Já si to vlastně uvědomuji až teď, kdy se moje maminka rok starala o ležícího tátu a před dvěma měsíci umřel doma a obklopen námi všemi, kteří jsme mu byli blízcí. Jsem na to pyšná, protože to byla neskutečně náročná cesta pro všechny z nás a my jsme to dokázali až do konce. Teď mi to naopak připadne naprosto přirozené a nerozumím tomu, že dá někdo rodiče do domova nebo na LDN. Ale s tou podporou dětí vás sice chápu, ale znám i takové případy, kdy už dětem (25- 30) nebylo možné pomoct. Rodiče by to stáhlo s nimi a všichni by byli nešťastní.
To je samozřejmě hezké, moje maminka se také postarala o mého tátu do konce, ale osobně nesoudím ty, to tak neudělají, kteří dají své rodiče či manžela do domova důchodců či LDN, když neznám okolnosti tak nesoudím. Ono totiž nic není černé nebo bílé.
Ohledně té pomoci dětem (25-30 a podobně) – spousta závislých si neuvědomuje, že potřebuje pomoc. Jako matka bych se samozřejmě snažila, ale pokud by moje dítě moji pomoc odmítalo, protože si problém neuvědomuje, nebo s tím zkrátka nechce nic dělat, pak bych ho v tom musela nechat, i když by mě to hodně bolelo. Nelze pomáhat někomu, kdo o to nestojí. Reaguji především na to, že ona se na tomto neštěstí pouze hyenisticky zviditelňuje. Nikdy bych na své dítě neházela špínu, tak jako Štiková na své dcery.
V tom případě s vámi souhlasím v tom prvním bodě.
Já svou maminku také podporují. Vlastně je to oboustranné. Ale znám spoustu lidí, co na své rodiče kašlou. Zvláště, když už vědí, že z nich nic nekápne. Málokterá mladá rodina vyčlení místnost pro již nemohoucího rodiče, a stará se o něj. Většina těch starších skončí na LDN, nebo v domově důchodců. Málokterý rodič umře doma v kruhu rodinném. Z toho usuzuji, že to s tou starostí o staré rodiče nebude tak horké.
Já osobně nesoudím ty, kteří se nepostarají, ne každý má možnost mít rodiče doma a ne každý si může dovolit odejít z práce s poskytovat 100% péči rodiči. Zároveň ne každý má na to sílu starat se o rodiče od A do Z.
Znám spousty lidí kolem sebe, co se starali do poslední chvíle, je to hodně náročné a v podstatě nemáte žádné volno a tento stav může trvat i roky.
Ano jsou mezi námi i tací, kteří jsou vypočítaví, tohle jsme měli v rodině, dokonce věděli kde mají prarodiče uložené peníze a postupně je vybírali a starali jsme se my.
U nás je k alkoholikům moc velká tolerance. Právě proto, že je nemocný je potřeba si to přiznat a pojmenovat a ne dělat, že to nevidíte. Alkoholici to vidí tak, že oni problém nemají, ale mají ho ti druzí. Ať Řepka měl jakékoliv pohnutky, je dobře že mu to řekl hezky napřímo a dotyčný se na to může podívat, pokud ještě někdy vystřízliví.
Všichni to vidí, jen on sám ne a to je dost podstatné. Jste hodně naivní, pokud si myslíte, že si to zrovna od Řepky vezme k srdci a zamyslí se nad sebou. Myslím, že se na tento rozhovor ani nepodívá. Tito lidé žijí v úplně jiné realitě, je jim jedno, kdo jim co říká; myslí jen na to, kdy se zase napijí, aby nespadli do deliria. Pokud on sám s tím nebude chtít něco udělat (což dle jeho posledního prohlášení nechce), pak může Řepka udělat milion takových podcastů, a stejně to bude mít na jeho závislost hodnotu nula !
V situaci, kdy závislost už nelze korigovat jsou jen dvě možnosti. Donutit ji jít se léčit a pokud to nepůjde, musí jí nechat svému osudu. Házet špínu určitě ne. Moniku to ale živí a nic jiného, než to neumí. Co se týká celoživotní podpory od rodičů, tak ta také nemusí být samozřejmostí. Zvlášť, když máte nezvladatelné třicetileté dítě.
Nikdy nedonutíte závislého k léčbě, pokud o to sám nestojí. Podporou jsem měla na mysli, že místo pokusů o nezištnou pomoc dceři (pokud o takovou pomoc vůbec má zájem) by se neměla snažit ji veřejně shazovat. Takové jednání jen zhoršuje situaci a prohlubuje její závislost.
Ve svém okolí znám mnoho lidí, kteří podporují své rodiče, a já to dělám také.
Mě je ho opravdu líto. Ovládá ho démon alkohol, a kdo bojuje s jakýmkoli démonem (alkohol, drogy atd.), musí být uvnitř hodně silný, aby ho dokázal porazit. Pokud ten člověk sám nechce, nebo si neuvědomuje, že je to problém, pak s tím nikdo jiný nic neudělá.
Zvát takové hosty do podcastu a myslet si, že člověk v takové situaci přijde včas a střízlivý, je velmi naivní. A to Řepka dobře ví. Je mi špatně spíš z jeho chování než z Fenina, který je zkrátka nemocný.
Děkuji za tento názor. Jsem neskutečně ráda, když někdo projevuje k druhým respekt i když mají jiný pohled na život. I proto mě mrzí, že jste to tak trochu ode mě schytala neprávem i za ostatní. Ještě jednou se vám omlouvám.
Nic se neděje, třeba si to přečtou jiní a něco jim to dá, spousta totiž ani v nejmenším netuší, čím vším si musí projít. Nedávno jsem viděla i Polsko Švédský film na toto téma "Žena Z" .... moc doporučuji.
Omlouvám se. V prvním případě jsem reagovala na poslední váš příspěvek a na podruhé četla vaší původní reakci, která upravená je.
Na původním příspěvku jsem neprováděla žádné úpravy, pouze jsem přidala omluvu.
Každopádně vím co všecko předchází tranzici, na toto téma jsem viděla mnoho příběhů a rozhovorů, proto bych si nikdy ani v nejmenším nedovolila někoho takhle soudit, absolutně si totiž nedokáži představit, čím vším si musí tito lidé projít.
Moje reakce byla odeslána před vaší úpravou textu. Vážně už si nepamatuji co přesně jste tam psala. Trans lidé a jejich změny, ať chirurgické nebo psychické, jsou pod bedlivým dohledem odborníků a je to tak dobře.
Já žádnou změnu textu neprováděla, zřejmě jste buď nepochopila můj komentář, nebo jste musela číst komentář někoho jiného a odpověď napsala omylem mně.
Tranzici u nás předchází psychologická, psychiatrická i sexuologická vyšetření a terapie. V případě, že chcete změnit i úředně pohlaví, stále je povinná kastrace, které předchází posouzení odborné komise, které musíte předložit mimo jiné i např. doklad o často státem vynuceném rozvodu. Prosím nešiřte lži. Ověřujte si informace, než si uděláte názor. Děkuji.
Prosím, zkuste si moji odpověď přečíst ještě jednou. Moje poznámka ohledně psychologa nebyla mířena na tranzici, ale na úpravy.
To byla dle textu speciální soutěž pro trans a to podporuji. Ať mají vlastní soutěže. Pak jim nikdo nebude ubližovat rozebíráním toho, jak moc vypadají jako ženy. Přeji jim štěstí.
Stejně tak bych ale zavedla miss skalpel, tam ať se pomeruji všechny botoxové kačenky a jejich plastičtí chirurgové, kteří zapomněli, proč skládali přísahu. To je pro mě děs, holka se necítí krásná a místo aby ji lékař řekl, že krásná je už teď a ať hledá hlavně vnitřní krásu, tak do ní bezdůvodně řeže a řeže a tak ohrožuje její zdraví. Přitom většina byla před operacemi hezčí než po nich. 🤦♀️
Máte pravdu, přehlédla jsem, že se jednalo o speciální soutěž.
Souhlasím s Vámi, plastičtí chirurgové by měly tyhle nespokojené holky poslat nejdříve na nějaké terapie, než se začnou hyzdit úpravami, ale to bohužel nejde.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak děvčata, tady na těch fotkách přesně vidíte ten proces "zkrášlování", tak snad si to včas rozmyslíte.
1 odpověď