To už asi neklapne.

Souhlasím s Vámi. Dokonce i Malá mořská víla si jde za svým a nenechá si vnutit prince určeného otcem. Stejně tak Růženka z pohádky jak se budí princezny nebo Šíleně smutná princezna odmítne hloupého prvorozeného.

Je to bída. Vtipných příběhů s dobrou zápletkou je málo, asi málo scénáristů, nevím.

Tak já třeba ano. A lidi nechápou, že mi to prostě nechutná. Myslí si, asi, že se upejpám, aby se neřeklo. Neustále je mi nabízen chlast. I od těch, co mě znají. Ukázněně chodím s jedním rozpitým friskem nebo dvěma deci vína, aby bylo vidět, že něco mám. Ale pořád mi někdo chce nalívat něco dalšího. Takže už ani žádné oslavy nevyhledávám a snažím se z nich omluvit. Dovedu si představit, jak těžké je pro abstinujícího alkoholika vydržet.

To jistě. Ale jsou také matky, které si myslí, že se jejich dcera vdala pod úroveň a dávají to hodně najevo. Nemluvě o otcích dcer. Přesto uplakané články píší jen ženy o zlých matkách synů.

Přesně tak. Byla to těžká doba dřiny a nedostatku. Tenkrát o novorodičky pečovaly ženy ze širokého příbuzenstva. Dnes přijede z porodnice a většinou je hozena do vody a plav. I když má přístroje, tekoucí vodu, atd. Přesto je těžké věnovat se domácnosti a miminu, když je celý den doma sama. A ještě mnohdy bolavá.

Když se zde na Seznamu píše o zlé tchýni, vždy je to mužova matka. Je to stereotypní a hloupé. Jakoby matka ženy neuměla v mladé rodině dělat dusno. Znám ženy, které se svou tchýní vychází lépe, než s vlastní matkou.

Rodinné vztahy jsou o respektu a úctě k druhým. Pokud to hapruje přes rok, o Vánocích se to nezlepší. Každá úzká rodina si má zbudovat svoje tradice a zvyky. Ty dodržovat přednostně a vzájemně se podporovat ve svých rozhodnutích. Syn určitě dokáže své matce vysvětlit nejlépe, že mladí budou trávit svátky dle svých představ a ne podle ní. Stejně to dokáže říct své matce dcera. Pokud ne, stanou se svátky jedním velkým stresem.

No, kdysi jsem chvilku pracovala v Penny. Pečiva se vždy dovezla celá várka v 5.30 hod. Něco se nasypalo hned a celý den postupně doplňovalo z beden ve skladu. Neprodané se na konci dne spočítalo a nachystalo na odvoz.

Ale musím připustit, že když jsem šla doplňovat rohlíky a chleba, lidé se vrhali po těch, co jsem měla v bednách. Jenom jsem se usmívala, protože to byla stejné pečivo, jako ty v koších.

Richard byl jmenován lordem protektorem pro dvanáctiletého Edwarda. Před jeho korunovací bylo manželství Edwardových rodičů prohlášeno za neplatné a on za bastarda. Korunován byl tedy Richard. Nicméně, dle mého, se mu pořád vyplatilo nechat prince na živu. Protože v případě smrti princů se mohli hlásit další uchazeči o trůn, nejen Richard. Což se také stalo. Markéta byla skvělá politička, která prosadila svého syna na trůn. Měla motiv. A určitě i možnosti, jak někoho v Toweru uplatit nebo do posádky nasadit svého člověka. A teorii o Richardovi jako vrahovi samozřejmě prosazovali především Tudorovci - vítězové píšící historii. I s pomocí Shakespeara. Ostatně, vzpomínáte, jak Richarda popisuje jako hrbáče? Nalezené ostatky prokázali sice skoliózu, ne však nápadné deformace.

Tak zrovna u něj platilo pravidlo, koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Richard by vraždou princů nezískal nic. Což dokazuje i historie. Jindřich Tudor by získal vše. V době zmizení bratrů byl ale příliš daleko od Londýna a neměl tam tolik přátel. Ovšem, jeho matka Markéta Beaufortová měla větší možnosti. Odstraněním legitimních následníků by získala trůn pro syna.

Nezlobte se, prosím. Pokud bude někdo v takovém stavu, že bude chtít zabíjet a nebude mít střelnou zbraň, může to udělat třeba autem. Viz Olga Hepnarová.

Tak samozřejmě. Ale já měla štěstí, že byli pořádní a likvidátor firmy dělal, co měl ze zákona nařízeno. A dokud nezačnete hledat, nevíte, jak to dopadne.

Každá firma musí archivovat. Pokud zanikne, někdo archiv převezme. Já tak vyhledala personální archiv díky zaměstnancům okresního archívu Mikulov. Měli v evidenci mou bývalou zaniklou firmu dle bývalé adresy firmy. I to, kam se jejich archív převážel.

A kde pán píše, že majitelé starých kotlů pálí bordel? Je spousta lidí, kteří prostě na nový kotel nemají a starý plní funkci, tedy nežijí v nevytopeném. Znám pár osamělých lidí, kteří topí Petrami či klubkami a nemají ani radiátory či vyvložkování komína, aby si mohli koupit krbová kamna. To je jako zavřou do krimu, že nemají na rekonstrukci? Nebo se mají v sedmdesáti zadlužit?

..Během šestinedělí byla žena považována za nečistou, proto byla izolována od ostatních osob. Měla zakázáno vycházet z domu a z důvodu pověr nesměla ani péct chleba (zhořkl by), dojit krávu (matka by přišla o mléko), čerpat vodu se studny (vyschla by). ..

Moje babička říkala, že na ženu v těhotenství a šestinedělí má právo smrt. Toto přesvědčení vycházelo ze zkušeností jejich předků. Proto šest neděl matka skutečně odpočívala a domácí práce jí byly zapovězeny. Ne z důvodu, že žena v šestinedělí je nečistá. Dovede si autor článku představit, kdyby byl žena, jak den dva po porodu jde dojit krávu nebo čerpat vodu ze studny? Nebo stojí u díže a míchá těsto na chleba? I vaření byl náročný proces, od kterého byla matka na šest neděl osvobozena.

Zřejmě si popletl jinou pověru, kdy menstruující žena nemůže zadělávat na chleba, protože by zkysl. Nepovedlo by se jí vařit pivo atd, atd. Ale opět, není to spíše ochrana ženy před těžkou prací v jejich dnech? Dokonce je možné, že si tyto pověry vytvářely ženy samy tak, aby si mohly trošku ulevit.

No, takové výpalné na dlouhé roky by se určitě líbilo i doktorům. Nechat si dvacet třicet let platit za to, že vám v dětství vyoperoval slepé střevo přesto, že ten zákrok dostal zaplacen ihned po operaci.

Stejně půjdou jinam. I když málo, přesto se tu postupně zvyšují mzdy, ceny energií, materiálu, dopravy. Jednou to přesáhne hranici, kterou jsou ochotni akceptovat. Navíc je tu nedostatek pracovní síly, takže proč dovážet do Čech zaměstnance např. z Ukrajiny, když je možné přestěhovat firmu po válce tam? Nebo do Rumunska, Portugalska, Albánie? Tím,možná, přestaneme býti montovnou a otevře se prostor pro výrobu konečných produktů či řemesla.

Tato země řeší problémy se státním rozpočtem zvyšováním daní z práce, DPH či daní z nemovitostí. A sociální a zdravotní pojištění, což je také daň, samozřejmě. Minimálně daní zisk firem i bank, stejně tak skutečně bohaté. A na druhou stranu nehorázně ty peníze rozdává na všechny strany, místo investic.

Lze se přece mrknout na daňový systém jiných zemí a inspirovat se. Stát by měl snížovat byrokracii, vytvářet pobídky, investovat do infrastruktury.

Se zvyšující se životní úrovní, kvalitnějším zdravotnictvím a školstvím a především novými profesními možnostmi pro ženy se snižuje ochota mít více dětí. Své věděl o tom švédský lékař a statistik Hans Rosling, který na toto téma i přednášel. Odkaz   Z mého pohledu. Stát by se měl zaměřit na podporu nových inovací a technologií tak, aby pro práci bylo potřeba méně lidí. Zároveň by firmy měly přispívat do státní kasy daleko více než dnes. Zejména ty nadnárodní, které vyváží miliardy na dividendách. No a ty daně se nesmí promrhat, ale investovat do infrastruktury a zabezpečení přestárlého obyvatelstva tak, jak to už dělají v Japonsku. Děti jsou dar, ale ten dar nelze vnucovat.

A když dostanete dárek k narozeninám?

Moc pěkný článek.