. Když jsem si četla tento článek, vzpomněla jsem si na vlastní zkušenost. Dělala jsem s malými dětmi ve školce v Texasu a jednoho dne jsem dostala do třídy tříletá čtyřčata, která přesně kopírovala situaci popisovanou v článku. Když vyzdvihovala děti máma, nastal velký řev, bitva o kočárek (byl jen pro dvě děti) a většinou musela asistovat i babička. Když děti vyzdvihoval otec, přišel bez kočárku, zavelel: "Jdeme!" a děti poslušně pochodovaly za ním.
Souhlas se zavíráním očí, ale Trump s tím reálně nic moc neudělá, protože podle mě ani pořádně neví, jak nebo nabízí nerealistická řešení viz zeď. On jen využívá náladu ve společnosti a chytá hlasy voličů, kteří mají rádi jednoduchá a rázná řešení. V USA stejně jako u nás to chce odborníky s nohama na zemi, kteří se nebojí do toho šlápnout. V obou státech jsou to buď trdla, která jen melou o ideálech, ale realita dost pokulhává, nebo populisti, kterým je všechno jedno, hlavně, aby oni z toho profitovali.
Samozřejmě, ze zeď nepředstavuje perfektní řešení. I do vašeho domu se mohou dostat kriminálníci překonají-li oplocení. Ale je to bezpečnější, než nechat dům neoplocený.
Co je vám do toho, "proč si s tím neporadil"...? Třeba si na defekt netroufl, jako by si na to netroufl nikdo ze zdejší diskuse... a sprej na dojetí nevlastní, jako jej nevlastní ze zdejší diskuse nikdo.
...na stole je situace, že lidi jsou prasata závistivý, a pod rouškou anonymity se neštítí poškodit cizí auto... Ve slušné společnosti by se to nestalo.. Pravda, slušnou společnost by jeden pohledal...
Je to odporná vlastnost, zneužívat faktu, že se někdo dostal do problémů. A tak když se někdo stane účastníkem automobilové havárie, místo aby se vyrovnával s postraumatickým stresem z nehody, zoufale se musí snažit odvést auto z místa nehody, aby mu lidské hyeny nerozebraly nebo nezničily ještě více jeho auto.
Mezi voliči, kteří vzdávají demokracii? To je absurdní. I když se Trump chová dost často jako slon v porcelánu, na rozdíl od Bidena nedělá politiku pštrosa s hlavou v písku. Biden nečinně přihlíží, jak každý den pronikají na území USA migranti. Což by nebyl až takový problém, kdyby bylo pod kontrolou, kdo přichází a legální předpisy přísně v tom, kdo smí zůstat. Prioritou číslo jedna by mělo být udržet obyvatele v bezpečí. Situace je však taková, že laxnost úřadů a podivných paragrafů zapříčinila, že přicházejí lidé, kteří jsou na seznamech teroristů, nebezpeční náboženští fanatici a různé živly, které zemi rozkládají. A demokraticky systém nerespektují venezuelská mafie, delikventi z Hondurasu, lidé participující na obchodu se sexem, drogoví dealeři a podobně.
Respektující výchova neznamená, že respektujeme vše, co dítě dělá. Není to trpění svévole, ale to, že dítěti prokazujeme úctu, respekt a jsme zdvořilí. Například, když si dítě vzalo bez souhlasu míč cizího dítěte, mohla mu matka říct: "Prosím, vrať míč zpět. Když si vezmeš hračku bez souhlasu, je to krádež. Nechci, aby si lidé mysleli, že jsme zloději." Když miminko si odmítlo sednout do kočáru, respektující výchova znamená, že mu nevynadám do…., ale posadím ho tam i proti jeho vůli a řeknu mu: "Je mi líto, ale musíme jít, aby tvůj bratr nepřišel pozdě." Když opravdu potřebuji, aby dítě něco dělalo, například domácí úkol a dítě mi řekne, že se mu nechce, řeknu mu: "Promiň, ale to nebyla otázka, ale instrukce. Máš na to 10 minut, aby sis sedl za stůl a začal psát. Tady je alarm nastaven na 10 minut, a pokud nezačneš, je mi líto, ale budeš se muset rozloučit s počítačem a mobilem." A moje dlouholetá zkušenost s dětmi mi ukazuje, že to většinou (zhruba na 95 %) 'funguje.
Respektující výchova neznamená, že respektujeme vše, co dítě dělá. Není to trpění svévole, ale to, že dítěti prokazujeme úctu. respekt a jsme zdvořilí. Například, když si dítě vzalo bez souhlasu míč cizího dítěte, mohla mu matka říct: "Prosím, vrať míč zpět. Když si vezmeš hračku bez souhlasu, je to krádež. Nechci, aby si lidé mysleli, že jsme zloději." Když miminko si odmítlo sednout do kočáru, respektující výchova znamená, že mu nevynadám do ...., ale posadím ho tam i proti jeho vůli a řeknu mu: "Je mi líto, ale musíme jít, aby tvůj bratr nepřišel pozdě." Když opravdu potřebuji, aby dítě něco dělalo, například domácí úkol a dítě mi řekne, že se mu nechce, řeknu mu: "Promiň, to nebyla otázka, ale instrukce. Máš na to 10 minut, aby sis sedl za stůl a začal psát. Tady je alarm nastaven na 10 minut a pokud nezačneš, je mi líto, ale budeš se muset rozloučit s počítačem a mobilem." A moje dlouholetá zkušenost s dětmi mi ukazuje, že to většinou (zhruba na 95 %) 'funguje.
A co teprve ti mírumilovní Palestinci předváděli v 60 letech v Jordánsku Odkaz 1 nebo jak pomohli rozložit Libanon, který je přijal jako uprchlíky a oni mu tam místo poděkování rozpoutali občanskou válku a s Iránem založili Hizballáh.
Podobne Palestínčania "pomohli" Kuvajtu, keď ich napadol kedysi dávno Irak. Tiež stáli ako jeden muž na strane Iraku, hoci im práve Kuvajt poskytol zázemie. (Hoci je pravda, že sa k nim správal ako k druhokategórnym občanom, ale to sa tak Kuvajťania správajú voči všetkým, kto nie sú historicky z ich územia).
Mne sa zdá, že alebo autor nemá prístup k internetu, alebo ten článok je zámerne tendenčný. S odvolaním sa na údajné odhady tajných služieb viaceré médiá zverejnili tvrdenia, že približne 10 % všetkých zamestnancov UNRWA, alebo asi 1 200 ľudí, má prepojenie na Hamas alebo Palestínsky islamský džihád. Školy UNRWA používajú učebnice schválené Palestínskou samosprávou s materiálmi, ktoré oslavujú teroristov a podporujú nenávisť k židom. Za takých okolností by bola nezodpovednosť, ak by naďalej v Izraeli trpeli ich prítomnosť na izraelskom území. Kedysi som bola veľmi na to hrdá, že aj moja matka pracovala v OSN. Dnes cítim hanbu, aj trpkosť.Zámestnanci inštitúcie, ktorá mala zjednocovať svet, propagujú rasizmus a terorizmus a organizácia im to trpí.
Pan Klus stojí na palestinské straně, protože podle něj, zatímco Hamas vyvraždil po vpádu na mírovou koncertní akci a následně po vpádu na další civilní objekty v Izraeli „jen“ něco přes 1300 civilistů, na palestinské straně je oficiálně již více než 17 tisíc civilních obětí (podle tvrzení palestinské strany je to údajně přes 25 tisíc). Takže podle takové filozofie bychom pak měli stát v otázce II. světové války na straně Němců, kde bylo přes dva miliony obětí, a ne například na straně Britů (kterých bylo zabito Němci mnohonásobně méně) nebo na straně Čechů (kde bylo ve srovnání s Německem "jen" 17% oběti).
Trošku nefér voči nadanému skladateľovi a hudobníkovi, ktorý roky musí znášať hanbu za to. čo urobil jeho brat. Brala by som, ak by ste pripomenuli strašný prípad vraha, ktorý zneužíval psychicky labilné ženy a ponúkal im asistovanú samovraždu. Ale motať do toho meno nevinného hudobníka a to hneď do titulku, to je poriadny úder pod pás.
Kdo je to HRDINA? Definice v Cambridge English Dictionary udává, že hrdina je člověk, který je obdivován za to, že udělal něco velmi odvážného nebo dosáhl něčeho velkého. V tomto případě pravděpodobně medaile šla do rukou lidem, kteří si ji opravdu zasloužili. Kéž by bylo kolem nás více takových Romanů Jurenů a
Lukášů Dudíků. To by pak náš svět byl bezpečnější místo.
Přesně tak.
Minimálně po druhé světové se už neměla ČSR obnovovat.
Ktovie? Možno máte pravdu. Po druhej svetovej vojne na Slovensku vyhrala Demokratická strana. Komunisti vyhrali v Čechách. Takže možno by sa "socialistická" republika na Slovensku neudiala. Aj keď, ktovie? Možno by súdruhovia z Moskvy poslali na Slovensko nejaké vysvetlenie v podobe ozbrojenej armády, aby vysvetlili Slovákom, že vlastne Demokratickú stranu nepotrebujú, pretože komunistický systém vlády je lepší.
12
Sledujících
1
Sleduje
12
Sledujících
1
Sleduje
Keď môj syn šiel so mnou nakupovať a odchádzali sme autom z parkoviska, popred nás šli dvaja ľudia v seniorskom veku. Mali ťažký krok a šli dosť pomaly. Syn stratil trpezlivosť a zatrúbil. Hovorím mu: „Keď na nich trúbiš, nezačnú sa kvôli tebe ponáhľať. Jediné, čo tým dosiahneš je, že si budú myslieť , že si psychopat. Majú právo chodiť pomaly“. A podobne je to aj v obchode. Ak stojí predo mnou nejaký človek a začne vo veľkom debatovať s pokladničkou a ja sa práve niekde ponáhľam, hoci v duchu hypnotizujem pokladňu, som ticho. Ak sa mi to nepáči, je to môj problém a nie problém zákazníka, ktorý stojí predo mnou. Rad si odstál , je teraz jej poradie, tak má právo fungovať svojim tempom a svojim spôsobom. A keď sa chce na niečo spýtať, tiež je to v poriadku, aj keď mi to práve nevyhovuje. Nemám žiadnu právomoc (rovnako ako ho nemá ani autorka príspevku) na to, aby som predpisovala ľudom, ako sa majú správať v obchode keď platia.