Já osobně jsme nezažila nucení jít k samoobslužné pokladně, ale byla jsem toho svědky, když v Lidlu hodně přesvědčovali a nabízeli i pomoc. Pokud by se v Lidlu dalo platit i v hotovosti, tak proč ne, ale takhle není vhodné tam kohokoliv nutit. Já osobně jsem si oblíbila skenery, protože ta úspora času, kdy nemusím nákup vyndávat a znovu dávat do košíku je prostě neskutečná. To fakt miluju
S manželem máme oba dva řekněmě pružnou pracovní dobu. On je ten, kdo chodí v 6 ráno a práce mu končí ve 14:30, jenže to náš potomek ještě ze školky domů nechce a spíš nám vynadá, že jdeme moc brzy 🙂. Takže ráno já jezdím do školky a opoledne taky. Naštěstí u mého zaměstnavatele je normální mít zkrátcené úvazky, takže díky úvazku na 7 hodin všechno hezky stíhám. Lituji rodiče, kteří takovou možnost nemají a přála bych jim, aby i jejich zaměstnavatelé zmoudřeli :-)
To je děs, vozit děti všude vás časem bude štvát. Ale je jiná doba, za nás jsme se dětem, které do školy vozili rodiče, smáli.
"není to žádný satelit, v blízkosti rybníky, louky, lesy, srnky, lišky"... pobavilo 🙂.
Máte pravdu - už mě to štve od jesliček 😄 Ale naštěstí to zatím je po cestě do práce, tak to ještě jde :-)
Když jsme s mužem hledali pozemek pro domeček, tak z důvodu ceny jsme se ohlíželi i po okolních vesnicích. Naštěstí jsme pak zakotvili v našem městě (velikost 30 tisíc obyvatel). Je to tedy mimo centrum, takže dojíždění autem do školky a pak i do školy naše dítě nemine. Autobus tady nejezdí a pešky to je asi 45 minut ke školce i k budoucí škole. Ale zase není to žádný satelit, v blízkosti rybníky, louky, lesy, srnky, lišky apod. A to za to stojí :-)
Fakt nemám čas na sbírání či vymýšlení pastí... Byla doba, kdy bylo po dešti či ráno na 1m² 15-20 slimáků, prostě šílenost. Od té doby sypu modré granule, udělám plošný rozptyl a pak už jen udržovací podél plotu. Od té doby mám klid.
tak to já měla včera večer, kdy jsem těch 20 slimáku nasbírala na ploše 30 x 30 cm. Naštěstí takové místo bylo jenom jedno, ale i tak to stačilo. Blé
Osobní zkušenost - obyvatelé se nazajímají o úřední desku své obce. Mám vlastní zkušenost. Já na ni totiž koukám a tak vím dost informací. Takhle jsem se dozvěděla, že se bude projednávat územní plán naší lokality. Veřejné projednání. Tak jsem se tam šla podívat, že se třeba něco zajímavého dozvím. A byl tam 1 majitel pozemku, jehož pozemek se tou změnou měnil na stavební a pak jedn paní, která řešila povolování studní v dané lokalitě. A potom já jenom ze zvědavosti. Nikdo další. A pak jsem přijela domů a sousedi na mě - ty jsi prý byla na radnici, že se projedával územní plán. A jak jsi o tom věděla a co ses dozvěděla. Takže tak. Plno lidí si myslí, že díky Facebooku a podobným jim všechny informace naskáčou sami do náruče. Jenže tak to prostě ani v dnešní době u všeho neplatí.
Taky patřím k těm, která už v dětství říkala, že každý má mít právě 2 děti. Jenže osudem máme jenom jedno. Ono když je vám 30 a začnete řešit plození potomka, tak je to zábava. Po ročním snažení to už zábava přestává být a to i přesto, že bylo několikrát gynekologem doporučováno, v jaký den na to vlítnout. Prostě jsme si na to nejlepší museli do roka a do dne počkat. Pak když dítěti byl rok, tak jsem chtěla druhé. Jasně, zase nám to rok potrvá, tak to bude ok. Jenže bydleli jsme v 1+1 bez vyhlídky na větší vlastní bydlení. To se naskytlo o skoro rok později, když jsme sami rozjeli výstavbu domu. No a pak mi bylo 35, když jsme bydleli a to už je prostě věk, kdy nechcete riskovat zdraví své i budoucího potomka. Takže nejlepší léta jsme věnovali výstavbě domu. Místo dvou dětí máme jedno a k tomu dům, který finančně stojí jako další dítě. Má to výhodu. Můžeme se tomu jednomu dítěti víc věnovat, takže doteď (věk 4,5 let) nemá zkouknuté všechny pohádky v TV a nehraje si s mobilem jako jeho vrstevníci. A jsme jen obyčejná rodina, která si fakt nemůže 2x ročně zajet k moři a 10x v zimě na lyže. Jen jsme chtěli mít, kde bydlet a tak si dovolenou dopřejem možná tak za 10 let, až ze z toho všeho finančně vzpamatujeme.
Něco podobného jsem před víc jak 10 lety řešila taky. Jen teda místo letadla jsem zvolila vlak. Spočítala jsem si, že se mi vyplatí i 3x týdne dojíždět do Prahy vlakem, než platit 3 000 Kč měsíčně za ubytování v Praze. Jen teda to tím vlakem byla cesta na 3 hodiny ráno a 3 odpoledne, ale pořád to bylo levnější než ubytování + MHD v Praze. Nakonec jsem tam dojížděla 2x týdně při denním studiu celkem 2,5 roku.
To je vlastně takový byt se zahradou, protože v bytě nemusíte řešit technické zázemí domu, které je uložené třeba ve sklepě. Moc nevím, do jaké místnosti by majitelé umístili tepelné čerpadlo, rekuperaci a nedej bože i třeba domácí vodárnu, kdyby měli studnu. O pračce, sušičce, případně prostoru pro sušení prádla ani nemluvím. A potom mít jeden pokoj s oknem na terasu, no nevím. Asi na té terase bude za horkých letních večerů vysedávat pouze obyvatel onoho pokoje, protože jedině tak nebude rušit toho, kdo tam bude v tu chvíli spát.
Mám 4 leté dítě a neumím si představit, že by teprve nyní začlo chodit do školky. Ve 2 letech nastoupilo do jesliček a já do práce a to už od 1. roku 2 - 3 týdně hlídala babička, abych mohla alespoň trochu do práce. Neumím si představit být 4 roky doma za těch pár korun. Díky přivýdělku, jsem na rodičovské mohla mít měšíčně plus minus tolik, jako před mateřskou. Podle mě, kdo je dnes čistě jenom na rodičovské, tak musí být dobře zajištěn od svého partnera, jinak to přeci nejde finančně utáhnout. A nechápu ženy, že se bouří, že nemůžou být doma 4 roky. Plno matek to řeší dalším dítětem.Ok, ale jestli jim stačí pořád jenom těch 300 / nově 350 tisíc, tak budiž.
Mám 4leté dítě, které má vlastní postel v pokojíčku a i tak chodí k nám. Máme jediné pravidlo - musí usínat u sebe a když bude chtít, tak může pak v noci přijít. Měla jsem strach, že nebude chtít spát u babiček, že i jim se nacpe do postele. Ale naopak. U babiček spí samo. Jsou dny, kdy nepřijde vůbec, dny, kdy přijde později než v obvyklý čas a i dny, kdy naopak chce k nám když tam ještě nejsme. Jelikož je to jediné dítě, tak jsem ráda, že si ji můžu i takto užívat a vlastně užívám už od 6 měsíců. On totiž přijde den, kdy přestane úplně chodit a pak nám to bude líto.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Tak to máte zřejmě něco špatně ve výchově, když si necháte nadávat od dítěte, které má školkový věk. Můj syn byl vždycky rád, když jsem pro něj přišla co nejdříve. Těšil se domů.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Nebo to je u vás naopak a váš syn nechce být ve školce. Moje dítě je od malička dost společenské, takže tam, kde jsou děti, chce prostě být co nejdéle. I ve chvíli, kdy byla naše školka zavřena a mělo dítko chodit do náhradní tak se tam hrozně těšilo, že tam budou jiné hračky, zahrada, děti. A ne nemusela jsem jí náhradní školku nijak nutit.
Vaši poznámku o výchově přehlédnu, protože jste zřejmě nepochopila, že to "nadávání" je myšleno samozřejmě s nadsázkou.