Pokud si diabetik neaplikuje inzulin nebo přestal aplikovat,nastane hyperglykemie.To je vysoká hladina cukru v krvi.No a vysoká hladina cukru v krvi ničí mozek,buňky,nervy,cévy,srdce atd. a to je cesta do hrobu.Takže toto může vyplodit pouze s prominutím,hlupák.
Takové rady poslouchám v širší rodině. Taky, že bych o té cukrovce vůbec nevěděla, kdybych se neměřila.
Aby se nemoc podchytila včas, musely by na ni být dostupné léky. Ty jsou i bez receptu dostupné v Polsku, 300Kč krabička, v Rakousku také. U nás vám řeknou vezměte si paralen, když vám bude blbě, volejte rychlou. Chodit sem nemusíte. Lék na Covid je dostupný v nemocnici. Když vám ho předepíší. Příbuznému-rakovina - ho napsali. Krabička 15 tisíc, což znamená 1 pilulka 400Kč. Příbuzné, která byla tři týdny v umělém spánku po krvácení do mozku, kde má od té doby trvalý hematom, ho nenapsali. Není něco špatně?
Mně ten lék normálně napsali.
Peníze dostanou “matky” , které měly 4,5,…dětí, na které braly dávky , o výchově raději nehovořím, děcka sotva dokončila základní školu, tam se peníze dávat budou, ale těm, kdo se o děcka staral , těm se dá prd, to nevymyslíš🙏
Vychovala jsem 4 děti. Všechny jsou vzdělané. Pracují a odvádějí daně. Nikdy jsem nepobírala dávky.
Souhlas, smrt umi byt milosrdna v techto pripadech. Milujici rodice se snaze vyrovnaji se smrti takoveho decka, nez z bolestneho utrpeni takoveho decka.
To má maminka to dítě zabít? Má genetické onemocnění, které není smrtelné. Maminka za to nemůže. Nevěděla, že je taky nemocná. Že já mám genetické onemocnění, jsem se dozvěděla až po 60.
Moje tchýně měla tři děti a osm vnuků. Zajímala se jen o děti dcery. Děti synů ji nezajímali. Jako, když dávala k narozeninám či Vánocům, dávala všem stejně. To všechna čest. Ale. Když se postupně narodili oba naši synové, Nejmladší vnuci, nikdy se na ně nedojela podívat. Až jsme jí miminko dovezli po měsíci ukázat. Nikdy s babičkou nestrávili víkend či nějaký čas o prázdninách. Neměla na ně totiž čas, protože jezdila do rodiny své dcery nebo oni k ní. Bydleli jsme od sebe 3 km, takže o vzdálenosti to nebylo. A starší z ní byl zklamaný od první třídy, kdy jí ukazoval vysvědčení se samými jedničkami a babička prohlásila: Fakt mi to neukazuj, mě to nezajímá.
Až když dceřiny děti dospěly a ztratily o babičku zájem, tak si vzpomněla na ty naše. Kluci se k ní chovali slušně, ale co to bylo platné, když si neměli o čem povídat. Ona o nich prakticky nic nevěděla. Jaké mají zájmy, koníčky, jak se učí, prostě nic. Bylo mezi nimi vakuum, které už nešlo ničím vyplnit.
Naštěstí měli prarodiče a praprarodiče z mé strany. Takže oni, na rozdíl od babičky, ochuzeni nebyli. Nejdřív mně to mrzelo, ale pozornost si člověk nevynutí. Vyžadovala jsem jen, aby se k babičce chovali zdvořile a s respektem. Přece jen to byla maminka jejich otce.
Také jsme měli stejný problém. Babička neměla zájem o naše děti. Bylo to tím, že jsem se jí jako snacha nelíbila. Chtěla pro svého syna něco jiného. Nedivím se jí, manžel si mě vzal se dvěma dětmi z prvního manželství. Bylo mi vždy líto, když naše děti nikdy nepochovala. Nikdy nezapomenu, jak se moje tříletá dcera dívala, jak babička chová vnuka od druhého syna a šeptala mi, že by taky chtěla pochovat od babičky. Trhalo mi to srdce, ale nic jsem nemohla dělat. Nebo tam byly děti o prázdninách a můj malý syn si vzal sušenku. Babička mu řekla, že to jsou sušenky jen pro druhá vnoučata. Pak jsem dětem tajně přibalila sušenky , aby taky nějaké měly. Teď jsou děti dospělé a vztah s babičkou vázne. Mám také vnoučata a bylo to pro mě poučení, jak se k nim nemám chovat.
Správně by mělo být - maximálně do třetího dítěte (včetně).
Jinak zase přijdou o povzbuzení tradiční rodiny.
Já nechápu, proč vláda chce podpořit netradiční rodiny.
Vychovala jsem 4 děti. Všechny jsou plátci daní. Proč bych neměla dostat výchovné na čtvrté dítě? Na sociálních dávkách jsem nikdy nebyla.
tak hlavně ty papírové jsou dokonalý v tom, jak se rozpouští. Určitě je vše nezávadné a jedléa vůbec nevadí, že pokud to dítě nevycucne hned, dá si s piticjem i nějaký to lepidlo. přestala jsem ty piticka kupovat. beztak úplný nesmysl, pokud je zbytek obalu stejně z plastu..
Taky mám s pitíčky problém. Používala jsem je, když jsem měla v noci hypoglykémii. Než ale propíchnu papírovým brčkem, můžu jet pomalu do nemocnice. Když nevypiji celý, brčko se rozpustí.
Před lety ,když mě zemřela kamarádka na rakovinu, / 47 let /jsem se zeptala primáře na onkologii v Brně na Žlutém kopci, co to ta rakovina vlastně je. Dostala jsem velice stručnou a jasnou odpověď. Je to obrana našeho imunitního systému proti tomu co nezná ! Naše tělo není chráněno proti stresu, nervovým vypětím, depresím a imunitní systém začne proti těmto stavům bojovat ! Všichni žijeme ve velmi hektické době plné napětí a nejistot a počet úmrtí a pacientů s rakovinou se velice rychle navyšuje ! Všichni kdo v mém okolí zemřeli na rakovinu prožívali výše popisované psych. problémy. Tak bez ohledu na to jaký máte názor na pana Hnízdila, tohle je realita ! Cynik a člověk kterému je všechno jedno, ničím se nestresuje, nic ho netrápí, nebývá často nemocen a nic ho nebolí !
A co malé děti s rakovinou. Taky měly psychické problémy? Nebo si jinak poškozovaly zdraví?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Papírová brčka zabalená v plastu jsou u dětských pitíček. A rozmočí se tak rychle, že dítě nestihne pitíčko vypít.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Když už se podaří brčkem pitíčko propíchnout, rozpustí se dřív, než se pitíčko vypije.