Celý rok se na dovolenou tak moc těšíme, že si pak naplánujeme spoustu věcí. Rychle tam, na místě proběhnout památky, dát si nějakou místní specialitu a potom honem zase dál. Dorazíme domů celí unavení a potřebovali bychom další volno, abychom se z dovolené vzpamatovali. Zní vám to povědomě? Možná příště raději vyzkoušíte „slow travelling“ – pomalé cestování. Jak na to vám poradí například manželé Kubicovi.

Na Základní školu Janáčkovo náměstí chodila jako malá holka, tehdy do elitní matematické třídy pro nadané děti. Dnes tam Veronika Ježková pracuje jako školní psycholožka. Mezitím ji osud zavál třeba do Anglie nebo do Mexika. Kromě práce ve škole se soustředí i na hipoterapii. „Jedno pořádné setkání s koněm vydá za deset sezení s terapeutem, to je prokázáno,” směje se.

Tereza Řeháková v programu ReSet pomáhá lidem, které zasáhl trestný čin. Oběti a pachatelé hledají pomocí restorativních principů způsob, jak jít dál. Místo jednosměrného rozsudku nabízí bezpečný prostor pro rozhovor – mezi obětí a pachatelem, mezi jejich blízkými i zasaženou komunitou. Nezajistí odpuštění, umožňuje ale lidem pochopit dopady toho, co se stalo. A to i těm, kteří čin sami zavinili. „Když člověk dobře nahlédne, co způsobil, tak může dojít k vnitřní změně a začne uvažovat o tom, co chce v životě dělat jinak, že chce žít jinak,“ zdůrazňuje Řeháková v nové epizodě podcastu Hlas Heroine.

Nedávno uvedený film Sbormistr otevřel otázku zneužívání dětí v zájmových kolektivech. Nejde jen o ojedinělé případy špičkových hudebních těles, ke zneužití dítěte může dojít a dochází i ve skautu, na florbale nebo v dramaťáku. Na co si dávat pozor, když dítěti vybírám kroužek, a jak a kdy s ním o nebezpečí mluvit?

Stát Colorado masivně investuje do zajištění bezpečnosti na svých školách. Děje se tak od konce 90. let, kdy se na škole v Columbine na předměstí Denveru odehrál do té doby nejhorší útok střelnou zbraní ve škole. Dva studenti tehdy zabili 12 svých spolužáků a spolužaček, jednoho učitele a nakonec i sami sebe. V coloradském okresku Littleton už řadu let vede iniciativu psycholog Nate Thompson. A za tu dobu přišel na řadu zjištění, která jsou platná i pro školy mimo Spojené státy.

Oceňovaný snímek Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka se inspiroval příběhem konkrétní oběti v kauze Bohumila Kulínského, aniž by k tomu od ní dostal souhlas. Minulý týden o tom informoval její bratr, režisér Radovan Síbrt. Podle Lukáše Houdka, který pohlavní zneužití sám zažil, by teď měl tvůrčí tým filmu místo mlžení nabídnout především upřímnou omluvu. „Chyby se stávají. Je ale důležité postavit se k nim správně a čelem. Kličkování a popírání oběť ještě více raní,“ píše v komentáři pro web Heroine.cz.

Hysterektomie neboli odstranění dělohy je vážný zákrok, k němuž by se vždy mělo přistoupit až po zralé úvaze a z opravdu zásadních důvodů. Když tyto důvody nastanou a lékaři ženě dělohu odeberou, co ji čeká dál? Jaký je život ženy bez lůna? A proč je hysterektomie nejen v Česku stále tabu? V osobním textu pro časopis Heroine popisuje své zkušenosti Barbora Janečková.

Prakticky celé dětství a dospívání strávila ve sboru Bambini di Praga pod vedením Bohumila Kulínského. „Byli jsme jako sekta. Ale to zvládnu pojmenovat až takhle s odstupem,“ popisuje jedna z bývalých sboristek.

Když má obec hodně sociálně slabých obyvatel, odráží se to i v místní škole. Velké Hamry na Liberecku neustále balancují na hraně označení „vyloučená lokalita“. Tamní základka ale rozhodně nepatří mezi ty problematické. Jak je to možné? Jak se to obci podařilo?

V nájmu, nebo ve vlastním. Ve starém činžáku v centru města, nebo v novostavbě na periferii. Na stovkách metrů čtverečních, nebo v malém bytě. Způsobů, jak se bydlí v Praze, je mnoho. V posledních letech se ale české hlavní město vyznačuje především strmě rostoucími cenami, které řadu lidí nutí k odchodu za jeho hranice. Kurátor Centra architektury a městského plánování Eugen Liška a fotograf Vojtěch Veškrna se v knize nakladatelství IPR Praha podívali na to, jak Pražané a Pražanky doopravdy žijí. Podívejte se do jejich domovů.

Se svými studujícími nacvičuje hudebně-dramatická představení, do kterých dokáže zapojit i ty, kteří tvrdí, že na hudbu nemají vůbec buňky. Zároveň s nimi dokáže vyjet na několikadenní pobyt mimo civilizaci a spát ve stanu – a pak se vrátí do Prahy, kde učí budoucí vyučující. Vít Novotný z Gymnázia Přírodní škola letos postoupil do finále ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic.

Máte doma deváťáka či deváťačku a žijete v Praze? Pak se dost pravděpodobně obáváte přijímacích zkoušek. Míst zejména na gymnáziích je v Praze méně, než odpovídá poptávce, a značná část z nich je na soukromých školách, kde se často platí nemalé školné. Starosta městské části Praha 7 Jan Čižinský přišel s nápadem, jak situaci alespoň částečně vyřešit. Co na to magistrát a odborníci?

Kreativní deník ilustrátorky Táni Sekerkové okouzlil nejen Česko, ale nově i Švýcarsko. Co začalo jako covidová terapie, dnes míří do papírnictví v Bernu a plánuje se i anglická verze.

Rychlé, lehké a s chutí léta. Připravili jsme pro vás pět večeří, které nezaberou moc času – a přesto vás budou bavit. Jsou pestré, svěží a hotové za chvilku: Od salátu se steakem až po rybí karbanátky. Udělejte místo na talíři (a v plánu dne) a pojďte s námi ochutnat letní týden s Apetitem.

ROZHOVOR. Studenti smíchovské Střední průmyslové školy a gymnázia mají fascinující množství úspěchů v robotice, astronomii či vývoji AI a s podporou školy často sami začínají podnikat již během studia. Rozhovor s ředitelem Radko Sáblíkem o tom, proč je jeho škola tak žádaná, čím je jiná, v čem unikátní a proč si ředitel na svou hlavu

V roce se 2008 ve slezském Krnově potýkali s nízkou naplněností místních základních škol. Radnice se rozhodla jednu z nich zrušit a její žactvo rovnoměrně rozdělit do těch zbývajících. Šlo o školu segregovanou, kterou navštěvovaly prakticky výhradně romské děti ze sociálně vyloučené komunity. Čtyřicet těchto žáků a žákyň musela přijmout do té doby elitní škola s matematickými třídami – ZŠ Janáčkovo náměstí.

Jídlo neslouží jen k utišení hladu. Někteří lidé ho využívají jako prostředek k okamžitému zlepšení nálady, pro někoho je to, co jí, velkou součástí vlastního sebepojetí. Stravováním můžeme ovlivnit své zdraví, vzhled, celkový stav. Často ale nevíme, co je vlastně „zdravé“ nebo „nezdravé“, ztratili jsme schopnost vnímat signály vlastního těla. Nezdravý vztah k jídlu se navíc může stát závislosti. Jak ho napravit? Opravdu platí, že poruchy příjmu potravy zcela nelze nikdy vyléčit? Klinická nutriční terapeutka Markéta Gajdošová tento mýtus v rozhovoru pro Heroine.cz vyvrací.

Manosféra ho dovedla až na psychiatrii. Třiadvacetiletý Petr loni pod vlivem misogynních influencerů uvažoval o tom, že skoncuje se životem. Dnes je o poznání šťastnější, sebevědomější a psychicky vyrovnanější. Patří tak mezi muže, kteří manosféře nejen propadli, ale dokázali z ní zase najít cestu ven. Politoložka Petra Mlejnková z Masarykovy Univerzity ale připomíná, že překonat vliv temných zákoutí internetu rozhodně není jen tak. Co můžeme udělat pro to, aby mladé muže a chlapce toxický on-line prostor nepřitahoval? Co vůbec znamená být v dnešní době mužem? A kudy vede cesta ke zdravějšímu mužství?

Evropské státy chtějí omezit přístup dětí a dospívajících na sociální sítě. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce volá po plošném zákazu pro osoby do 15 let. V čem jsou sociální sítě pro děti tak rizikové?

Scrolujeme na mobilu, sjíždíme videa a psaný text konzumujeme zejména v podobě krátkých a úderných vět, případně ve formě statusů na sociálních sítích. Následkem toho dostává pořádně na frak naše schopnost hloubkového soustředěného čtení, což platí zejména o dětech, které mu nikdy ani nestihly přivyknout. Co s tím? Radí přední expertka na čtenářskou gramotnost Hana Košťálová z organizace Pomáháme školám k úspěchu.