Jsem zastánkyně tradic, i těch bizarnějších. Ale účastnit se jich vždy musí jen ti, co dobrovolně chtějí. To je absolutni bazál. Takže ti, co tady podporují držení ženy násilím a jeji zbití tak, že má modřiny, protože je to "tradice", jsou obludy. Tohle nemá s wokismem nic společného. Pokud jsou ženy, které to skutečně dobrovolně aktivně a bez byť i jen slovního nátlaku rády podstupují, budiž. Takových ale v reálu moc nebude, že?

Neviděla jsem (záměrně) ani jeden díl ani britské ani české verze. Vím ale, že je to oblíbený pořad mnoha lidí. Na základě dlouhodobé zkušenosti s britskou progresivní televizní tvorbou, silně doporučuji nebrat si z ní příklad a i nadále odolávat.

Ten článek je obsahově poněkud prázdný.

Bez ohledu na sympatie či antipatie k JKR, Jakub Vopelka je součástí problému a symptomem toho, jak internetová a jiná "média" touží tvarovat realitu používáním jazyka, v tomto případě označením Rowlingové jako "transfobní Rowlingová", místo pouze Rowlingová, nadto v nadpise.

Komentovat konkrétní věci z článku (jestli se staly přesně jak popsáno, jak byly pochopeny) není nutné. Řeknu pouze, že Češi mají zvláštní náhled na své chování (a okolí). České zdravotnictví jako celek je podle mne vynikající a lidé profesionální. Ale čekat, že každý, koho potkáte v nemocnici či na středisku, se bude chovat vždy a za všech okolností jinak, než se chovají všichni ostatní? Opravdu? Článků o buranském chování či nevyžádaných poznámkách, které zažívá každý z nás denně – na poště, v autobuse, na úřadě, v obchodě, v tělocvičně, i doma – je relativně málo, rozhodně jako šafránu ve srovnání se stěžováním si na sestry a lékaře. A nevyvolávají takovou baráž ublížených komentářů. Hlavně se tak často chováme sami, ale máme problém to připustit – rozhodně se k tomu málo lidí přiznává v internetových diskuzích. Tam si většina stěžuje na ostatní. Má zkušenost jako pacienta je historicky velice dobrá, NE 100%, ale to bych ani nečekala. Proč si myslíte, že by běžná komunikace ve zdravotnictví měla být vždy diametrálně odlišná, než v ostatních aspektech denního života? Nemůže být. Takto k sobě chováme. Ne pořád a ne všichni, ale relativně běžně. Kdo žil delší dobu v jiných zemích, vidí to ještě jasněji. Jsou země, kde je společenský úzus úplně jiný – lidé komunikují jinak,některé věci by nevyslovili v běžném hovoru nahlas a rozhodně ne na pracovišti.... (ale urazit vás dokážou jinak, ještě efektivněji). Vždy když čtu podobné stěžující si texty – chcete změnu? začnětě u sebe. Společnost se mění, a každá nová generace je trošku jiná, takže šance je.

Shrnutí. Řešením situace je, parafrázuji, "otevřít trans ženám dveře do ženských šaten, toalet a vězeňských cel dokořán", a až to uděláme, můžeme se začít bavit o tom, "jak přitom nastavit pravidla v ženském sportu". Předpokladem samozřejmě je, že se ženy (které se musi prvně smířit s newspeak nálepkou 'cis') se také smíří se ztrátou přirozeného pocitu bezpečí a soukromí, a budou náležitě převychovány k pochopení, že vrozený stud před biologickými muži (vcetne trans žen v různých fázích tranzice nebo úplně bez) a pocit sníženého bezpečí je pouze známkou jejich zaostalé bigotnosti, a ta se nebude tolerovat. Lidská historie je jedna nekončící kulturní revoluce.

Tolik neznalostí o důvodech, ne/bezpečnosti, ne/vhodnosti a zdravotních / finančních dopadech případného zkrácení hospitalizace pacientů po některých zákrocích jako na této diskuzi jsem už dlouho nečetla.

Jsem přesně 8 dní po náhradě kyčelního kloubu chodím, bolest 0. Standardní zadní přístup, žádný miniinvazivni - ten u mě nepřicházel v úvahu. V zahraničí, v systému, který má do dokonalosti velmi daleko. Domů jsem šla v den operace večer. Bála jsem se, ale celkově zkušenost veskrze pozitivní. Moje 2 (starší) sousedky z pokoje šly domů druhý den. Nejen že to jde, šetří to systému obrovské peníze, a krátí čekací doby, ale hlavně je to pro pacienty dokonce bezpečnější než být hospitalizován s lepšími výsledky v perioperační morbiditě. Vim, že tady tomu nebude věřit nikdo, protože to mění dogma, kterému Češi věří odjakživa.

Sezname, nestydite se? Opravdu o problémech, které britskou společnost trápí, víte tak málo, že publikujete rozhovor s obskurní a dle krátkého pátrání velmi politicky angažovanou osobou, která se na 'akademické úrovni' zabývá klenoty jako 'používání emotikonů na facebooku', 'online vztahy mezi LGBT a gender diverzními osobami' (její vlastní CV online) a podobně, a bez uzardění postaví Rowlingovou, které jde skutečně pouze o ochranu těžce vydobytých práv žen v britské společnosti před ideologiemi posledních několika let, vedle kriminálních panáků jako je Tate? Ne vše, co říká, je lež, ale ani není vše pravda. A to, o čem lže či mlží, je hluboce ideologicky podbarvené. Měli byste se nad sebou zamyslet, je mi z vás úzko.

Už by se to opravdu mělo přestat řešit v souvislosti s těmito dvěma sportovci - kostky jsou vrženy. Prosím nechte toho. Pokud informace zveřejněné IBA nejsou kompletně vymyšlené (a je těžké se domnívat že by si je IBA úplně vymyslela / podvrhla), je jasné že jejich účast je problematická, ale není možné jejich diagnozu nijak prokázat, protože samy sportovkyně výsledky nezvěřejní, proč by, na nový test nepůjdou, IBA se odvolává na mlčenlivost (nechce celé zprávy zveřejnit, víceméně jen jejich výsledky) a MOV se rozhodl tyto testy vůbec nepožadovat. Zdá se mi, že jde hlavně o mocenský boj a nepřátelství mezi oběma organizacemi než o ty dvě ženy, což je tragické. Jak je v článku zmíněno, MOV jde cestou inkluze a rozhodl se ne/řešit tyto otázky - v rozporu s tendencemi různých sportovních svazů v poslední době.

Do budoucna je tedy POUZE otázka, nakolik se budou nůžky mezi svazy a olympijským výborem zvětšovat (v tom jak k problému přistupují), komu to prospěje, komu to ublíží a jak to jednotlivé soutěže ovlivní, včetně samotných olympijských her. Nebude udržitelné soutěžit podle zcela jiných pravidel jednou za 4 roky než všude jinde mezitím, ale uvidíme, mohu se mýlit. Média by měla o tom přestat psát / mlžit , neseriozně obviňovat všechny čtenáře že nechápou rozdíl mezi transgender a (potenciální) intersex apod. Věřím, že většina normálních lidí ten rozdíl chápe, včetně toho, že dopad na ženský sport, pokud nebudou nějak regulovány, mohou mít obě kategorie zásadní.

Chápu že Váš osobní názor Vás přinutil napsat komentář. Kdybyste se držela popisu Vašeho osobního názoru na to jak je podle Vás společensky přijatelné a spravedlivé tyto situace řešit, v pořádku. Každý máme jiný světonázor.

Ovsem Váš zcela mylný 'biologický' rozbor situace uprostřed + tanečky okolo vysvětlování, co je "intersex" Váš názor poněkud zdiskreditoval a pro jiné laiky silně zkalil vodu. Mělo by platit pravidlo, odborně vysvětlujeme jen to, čemu opravdu rozumíme, jinak problém neřešíme, ale zhoršujeme.

Ambulance je jiný český výraz pro sanitku, nežiji už v ČR dlouho, ale hned na začátku ve mně hlodal červ pochybností, tak jsem se pro jistotu zeptala otce, který to potvrdil:) tudíž v tom velký rozpor nebude.

Jinak máte pravdu.

'Ambulance' v češtině je také označení pro ordinaci lékaře (místnost kde ošetřuje/pracuje) = pamatuji si že všichni mí kolegové vždy říkali že jsou dneska 'na ambulanci' a mysleli tím prostě v ordinaci (ne na lůžkovém oddělení nebo na sále)

V UK je tato "ordinace" nejčastěji označovaná jako "outpatient clinic/clinic", součást většího 'outpatient department'/ hovorově "outpatients".

V případě akutního problému jezdí Češi na 'pohotovost' , nově též urgentní příjem (anglicky A&E / dříve 'casualty'), a až tam dojedete, lékař vás ošetří v místnosti česky zvané ambulance, anglicky prostě clinic room. Ten může být součástí jak 'outpatient department' kde je většinou vyšetření plánované a neakutní, tak A&E kde chodí pacienti akutně.

Kdo se ma v tom guláši vyznat!!! že? když i v češtině to klidně semeleme dohromady;) false friends je v angličtině dost ale zrovna tenhle pár je 'blurred'.

Poznámka k těm, co omílají že 'střílel republikán'. Není vina české majority, že moc nechápou americké poměry. Média by však vědět měla, a informovat zodpovědně.

Pokud se v USA registrujete jako volič, vždy zaškrtnete vaši afiliaci k někomu. To musíte.

Demokratům, republikánům, jiným, nebo independent/unaffiliated. Toť vše. Žádné členské příspěvky. Znamená to pouze dvě věci. Za prvé, signalizuje vaši ochotu přijímat fundraisingové dopisy od strany kterou jste zakřížkoval. Za druhé, můžete volit v primárkách. Registrovaný demokrat nemůže volit v republikánských primárkách a naopak. Změnit výše uvedené lze asi stejně jednoduše jako si koupit zmrzku. Spousta lidí zaškrtne independent jen proto, že nechtějí nevyžádané letáky od fundraiserů. Nebo při první registraci to co tam mají rodiče. Obecně být "registrovaný" republikán či demokrat mnoho nevypovídá o konkrétních názorech jedince, rozhodně ne tak, jako členství ve stranách českých. Ivanka Trump byla do 2018 registrovaná demokratka to už byl otec prezident, prostě zapomněla "překřížkovat". O názorech pak u Američanů spíš vypovídá, komu posílají dobrovolné peněžní dary. Toliko k tomu "registrovanému" republikánovi.

Dramatizuje se to přespříliš, ano ideálně být s dítětem pokud to lze, i já bych to tak chtěla. Ale vlastní zkušenost - mezi 5. a 8 . rokem jsem strávila na dětské ortopedii v Praze dohromady 13 měsíců života (80. léta) a nespočet operačních zákroků. Rodina v Ostravě. Návštěvy středa a neděle 1 hodinu. Ve 3 pustila sestra obrovský dav rodičů nalepený na dvěře dovnitř (ani o minutu dříve), ve 4 nekompromisně odtrhla brečící mámy a táty od brečících dětí a dveře zamkla. Mě takhle přijela návštěva jednou za 14 dní, poprvé jsem viděla plakat svého otce. Ty scény si vybavuji i po mnoha letech čili nějaké emoce ve mně zůstaly, ale dovolím si doufat, že jsem psychicky zdráva. Společnost se bohužel vždy bude pohybovat z extrému do extrému. Zlatá střední cesta, napadá mě. Být s dítětem v nemocnici - ano. Ale opravdu jste i doma s dítětem 24 hodin denně a spíte vedle něj?

Žiji léta v cizině-Evropa, obklopena lidmi z Asie, severní Afriky a blízkého východu. Muslimové tvoří 60% pracovního týmu (ve zdravotnictví standard). Čeští podporovatelé rozmanitosti vyčítají svým odpůrcům, že o muslimech nic neví ( je jich v ČR málo), a že ‘radikální názory’ má pouze minimum z nich. S muslimy se stýkám denně 30+ let, v práci i civilu. Předesílám, že se mi s nimi rutinně pracuje a mluví dobře, některé bych označila za dobré známé. Většina je fajn, s některými si nesednete, stejně jako u majority. To co fanoušci diverzity nechápou / nepovažují za problém je, že pro muslima je islám absolutní životní hodnotou. Nezáleží odkud jsou, nebo jestli se tu narodili. Ten mindset se špatně představuje. Pro obyvatele Evropy je nejvyšší hodnotou např. rodina, potažmo příslušnost k zemi, národnímu jazyku, společné historii, víra tam je někdy také, ale ne za cenu rozporu s tím předešlým. Pro muslimy je to vždy víra. V Německu, Francii, UK, muslimové nejsou loajální se zemí, kam se navždy přistěhovali nebo kde se už narodili, s německou či nizozemskou historií a kulturou, ale se světovou komunitou muslimů, kterou podpoří v kulturním a jiném konfliktu proti nemuslimům. Nejsou na sociálních dávkách. Pracují, mluví o stejných věcech jako vy, dívají se na netflix, děti ve škole, vyvážejí popelnice, kandidují do zastupitelstva, podporují charitu. Mnozí jsou velmi vzdělaní.

Pisatelku chápu a vcelku souhlasím. Pouze k poznámce o gentlemanství cizinců v pražském metru, jehož byla svědkem, v porovnání v 'buranstvím' Čechů. Mám s běžnou populací v cizině osobní a mnohaletou zkušenost (Itálie, Britanie, Francie a Švédsko) - ne jako turista ale rezident. Pouštět starší lidi v dopravních prostředcích není vůbec! běžné, naopak to prakticky nevidíte. A mladší generace to nedělá z 99%. Kdo ví. Třeba se ti cizinci chovají při návštěvě pražského metra jinak.

Nevraživost českých školek na přítomnost dětí s rýmou je v podstatě kulturní záležitost, nemá žádné medicínské opodstatnění. I ve škole mohou být žáci s oslabenou imunitou..to je prostě život and musí se pak hledat řešení individuálně.

Jak již někdo v diskuzi zmínil, v zahraničí je to přesně naopak. V Anglii je rodičům školou (kam chodí děti od 4 let) silně doporučováno aby děti s mírnými příznaky nachlazení do školy chodily. Navíc jsou školy všeobecně striktnější než v Česku s většími pravomocemi, a nechávat pravidelně dítě jen tak 3 -4 dny doma kvůli rýmě nebo viroze by mělo nepříjmný dopad na rodiče (museli by vysvětlovat, a bez potvrzení od lékaře by si nebezpečně zahrávali se systémem...). Prostě do školy se chodí.... imunita se buduje...a všem to připadá normální.

Kolikrát zaznělo v rozhovoru slovo stávka? Vážená paní Bastlová (a hoste), lékaři několik měsíců vysvětlují zásadní rekvizitu tohoto protestu, a to, že NESTÁVKUJÍ. Lékaři prostě budou v prosinci pracovat, a sloužit, pokud nepřekročili zákonný limit. Pokud jej překročili, nebudou v prosinci porušovat zákon a nebudou provádět nelegální činnost, která je nejen přehlížena, ale jsou do ní mnohdy nuceni. Nebudou stávkovat. Média tvrdí, že to pochopila, ovšem jak vidno, bud` nepochopila, nebo pochopit nechtějí. Pokud se odmítáme shodnout na základních pojmech, nikdy se nikdo na ničem nedomluví.

Zrůdný systém 'osobního ohodnocení/odměn', celkem unikátní v evropském meřítku, musí skončit, a ve zdravotnictví především. Důstojný fixní plat. Ne se ohánět penězi, které jsou v reálu podmíněné poslušností šéfům a patolízalstvím, a nemají nic společného s prací, pane Válku.

V době, kdy zemřel, jsme v Leedsu bydleli, a jeho pohřeb byla teatrální obludnost s tisíci lidí v ulicích, něco jako karneval v New Orleans. Za pár měsíců po tom, o něm Britové najednou začali hovořit jako o monstru. Už tehdy nám ten kontrast připadal směšný, zvlášť když se o jeho činech 'vědělo' několik dekád. Savile je příkladem toho, jak média, když chtějí, dokážou lehce udělat ze zločince svatého ( a zároveň pak udělat přesný opak, kdykoliv se rozhodnou)

Čeština dostává na frak. Po letech ignorACE, ne ignorANCE. Zásadní významový rozdíl.