To hlavní se naučila. Vychytrale podat žalobu na instituce a vytřískat na tom peníze. Dost nechutné. V zemi, odkud s rodiči přišla, by asi neměla šanci i když je Portoriko součást USA.

Děti rozrušil pohled na chomáček bavlny. Ty děti, které se denně setkávají při hraní počítačových her s tím nejbrutálnějším násilím. Nechápu.

"Zelené nadšení" možná cítili někteří voliči na západě Evropy, masírovaní neobolševickými politiky s marxistickou studentskou minulostí na západoevropských univerzitách. Češi ve své drtivé většině pociťovali a pociťují skepsi a nechuť ke všem ideologiím, což vychází z naší historické zkušenosti. Za mne osobně, jakmile mi někdo tvrdí, že to se mnou myslí dobře, jen je potřeba mne omezit ve svobodě rozhodování, mám velkou chuť vzít do ruky klacek a hnát dotyčného "dobroděje" svinským krokem co nejdál.

Další dopravní stavby jsou zbytečné. Je třeba usilovat o omezení individuální automobilové dopravy. Změnit myšlení lidí, zošklivit jim jízdu autem. Elektrická auta jsou první krok. Dalším budou samoříditelná auta. Postupně se z jízdy autem stane opovrhovaná nuda. Bez emocí, bez vzrušení. Koho by to lákalo.

To je zase bizár. Možná by zastupitele opravdu měli povstat, ale proti starostovi.

Dokud to půjde, budu udržovat v provozu své dvacet let staré auto a až to zákony znemožní, tak nevím. Nová auta jsou plná drahých nesmyslů a na pohled docela hnusná.

Prostě Němci. Vždycky se spořádaně nadchnou pro "velkou" ideu a dopadne to katastrofou pro všechny.

Prostě máslo nekupuji. Za 240 Kč za kilogram másla se to nevyplatí. Za ty peníze mohu mít kvalitní masné výrobky na kterých si pochutnám. Máslo ať si výrobci strčí třeba za klobouk.

Tohle nepochopím. Co nepotřebuji, to nekupuji. A když vybírám dárek pro někoho, tak něco kvalitního.

Denně čtu, jak umírají po sedmdesátce lidé, kteří si díky svému majetku mohli dovolit kvalitní lékařskou péči. Proč nám tedy říkají, že v důchodu prožijeme jednu čtvrtinu života, tedy minimálně do osmdesáti.

Domácí úkoly byly vždycky opruz. Nejen pro žáky, ale i pro jejich rodiče. Dobrovolnost těch úkolů je alibismus učitelky. Když ho dítě nevypracuje, má v očích učitelky mínus. To nahrávání není košer, ale dnes vás na kamery nahrávají všude, aniž to tušíte nebo vnímáte.

Čím tepleji, tím lépe. Protopí se méně peněz, vyprodukuje méně CO2. Na silnice se vysype méně soli a snad bude i méně nehod. Lyžování asi utrpí, ale lidé mohou chodit na pěší výlety, což je levnější a také zdravé.

Nekupovat, nekupovat, nekupovat. Místo nákupů jít s rodinou na procházku. Do termosky uvařit kakao pro děti a grog pro sebe, přibalit nějaký pamlsek a jít na výlet. A hlavně nekupovat.

Co se to s těmi politiky během kariéry děje? A nebo už do politiky jdou většinou lidé určitých povahových rysů?

K parkování na kraji města mám poznámku. Dříve jsem zaparkoval na parkovišti u "nákupáku" zadarmo a odjel do práce na kole nebo v MHD. Nikdy nebylo ráno, dopoledne ani odpoledne rozlehlé parkoviště obsazené. Po návratu jsem v klidu nakoupil věci a potraviny, dohromady týdně za cca 2000,- korun a odjel domů. Pak tam dali závory, parkování nad dvě hodiny zpoplatnili a já parkuji jinde a také jinde nakupuji. Myslím, že se jim to zpoplatnění moc nevyplatilo, ale třeba se mýlím.

Tendr bych zrušil. Úředníci žádná auta nepotřebují. Mohou jezdit hromadnou dopravou, případně na služebních kolech či maximálně na elektrokolech. Při jejich sedavém zaměstnání by to bylo zdraví prospěšné a zvyšovalo by to jejich fyzickou kondici. Při převážení spisů z úřadu na úřad by používali vozík dvoukolák jehož madlo se dá při troše šikovnosti přidrátovat k nosiči kola. Stejně bych to zavedl u politiků. U nich by bylo bonusem, že než by někam dojeli, mohli by si díky hlubokému dýchání při šlapání do pedálů a prokysličení krve, řádně promyslet některé své nápady, kterými otravují občanům život. Třeba by se jich nakonec vzdali. Pouze prezident a premiér by mohli mít na kole modrý majáček.

Je úžasné, že dnešní politici vědí, co bude za dvacet let. Třeba bude společnost nastavená jinak a práce nebude ani pro mladé, natož pro staré. Člověk by čekal, že sociální vymoženosti budou růst spolu s bohatou společností, ale bohužel, bohatnou hlavně ti již bohatí a jejich nenasytnost je nezměrná. A vydržují si politiky, kteří mají úkol jejich bohatství hlavně nedanit. Je to i důsledek globalizace. Je komické, že nadějí na přerozdělování bohatství je strana miliardáře Babiše, která příští volby s přehledem vyhraje.

Pokud chce vláda, kterákoli vláda, snížit počet úředníků a tím ušetřit za jejich platy, je třeba udělat jednoduchou věc. Výrazně snížit množství úředních úkonu, které stát činí vůči občanům. Omezit všechnu tu "buzeraci", všelijaké nařízení a jejich kontrolu, různé ekologické nesmysly a podobně. Také přestat od občanů vyžadovat různá potvrzení na všechno možné. Všechny tyto věci totiž musí na úřadech někdo přijmout, zpracovat, zkontrolovat, zařadit a archivovat. Existuje "správní řád", podle kterého musí každý úředník postupovat a jeho složitost a přísnost vše zdržuje a komplikuje. Je tedy třeba ho zjednodušit. Ovšem, s každou novou vládou přicházejí na občany nová omezení a povinnosti, které vyžadují nové úředníky a jejich práci. Žádná vláda tedy jejich počet neomezí a tím logicky neomezí ani peníze na jejich platy. Je vlastně zázrak, že tento stát a jeho správa funguje. A je to díky práci tisíců špatně placených úředníku a tak trochu navzdory zásahům nekompetentních, věci neznalých politiku, poslanci a ministry počínaje.

Co kdybychom se kolektivně na letošní Vánoce vykašlali. Jen pár dárků pro děti, ale žádný shon, pečení a přejídání, žádné davy v nákupácích a kolony aut před parkovišti. Klid a pohoda.

Vypadá to, že jim dárce myší ten jejich útulek hecknul.