Dnešní babičky kolem 60 let ještě chodí do zaměstnání a v tomto věku už mají i různé zdravotní problémy, takže by si rády po práci odpočinuly. Bohužel se dost často musí postarat i o svoje rodiče ve věku přes 80 let. Na vnoučata jim už opravdu nemusí zbývat energie ani čas. A se zvyšujícím se věkem odchodu do důchodu bude ještě hůř.
Než autor začne o něčem psát, měl by si zjistit patřičné informace.
Počet dětí na výjimku není v přípravné třídě 18, ale až 19. Počet 18 žáků na výjimku je pro třídu podle paragrafu 16.
Doporučení k přijetí nedávají školní poradenská zařízení, ale školská. To je značný rozdíl.
A poradny opravdu nedávají doporučení všem dětem. U zápisů do přípravné třídy jsem už dost let a každý rok se ozvou nějací rodiče, že by k nám své dítě chtěli dát, ale poradna jim nedala doporučení. Zájem o přípravné třídy je velký a tříd je poměrně málo. Neumím si představit, podle čeho by se dělal u zápisu výběr dětí. Do poradny často pošlou dítě učitelky MŠ, které ho znají a ví, že mu to prospěje. Také není pravda, že poradny píšou doporučení jak přes kopírák. Poradna vždy uvádí důvod, proč dítě doporučuje, SPC i podrobné doporučení, jak s dítětem pracovat.
Zkuste udělat průzkum, kolik dospělých se těší do práce.
Kdyby mi dal někdo vybrat, zda chodit do práce, nebo dělat to, co mě baví, tak je volba jasná. Ano jsem v práci celkem spokojená, mám dobré kolegy (většinou), ale že bych ráno jásala, že tam jdu, to fakt ne. A samozřejmě v práci zažívám stres, překonávám různé překážky, řeším problémy s kolegy i nadřízenými. To je život a život není jen procházka růžovým sadem a zábava. Děti se musí naučit přijímat a plnit určité povinnosti. A dnes k tomu moc vedené nejsou.
Kdybyste, nedej bože, musela být třeba hospitalizovaná v nemocnici, tak by to taky muselo jít. Co třeba na noc zůstat u rodičů, nebo kamarádky. Holčička je dost velká na to, aby pochopila, že maminka musela někam odjet a zvládla to s náhradou jiného napití, které podá tatínek.
Navíc 3x přerušovaný spánek není zdravý pro holčičku ani maminku.
Autorka zřejmě netuší, že existují malotřídní školy, když si myslí, že škola, která má méně než 50 žáků, bude mít devět tříd po necelých 5 žácích. Mezi ZŠ patří také speciální školy, které mohou mít na doporučení (opodstatněné) poradny klidně jen třeba 4 žáky s těžkým či kombinovaným postižením.
Také se ani zřejmě nesnažila pochopit princip PHmaxů. Jinak by nemohla tvrdit, že škola nedostává peníze podle počtu žáků. Figurují v tom samozřejmě i odučené hodiny, ale je na škole, jak ty peníze v rámci tříd přerozdělí. Právě podle počtu žáků ve třídě (dle typu školy, dle stupně, atd.) se určí PHmax (tj. počet hodin, na které škola v rámci té třídy dostane peníze). Takže velká škola pro třídu na 2. stupni kde je víc než 27 žáků získá dle příslušné tabulky zaplacených 48 hodin. Pokud by v té třídě bylo pod 8 žáků, dostane peníze jen na15 hodin. Vzhledem k tomu, že žáci 2. stupně mají týdně okolo 30 hodin, tak by to na výuku v této třídě rozhodně nestačilo. Proto PHmaxy ředitele opět nutí k přeplňování tříd, aby mohl dělit hodiny na jazyky či tandemovou výuku.
Pokud už se člověk rozhodne o něčem psát, měl by si zjistit co nejvíc informací a ne napsat, že tomu skoro nikdo nerozumí.
Článek naprosto o ničem.
Velký kufr v té době asi nebyl v budově žádnou zvláštností. Bylo před Vánoci a studenti se přesouvali domů.
Právě ti dva zaměstnanci z vedení policista posílali za děkankou, dokonce jim podle už prosincových informací sdělili, kde ji najdou. Když následně ti policisté odešli, aniž by ji navštívili, předali jí informace, případně požadovali záznam z kamer, jak z toho měli zaměstnanci fakulty asi tak usoudit, že je situace vážná a hrozí nějaké nebezpečí?
Přece když odněkud policie odejde, tak si přítomní řeknou, že je vše v pořádku.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Co na to pracovnice OSPOD, nezajímá je, v jakých podmínkách žijí ty děti?