Článek je v podstatě o sobectví rodičů, kteří se nesnaží na svém vztahu pracovat a jdou si za svým cílem bez ohledu na děti. Někdy je rozvod skutečně nevyhnutelný, pokud v rodině trpí děti. V tomto případě dítě trpí, když se rodiče rozvedou.
Vždy jde o jednoho rodiče a druhý se veze.. pokud máma nechce dát své batole, kojence, předškolní dítě do střídavé péče nebo rovnou výhradní péče otci, tak má smůlu bude se dlouhé roky soudit..Sofiina volba buď bude dítě žít bez mámy nebo bude vláčeno po soudech roky… většina cítí a vidí, že dítě je v háji, takže jim to nedá a o dítě bojují. Systém ale není nastaven mateřsky. Toho otcové využívají. Proč by se pokoušeli dohodnout se, vždyť to je proti jejich zájmům, je jasné, že o dítě nejde..
Malého dítěte se nikdo neptá a impakt se bagatelizuje. Až teprve, když se ve velkém začnou děti v pubertě poškozovat a sebevraždit, tak se začne řešit … noo “nedostatek dětských psychiatrů”… Jsme opravdu tak hloupí.
To jak se v ČR zachází s dětmi: počet odebíraných dětí od matek roste, stále nejvíce ústavních zařízení, nejvíce odkladů školní docházky, snad nejhorší systém remote výuky za covidu, šílené každoroční martyrium příjmacích řízení na střední školy, zejména v Praze, nedostatek míst ve školách a školkách pro silné ročníky, roky trvající opatrovnická řízení, děti vláčené roky po psycholozích, doktorech, posudkářích.. Tohle jinde opravdu není standard.
Ospod žádnou zodpovědnost nemá. Není snad žádná profese, která by tak dalekosáhle rozhodovala o životech DĚTÍ!! bez patřičného vzdělání, prověrek, dohledu, auditů, přísného výběru pracovnic. Stížnosti rodičů je to nejhorší, co je může potkat. 90% je smeteno pod koberec. “To je fakt hrůza”. Už jen to jak dají na řeči rodiče, jak článek zmiňuje, kde to jsme? Ano, rozhodovat bez znalostí, nekompetentně, bez kritérií, bez schopností, to by mělo být pro někoho lucidního problém! Ospod jde cestou nejmenšího odporu. Sami používají manipulace, vydírání, zastrašování a to samotných dětí, aby vyhověli silnějšímu rodiči, kterého se bojí!
Zcela selhal český experiment s dlouhodobou rodičovskou dovolenou. Jeden rodič - nejčastěji matka - zůstává dlouho s dítětem, pokud má děti dvě, tak to jsou skutečně významné roky. Stát platí rodičovskou a za rodiče odvody pojištění.
.
A co za to dostáváme? Ženy mají problém najít práci. Po rodičovské jsou "mimo" pracovní návyky, doba se mezitím značně změní. Během rodičovské nemají ženy příjmy, ale po rodičovské taky ne, protože jsou nezajímaví zaměstnanci - pracovně zakrnělí, a ještě očekávavatelnými problémy při péči o děti. Státu chybí HDP, vypadlé příjmy i částečně dál kompenzuje. A hlavním "benefitem" je, že děti jsou čím dál méně připravené do školy, trpí čím dál více logopedickými vadami a psychologickými problémy a pak se přiznávají odklady školní docházky. Ta je nyní devítiletá základní (dříve byla osmiletá), přičemž první třída se dnes bere vlažně jako rozehřívací, a devátá jako opakovací (flákací). Díky tomu zase i ty děti začínají po škole (školách) pracovat o dva roky později, než bývalo zvykem - což se v pracovním životě a HDP také projeví. Dva roky, to skoro pět procent pracovního života.
.
Summa summarum, spousta nákladů, spousta společenských problémů. A nikdo si netroufne nahlas vyslovit, že je potřeba udělat změnu, a velmi pravděpodobně změnu směrem k vybočení z pohodlí, ale ke znovuzískání efektivity.
Souhlasím s dlouhou mateřskou. Všimněte si, že kolikrát se matky snaží pořídit druhé dítě tak, aby jim to vyšlo navázat. Často je to účelové. Sorry matky, měly byste alespoň částečně pracovat i při dětech, je to zdravé.
Bohužel stále je tu obrovské množství případů, kdy se násilí neprokáže, i to je těžké. A pak další obrovská skupina, kde probíhá psychické násilí. To se dá prokázat ještě hůř.
Interpretace a posuzování je další krizí. Soudy v odůvodněních sami sobě protiřečí. Ospody u stejného dítěte, kašlou na stabilitu dítěte, pokud ji narušuje otec, ale odvolává se na stabilitu, pokud chce změnu matka a to za situace, kdy platí předběžná opatření mnoho měsíců či roky, tudíž se uměle vytváří budoucí odůvodnění.
K výroku, že děti ve střídavé péči mají lepší výsledky ve škole. Už psycholog Matějček dokázal, že deprivované děti jsou “šikovnější”, jenomže to není nic pozitivního, je to symbol přežití. Tyto děti jsou v modu přežití. To, že mají lepší výsledky je v návaznosti na jejich velkou snahu. Neodpovídá jejich skutečnému potenciálu a talentům. Navíc takové neukotvené dítě je stále ve vleku nutkání zavděčit se, aby mě brali a měli rádi. Malé dítě to má zakódované, aby přežilo. Naprosto automaticky, bezpodmínečně toto zajištuje matka. Otec dítě spíš má rád podmínečně. Ale pokud je ve střídavé péči, pak tam ta automatická bezpodmínečnost chybí. A dítě pak holt podává výkon. Ale jeho základní vztah k životu, to znamená přijetí, chybí. Bez mámy má dítě problém se samotnou existencí. Nároky škol to dětem taky zrovna neulehčují. Výkonné stroje se sice společnosti hodí. Jenomže deprese, sebepoškozování a sebevraždy dětí do toho jaksi hážou vidle, že..
Milé samoživitelky,
Žena je nejsilnější, když má dítě a vůbec nejsilnější, když má malé dítě.
Pokud máte dítě do tří let, tak to opravdu nepotřebuje moc. Můžete žít velmi skromně a něco si přivydělat, občas zaplatit hlídání a přivydělat si víc. Nepotřebujete velký byt, ale hlavně funkční a na dobrém místě, to je důležité. Stačí i jedna místnost, dítě je stejně pořád s Vámi. Od 2 let můžete využít dětské skupiny, od 3 let školky. Tudíž můžete pracovat víc. Pokud jste opravdu sama, pak nemusíte doma mít nějakou tkz. další směnu, vyvařovat hostiny a podobné nesmysly, místo toho si můžete s dětmi hrát. Při tom se musíte dál vzdělávat, musíte zvyšovat svou kvalifikaci. To je nutnost. Pak budete mít lepší a pohodlnější práci. Zvládnete to, budete se mít dobře a děti na Vás budou hrdé, navíc jim dáte dobrý vzor do života. Ovšem může se stát, že se s Vámi začne otec o děti soudit, třeba by mu z Vás něco káplo..
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Velmi přesné