Komu tedy patřily kosterní pozůstatky nalezené pod schodištěm v Toweru ?

Po zhlédnutí tohoto seriálu si myslím, že o natočení dalšího Anděla Páně by pan Strach již radši neměl uvažovat.

Při čtení všech těch nestoudných výmluv ve smyslu “nedostal jsem to za politiku ale za písničky”, bychom měli připomenout, že Nohavica tu ostudnou cenu přebíral OSOBNĚ od Putina v době, kdy už byla mrtvá Anna Politkovská, kdy už byl otráven agent Litviněnko, po masakrech v Čečensku, po anexi Krymu i po bombardování civilních čtvrtí v Sýrii kazetovou a fosforovou municí, po zkáze ponorky Kursk– jednoduše v době, kdy o tom, co jsou Putin a jeho režim zač nebylo nejmenších pochyb. A nevěděl to jen ten, kdo to vyloženě vědět nechtěl, resp. to z nějakého důvodu aktivně přehlížel. Za celých 30 let po Listopadu se v naší kultuře nestalo nic odpornějšího než bylo Nohavicovo převzetí takzvané Puškinovy ceny. Jsem ochoten nějak pochopit, že alkoholem, nátlakem a všeobecnou mizérií té doby se nechal Jarek Nohavica zlomit tehdejší státní bezpečností a ačkoli znám spoustu lidí, kteří vydrželi mnohem víc, nemám potřebu mu to omlacet o hlavu. Ale tohle už udělal z vlastního rozhodnutí ve svobodném světě a s plným vědomím toho, co dělá.

Paní Tlustošová, váš postoj je přesně to, co si já představuju za demokratický a fér přístup.

Pakliže mi nesedí politické postoje nějakého umělce, prostě na jeho koncerty nejdu a hotovo. V mém případě například David Koller. Na Lucii ani jeho sólo vystoupení nechodím, ale přesto jeho tvorbu klidně dál poslouchám. Je to totiž výborná muzika. Když tam není ten politickej marast okolo, beru to. To samé je možné u názorového spektra druhé strany. Byť u Nohavici jako písničkáře je to trošku těžší, i vy máte k dispozici obrovský kus jeho tvorby, jež není poznamenána jeho současnými postoji.

Jenže já mu ty jeho texty věřím. On měl prostě strach a věřil, že stbáky oblbne.

Nezakazuje, ale kádruje. Buď je umění dobré nebo špatné. Když třeba zjistíte, že malíř obrazu, co máte doma, byl darebák, tak ten obraz vyhodíte?

Kádrované umění.

Pan Nohavica je velký umělec, je to bard českého jazyka, který se tu rodí jednou za sto let a až tady nebudeme, budou o něm psát v učebnicích pro další pokolení.

Ve vztahu k Nohavicovi to mám podobně jako autor článku. Geniální muzikant a básník, který bohužel podlehl tlaku STB (to byla určitě ta zlá STB, ne ta hodná, se kterou spolupracoval jeden bývalý a možná i budoucí premiér). To, že podlehl, bych pochopil, ten tlak musel být enormní. Nechápu jeho následné chování poté, co se to provalilo. Jednoznačné přiznání a projevená lítost by určitě pročistila vzduch. Mezi fanoušky i mezi jeho kolegy. Místo toho lavíruje, jak píše autor článku ve stylu chytré (tady spíš hloupé) horákyně. V poslední letech pak úplně zblbnul a paktuje se s tou nejodpudivější částí politického spektra, ať už u nás nebo v Rusku. Když jsem byl naposled na letním fesťáku, kde vystupoval, to bylo asi v roce 2020 nebo 2021, měl mezi písničkami paranoidní a spiklenecké kecy o tom, jak nás ONI sledují a ONI by chtěli, abychom se rozhádali. To byla poslední kapka. Na vystoupení pana Nohavicy už nikdy nepůjdu.

Myslím, že kdybych pana Nohavicu někde potkal a on by mě chtěl vyslechnout, že bych mu doporučil, aby panu Švehlovi nabídl, aby si trhnul nohou!

PTÁM SE OTRAVNÉHO ŠVEHLY: UBLÍŽIL NOHAVICA NĚKOMU?

Chtěl bych u těch STBáků vidět Švehlu. Mně stbáci nabízeli "práci v zahraničí!". Odmítl jsem.

A čeho dosáhl Hutka, že musel emigrovat. Vždyť za něho práci doma dělal nakonec ten Nohavica.

Pan Švehla zapomněl pojednat o svém hrdinství za totáče. To je divné. A kope do Nohavici.

Pisatel si sice osnuje nezadatelné právo si o komkoliv cokoliv myslet a říci to, ale snaha manipulace z jeho výtvoru čiší na hony...

Mnoho lidí z Nohavicova okolí (Plíhal, Redl, Merta, Rottrová, Wykrent, Ulrychovci aj.) říkali, že o jeho spolupráci věděli přímo od něj. Plíhal dokonce přiznal, jak spolu vymýšleli zprávy o něm samotném. Autor na tohle při odsudku tak nějak pozapomněl, že? Náhoda?

Zajímavé ale je, že tohle Nohavicovo upsání se StB dvacet let nevadilo. Až když se začal vyjadřovat kriticky k liberalistickým aktivitám, nesouzněl s jedinou pravdou hlásanou ČT a nepřidal se k honu na Zemana a Babiše, najednou se vytáhla spolupráce s StB.

A ve chvíli, kdy se vyfotil s legitimním poslancem Parlamentu České republiky a převzal od lidmi zvoleného legitimního prezidenta republiky Zemana řád, mohla se, dámy prominout, kulturní úderka doslova po5rat. Co si to tento suverénně nejprodávanější a nejposlouchanější český zpěvák dovoluje? On má jiný názor! Zakázat, zničit!

A to byl jenom předvoj toho, co nastalo, když převzal medaili od Putina. Krok, který by asi většina lidí z Česka neudělala, ale hysterie, která se strhla, byla neuvěřitelná. Už opět se kádrovalo a přikazovalo, jak se umělec má chovat, co smí hlásat a jak se má prezentovat. Přesto to byl jen čajíček oproti tomu, co nastalo, když odmítl medaili vrátit po nastalé ruské agresi, neboť ji nezískal za nějakou podporu ruskému režimu, ale za zpěv ruských písníčkářů, velkou měrou lidí, co by právě s touto agresí nesouhlasili.

Nohavica prostě leží v žaludku. Stejně jako Csáková, Horký nebo Jíšová. Mají jiný názor.

Jarek Nohavica potřebuje pro svůj život a pro svůj tvůrčí elán viditelného nepřítele, ať je to, kdo chce. V osmdesátkách to bylo jednoduché, ale po revoluci náhle nebylo proti komu a skončilo to Třemi čuníky a podobnými výtvory. Pak si našel tehdejší citlivá témata spojená s válkou v bývalé Jugoslávii, židovskou tématikou a válkami obecně a vzniklo takové působivě sebezpytující a omluvné CD Divné století, na kterém se podílela spousta dalších dobrých muzikantů. Jenže tahle témata se vyčerpala a je otázkou, jak zabralo na lid vezdejší, takže zase přišlo hledání nepřítele, které rezonuje s "lidovými vrstvami" ve vlastním kraji a ztotožněním se s ostravským bardem proti všem - proti Praze, provokování "pražské kavárny" a "sluníčkářů" a všech médií, kterým vrací kritiku svou ignorancí a styky s populisty. Jenomže se z toho vytratil vkus, lehkost a vrátila se část kolaborace s původním nepřítelem. Mravní omluva a tak vzniklý kapitál Divného století přišly vniveč. Škoda, plné sály to nenahradily.

Teď jsi to konečně napsala ,nehrával koncerty ,ale účastnil se folkových akcí pro máničky kde nebylo vstupné a policajtů bylo v okolí víc než navštěvníků .

Taková byla doba . Kdyby měl každý takové koule jak Jarda za bolševika tak by ho mohl někdo dnes kritizovat . Jinak máš něco proti jeho postojům a tvorbě dnes ,

: o )))

Teď jsi svou odpověď zahrála pěkně do autu . Kdybys chodila na jeho koncerty ,určitě by se ti aspoň jednou podařilo svézt se v policejním autě .

Z té doby by tě potom nic nepřekvapilo a ničemu by ses nedivila

: o )))

Ti co to zažili se tím vůbec nezabívají a ti co to znají jen z doslechu tak jen moralizují a hloupě tlachají .Tak to je . Byla jsi někdy vůbec na jeho koncertě v osmdesátých letech ?

: o ))

Lucie tak to neřeš

: o ))

A pávek na Hradě vám nevadí?

Bohužel komunisti měli sedět v kriminale do jednoho