Člověk je tak trochu ubožák. Rozčiluje se tu nad tím, jak paní držela pejsky. Já bych jí za to také přála tvrdý trest a pejskům nový, lepší domov.
Ale zároveň se každý den cpeme masem že supermarketu, které pochází ze zvířecích koncentráků, kde ta zvířata žijí mnohem horší život, než ti pejsci. Jíme vejce od slepic, které jsou zavřené celý život ve smradlavé kleci bez denního světla, s bolestí a strachem dokud nezemřou. Kde je ten rozdíl mezi psem a třeba prasetem? Obě ta zvířata se narodila své matce, má potřeby, cítí strach a bolest. Jen to stěně (většinou) může zůstat u maminky 2 měsíce, dostává se mu lásky, má teplo a klid, čistý pelíšek. To sele musí ležet ve vlastních vykalech, jeho máma se o něj nemůže starat, protože se ve svém kotci nemůže ani otočit. V horším případě sele zalehne a to oak ráno ošetřovatelka přijde, sele chytí za nohu a hodí do to kontejnerů s ostatními mrtvými selaty. Za oar dní přijde ušťípnutí ocásku (samozřejmě bez umrtvení) stejně tak jako nešetrná kastrace, také bez umrtveni. Zvířata celý život nevidí slunce ani trávu, natož aby jakýmkoli způsobem zažila štěstí či radost ze života. A to můžeme pokračovat o hororu všech hospodářských a užitkových zvířat. Akorát že to bevhce nikdo slyšet, protože tahle pravda je nepohodlná. A než se tady do mě pustíte, jestli jsem poblblá vegetariánka, tak si to ušetřete. Nejde mi o to, aby lidi přestali jist maso, ale o to, aby si uvědomili, že se chováme ke zvířatům denně jako otokáři a bemame s nimi v podstatě slitování.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Asi zase nemají o čem psát, a potřebují něco na tu ošklivou zlou policii, kterou každý volá, když má nějaké bebínko
2 odpovědi