Adéla se celý život cítí jako ta druhá. Rodiče dávali vždy přednost jejímu bratrovi a tato situace trvá i nadále. Ale když něco potřebují, obracejí se na ni, třebaže bratr je „po ruce“, a navíc má víc času. Adéla se jim celý život snaží zavděčit, ale pomalu jí dochází trpělivost. Přitom se ale bojí, že když rodiče odmítne, tak ji nebudou mít rádi už ani trochu. Co jí poradí David Shorf?