S manželem máme oba dva řekněmě pružnou pracovní dobu. On je ten, kdo chodí v 6 ráno a práce mu končí ve 14:30, jenže to náš potomek ještě ze školky domů nechce a spíš nám vynadá, že jdeme moc brzy 🙂. Takže ráno já jezdím do školky a opoledne taky. Naštěstí u mého zaměstnavatele je normální mít zkrátcené úvazky, takže díky úvazku na 7 hodin všechno hezky stíhám. Lituji rodiče, kteří takovou možnost nemají a přála bych jim, aby i jejich zaměstnavatelé zmoudřeli :-)
Když jsme s mužem hledali pozemek pro domeček, tak z důvodu ceny jsme se ohlíželi i po okolních vesnicích. Naštěstí jsme pak zakotvili v našem městě (velikost 30 tisíc obyvatel). Je to tedy mimo centrum, takže dojíždění autem do školky a pak i do školy naše dítě nemine. Autobus tady nejezdí a pešky to je asi 45 minut ke školce i k budoucí škole. Ale zase není to žádný satelit, v blízkosti rybníky, louky, lesy, srnky, lišky apod. A to za to stojí :-)
Osobní zkušenost - obyvatelé se nazajímají o úřední desku své obce. Mám vlastní zkušenost. Já na ni totiž koukám a tak vím dost informací. Takhle jsem se dozvěděla, že se bude projednávat územní plán naší lokality. Veřejné projednání. Tak jsem se tam šla podívat, že se třeba něco zajímavého dozvím. A byl tam 1 majitel pozemku, jehož pozemek se tou změnou měnil na stavební a pak jedn paní, která řešila povolování studní v dané lokalitě. A potom já jenom ze zvědavosti. Nikdo další. A pak jsem přijela domů a sousedi na mě - ty jsi prý byla na radnici, že se projedával územní plán. A jak jsi o tom věděla a co ses dozvěděla. Takže tak. Plno lidí si myslí, že díky Facebooku a podobným jim všechny informace naskáčou sami do náruče. Jenže tak to prostě ani v dnešní době u všeho neplatí.
Taky patřím k těm, která už v dětství říkala, že každý má mít právě 2 děti. Jenže osudem máme jenom jedno. Ono když je vám 30 a začnete řešit plození potomka, tak je to zábava. Po ročním snažení to už zábava přestává být a to i přesto, že bylo několikrát gynekologem doporučováno, v jaký den na to vlítnout. Prostě jsme si na to nejlepší museli do roka a do dne počkat. Pak když dítěti byl rok, tak jsem chtěla druhé. Jasně, zase nám to rok potrvá, tak to bude ok. Jenže bydleli jsme v 1+1 bez vyhlídky na větší vlastní bydlení. To se naskytlo o skoro rok později, když jsme sami rozjeli výstavbu domu. No a pak mi bylo 35, když jsme bydleli a to už je prostě věk, kdy nechcete riskovat zdraví své i budoucího potomka. Takže nejlepší léta jsme věnovali výstavbě domu. Místo dvou dětí máme jedno a k tomu dům, který finančně stojí jako další dítě. Má to výhodu. Můžeme se tomu jednomu dítěti víc věnovat, takže doteď (věk 4,5 let) nemá zkouknuté všechny pohádky v TV a nehraje si s mobilem jako jeho vrstevníci. A jsme jen obyčejná rodina, která si fakt nemůže 2x ročně zajet k moři a 10x v zimě na lyže. Jen jsme chtěli mít, kde bydlet a tak si dovolenou dopřejem možná tak za 10 let, až ze z toho všeho finančně vzpamatujeme.
Něco podobného jsem před víc jak 10 lety řešila taky. Jen teda místo letadla jsem zvolila vlak. Spočítala jsem si, že se mi vyplatí i 3x týdne dojíždět do Prahy vlakem, než platit 3 000 Kč měsíčně za ubytování v Praze. Jen teda to tím vlakem byla cesta na 3 hodiny ráno a 3 odpoledne, ale pořád to bylo levnější než ubytování + MHD v Praze. Nakonec jsem tam dojížděla 2x týdně při denním studiu celkem 2,5 roku.
To je vlastně takový byt se zahradou, protože v bytě nemusíte řešit technické zázemí domu, které je uložené třeba ve sklepě. Moc nevím, do jaké místnosti by majitelé umístili tepelné čerpadlo, rekuperaci a nedej bože i třeba domácí vodárnu, kdyby měli studnu. O pračce, sušičce, případně prostoru pro sušení prádla ani nemluvím. A potom mít jeden pokoj s oknem na terasu, no nevím. Asi na té terase bude za horkých letních večerů vysedávat pouze obyvatel onoho pokoje, protože jedině tak nebude rušit toho, kdo tam bude v tu chvíli spát.
Mám 4 leté dítě a neumím si představit, že by teprve nyní začlo chodit do školky. Ve 2 letech nastoupilo do jesliček a já do práce a to už od 1. roku 2 - 3 týdně hlídala babička, abych mohla alespoň trochu do práce. Neumím si představit být 4 roky doma za těch pár korun. Díky přivýdělku, jsem na rodičovské mohla mít měšíčně plus minus tolik, jako před mateřskou. Podle mě, kdo je dnes čistě jenom na rodičovské, tak musí být dobře zajištěn od svého partnera, jinak to přeci nejde finančně utáhnout. A nechápu ženy, že se bouří, že nemůžou být doma 4 roky. Plno matek to řeší dalším dítětem.Ok, ale jestli jim stačí pořád jenom těch 300 / nově 350 tisíc, tak budiž.
Mám 4leté dítě, které má vlastní postel v pokojíčku a i tak chodí k nám. Máme jediné pravidlo - musí usínat u sebe a když bude chtít, tak může pak v noci přijít. Měla jsem strach, že nebude chtít spát u babiček, že i jim se nacpe do postele. Ale naopak. U babiček spí samo. Jsou dny, kdy nepřijde vůbec, dny, kdy přijde později než v obvyklý čas a i dny, kdy naopak chce k nám když tam ještě nejsme. Jelikož je to jediné dítě, tak jsem ráda, že si ji můžu i takto užívat a vlastně užívám už od 6 měsíců. On totiž přijde den, kdy přestane úplně chodit a pak nám to bude líto.
Také si myslím, že by se mělo více dohlížet na tom, aby odklad opravdu využili děti, které to potřebují, protože mají nějaké poruchy apod. a ne aby to bylo na žádost rodičů, aby si dítě užilo dětství i když mu už v září bude 6. Sama mám potomka, který je narozen začátkem srpna a strašně moc si přeju, aby do nástupu do školy vyzrála a mohla tak jít se svými vrstevníky i když bude benjaminek. Ale vím, že to zvládne. Určitě nebudu bojovat za odklad kvůli tomu, že bude ve třídě nejmladší. Snad jedině, že bych sama viděla, že prostě ještě není připravené. Ale na to je ještě rok čas :-)
Není to špatný nápad a pokud se k objednanému léku napíše i doporučení od lékárníka, jak se to má užívat, tak to pro mnoho lidí bude možná i cennější, než když to uslyší osobně. Jsem mladá, ale už i mně se kolikrát stalo, že než jsem došla domů, tak jsem půl informací zapomněla. Takhle by to prostě bylo na papírku a kdykoliv k dispozici
Jak já jsem tenkrát obrečela, že místo klasického porodu bez epidurálu, na který jsem se fakt těšila, že ho budu moct zažít, bude císař. Celý den jsem se s tím srovnávala, když se mé dítě neotočilo a prostě si svoji tvrdohlavou hlavu nechalo nahoře. Nějak nechápu ženy, které se pro císař rozhodnou dobrovolně. V životě jsem takovou bolest nezažila a to jsem do té doby měla xy operací páteře. Tak císař byl na bolest to nejhorší. Vždyť ani ty léky, co mi mohli dávat nepomáhali a když jsem chtěla něco silnějšího, tak mi to nemohli dát, tak jsem řekla, to mi radši nic nedávejte, stejně to je k ničemu.
Co se týče kontaktu s miminkem po porodu, tak ten s i v mém případě zažil tatínek. Já jsem naše dítě viděla asi hodinu po zákroku, když mi ji přinesl ukázat a poprvé mi ji sestřičky položili na hruď. Tenkrát si tatítenk užil tu první hodinu, kdy si ji ze sálu odnášel v náručí co by 10 minut staré miminko. Tohle je zase pro něj zážitek, který mu už nikdo nevezme :-)
My tedy nemáme dřevostavbu ale zděný dům, půl roku po dokončení. Nyní když bylo několik dní teplo, tak jsme v obýváku měli 26 °C (okno na V a portál na JV) a v ostatních částech domu 23 °C. Předoknenní žaluzie nemáme, místo toho jsme dům opatřili dostatečným přesahem střechy tak, aby letní odpolední slunce tak moc nesvítilo do oken umístěch na JZ. Myslím si, že toto řešení je nejlepší a ne jenom kvůli slunic, ale i kvůli suchu, který pod přesahem střechy je. V rodině jednu dřevostavbu máme a tam tedy měli ve stejnou chvíli 28 °C. Tak nevím, jestli je lepší zděný dům nebo dřevostavba.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Já osobně jsme nezažila nucení jít k samoobslužné pokladně, ale byla jsem toho svědky, když v Lidlu hodně přesvědčovali a nabízeli i pomoc. Pokud by se v Lidlu dalo platit i v hotovosti, tak proč ne, ale takhle není vhodné tam kohokoliv nutit. Já osobně jsem si oblíbila skenery, protože ta úspora času, kdy nemusím nákup vyndávat a znovu dávat do košíku je prostě neskutečná. To fakt miluju
1 odpověď