Nedá mi to, abych k tomuto nenapsala jednu věc, která tu ještě nebyla zmíněna. když se mi v roce 2013 narodilo první dítě, absolvovala jsem u dětského lékaře poučení o péči o miminko. dostala jsem tehdy recept na Diazepam, s tím, že když bude mít malá horečku, tak jí ho mám dát spolu s nurofenem. důvod: prevence vzniku febrilních křečí (tedy ne pro dítě, u kterého víte, že mívá febrilní křeče, ale PREVENCE). jsem vystudovaný analytický chemik, takže o benzodiazepinech jsme něco málo věděla ze školy a okamžitě jsem věděla, že toto kojenci nedám ani omylem. když byla horečka, tak malá dostala nurofen a šlus. a ted přijde pointa. před třemi lety se mi narodilo poslední dítko a opět jsem prošla proškolením u dětského lékaře. sestra se tentokrát zmínila, že diazepam už se při horečce nedává, protože se zjistilo, že rizika převažují nad přínosy. no, to jsem věděla už dávno. ale co všechny ty mámy, které v tomto oboru nemají vzdělání, důvěřovaly lékaři a při každé horečce toto do dítěte cpaly? a to že miminka můžou mít horečky poměrně často, ví asi každá maminka, zvlášt pokud máte ještě starší děti, které neustále nosí ze školky či školy bacily a snadno tak miminko nakazí. někdy mi přijde, že se tak strašně bojíme, abychom náhodou něco nezanedbali, že (jakékoli) léky klademe na úroven lentilek, jakoby se nemohlo nic stát, když nám je dal lékař