A kde jste to vyčetl, holoubku? Jezdívám napříč republikou, dálnice, okresky i místní, dle toho jsou uzpůsobeny rychlosti. Tak v zoně, kde je dána značka s 30-tkou, jedu 30, mimo města , kde je dovoleno 9O, tak 9O, na dálnici, když není hustý provoz, se dobře drží 130, když pak zas není zúžení a snížit na 8O. Sice ještě nejsem vetchá stařenka, ale nedomnívám se, že echt důchodci všude jezdí 30 se smrtí v očích. Na druhou stranu často vidím velmi mladé řidiče s mobilem u ucha vjíždět do křižovatky a točí to do jiné strany, než blikají. To, že neumí přednost zprava na křižovatce dvou vedlejších cest, to je také tragédie a podjíždění zprava či myškaření, to je zrovna obliba převážně u mladších ročníků.
Správně napsané. Jen, že oni spíš vůbec neblikají.
Lidé nejsou ideální. Měl byste trpělivost na přechod dálnice?
Tak nebavíme se zde o dálnici, ale musím po pravdě říct, že měl. Mám svůj život rád a nejsou mi lhostejné i cizí životy. Tím neříkám, že občas neporuším nějaký ten předpis, ale vždy s mírou. Tato nehoda mě připomněla jednu situaci, která se mi stala tak před patnácti lety u Hodonína na 1/55. Tam byla taky jedna podobně rozlehlá křižovatka s vysokou nehodovostí nyní již přestavěná na OK. Tenkrát jsem přijížděl do křižovatky z vedlejší a chtěl pokračovat rovně. Hustý provoz, tak jsem si tam postál minimálně tak pět minut. Možná jsem během toho postávání propásl jednu dvě možnosti, kdy jsem na to mohl šlápnout a být o dvě minuty dřív v trapu, ale pro mě bylo hlavní, že jsem nyní tu a se mnou celá rodina. No a naproti mě důchodce, který odbočoval doleva, tím pádem musel čekat na mě až opustím křižovatku celou dobu gestikuloval a plácal se na čelo. Prostě sebevrah a taky jsem mu to, když jsem projížděl kolem něj při staženém okýnku pěkně od plic řekl.
Přesně tak, naprosto nezvládnutá stavba, jak může někdo udělat obyčejnou křižovatku na takhle vytížené silnici. A ještě nedávno tam z těch vedlejších silnic aspoň byla STOPka, aktuálně "jen" Dej přednost v jízdě. Přehledný úsek, auta letěj a pak to takhle dopadá. Když se tam stane nehoda, tak stojí za to, žádný ohnutý plechy, ale totálka a životy v trapu.
No právě proto, že je to přehledný úsek, tak tam stopka nedává smysl, protože nic neřeší. Důležitý je hlavně dobrý odhad a hlavně trpělivost řidičů co jsou na vedlejší.
Většina z vás tady řeší, že se přejezdy ruší hlavně kvůli drahé údržbě, nebo nehodovosti, ale to je u rušených přejezdů většinou až podružný problém. Hlavním důvodem je to, že na mnoha tratích díky hustotě přejezdů musí být v daném úseku snížena traťová rychlost a na zbytku trati, i když jsou mezi přejezdy větší rozestupy a teoreticky by to bylo možné se nevyplatí ani vlak na vyšší rychlost rozjíždět. Podotýkám, že tohle píši obecně k problematice všech přejezdů a ne přímo k přejezdům na daném místě.
Tipovala bych to na děti, které chtěly vlakem vylisovanou placku a o možnosti poškození vlaku a kolejnic neuvažovaly.
Děti mívají nápady všelijaké. Vzpomínám si, jak před 30ti lety při čekání na tramvaj jsem na chvilku pustila ruku mého tříletého syna, abych vytáhla z peněženky jízdenku. Za pár vteřin jsem ho chtěla za ruku zase chytit, ale ruka ani Honzík nikde. Ležel 3 metry ode mne s uchem na kolejích a křičel: "Mami, už jede! Já ji slyším!" Den před tím jsme se odpoledne dívali v TV na western, kde takhle indián odhadoval, jak je vlak daleko...
Stihla jsem to, ale krve by se ve mně nedořezal.
My to zhruba před čtyřiceti lety jako děcka dělaly taky.😀 Vlak byl slyšet na kilometry daleko.
Penny bylo dobré jak pro zaměstnance tak pro zákazníky naposledy někdy před patnácti lety. To píši jako bývalý zaměstnanec, kterému právě tyto metodiky jako hlášení tabulek tržeb, počet zákazníků, hodinového výkonu a tady zmiňované rychlosti prodavaček nebyly nikdy po chuti. Vedení na centrále vždy upřednostňovalo nějaké hlášení a dodržování hodinového výkonu nad tím jak vypadá obchod a zda je zaměstnanec a především zákazník spokojen. Nevím jestli se něco za těch třináct let co jsem mimo dění změnilo, ale předpokládám, že zhola nic. Co se týče sledování rychlostí, nezažil jsem, že by za toto někomu hrozil nějaký postih, ale bylo velice nedůstojné vyvěšovat tabulky rychlostí daných prodavaček na nástěnku s tím, že ta s nejnižším číslem se barevně zvýrazňovala. Prý proto, aby se nad sebou zamyslela a zapracovala na sobě. Nízké číslo se omlouvalo jen u brigádnic a nových zaměstnanců. Přitom jsme všichni věděli, že to číslo je velice zkreslené a prodavačka která na pokladně strávila celou směnu nikdy nemohla dosáhnout takové rychlosti jako prodavačka, která tam jen občas během směny zaskakovala. Zkreslování dělaly právě malé nákupy většinou svačinek studentů, nebo zaměstnanců různých firem. V nevýhodě pak byla prodavačka, která měla namarkovat nákup za dva tisíce a k tomu zákazníka, který dělal všechno možné jen ne sklízel nákup z odkládací plochy. Každá prodavačka například miluje, když zákazník u pokladny začne telefonovat, rozbalovat malému dítěti lízátko, nebo civí prodavačce na ruce zda bylo zadané správné zboží, nebo souhlasí cena.
vratek ze své podstaty má nosnost 150 kg, provozovat s tím vytah to se delalo za socialimu a prevazne na tom bylo kolecko s maltou co se posilalo nahoru, ale nikdy s lidma, tohle udelat firma tak jde nekdo sedet.
Nemyslím si. Ve Studénce spadl most ,osm mrtvých a taky nikdo nešel sedět. Asi si soudce řekl, že když nikdo nic ve firmě nedělá nemůže být za to souzen.
2
Sledujících
4
Sleduje
2
Sledujících
4
Sleduje
S tím bych polemizoval . Staly se mi dvě podobne udalosti malém .jednlu stopka a zastavil jsem rozhledl a vyjel , ve vteřině za mnou vyjel vlak a s troubenim mi projel za kufrem jen par vteřin poté . Poderuhe jsem projel prejezdem a úplně jej přehlédl . S hrůzou jsem v zrcatkach videl vlak za zády .
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak to máte tedy štěstí. Ne ani tak na to, že vás vlak ne přibral sebou, ale to, že pokaždé vidíte vlak v zrcátku. To se mi nestává ani na nejvytíženějším koridoru.
1 odpověď