300 na folklór, 15 na prevenci kriminality. Cajk.

Vtipné označit odpůrce takových aktivit jako levičáky, když se věc týká Burgesse nebo Orwella...

80%? C´mon.

Album v podstatě vyzobává inspiraci z předchozích alb a dělá to tak blbě, že vlastně cokolik na tomhle albu zní jako absolutní demoverze kterýchkoliv předchozích nahrávek. Strojově rádiový rock-popík s dost mizernou bezpohlavní produkcí. Kolem Emily hromada úvah a teorií, ale většinu času je ´dobrá´, byť nutno říct, že je to vlastně druhý hlas alba, často prohnaný před efekt a studiový edit, nechápu, mají dobrou zpěvačku a dostane totálně vedlejší roli. Texty uniformně nudné. ´From Zero´ asi značí nějaký pomyslný nový začátek, novou éru, ale přitom celé zní jako něco, co se kdy nevešlo do jejich tvorby - reálně se mělo spíš jmenovat nějak jako ´What´s left´. Ne víc než 30%, ale fanoušky si to najde, tak asi dobře pro ně.

"Jaké jsou Vaše slabé stránky?", "Vykradl byste banku, kdybyste na sto procent věděl, že se o tom nikdo nikdy nedozví?" a podobné slinty většinou z úst korporátních ejčár rychlokvašek nejsou ničím jiným, než signálem pro trochu soudného kandidáta vzít nohy na ramena a utíkat od tohoto podniku co nejdále.

Tak jako Boston nemá moc z čeho brát.

Vcelku logický krok, jednorázovky jsou čistý odpad a těžké kovy naházené přímo na skládku, u nás to všechny nechává v klidu. Naše vláda místo toho zatíží daní všechny tekuté složky vapa (což v konečném důsledku znamená, že jednorázovky nezdraží skoro vůbec) a ještě laškovala s nesmyslnou úpravou vyhlášky omezující příchutě.

Tak vítr v tom udělaly ty bubliny, ale když to vezmu kolem a kolem, tak jestli tam byla třeba polovina týmu, tak toho vlastně až tak moc nevychlastali.

Aha, takže se za dvacet let, co jsem viděl třídící linku naposledy, nic moc nezměnilo. Recyklovat mělo cenu jen petky, to valilo rovnou do vagónů. Drť nikdo nechtěl a polovina plastů ze žlutých stejně končí rovnou v komunálu.

Dejčmar četl Huxleyho a já s ním v podstatě souhlasím, protože toto JE varianta, jak přistupovat ke skutečně plnohodnotnému vzdělání a budování nových skutečně inteligentních generací, které si nenechají kálet na hlavu. Bohužel, sám Huxley si v knize sám odpovídá - v okamžiku, kdy vrcholně kapitalistická společnost nabere nějaký kurs, dá se dělat již jen málo a my dávno zaspali, když jsme přijali roli užitných rolí. Ten strach sdílím, byť nejsem strůjcem žádného think tanku - je děsivé, jak se 90 let staré vize BNW naplňují a ještě děsivější je, do jakého rozporu s kulturou a myšlenkou Ostrova jsme se dostali.

Pche, těch scénáristů co se rozhodli "vylepšit" dílo autora jsou stovky. V podstatě u většiny seriálů / filmů podle psané předlohy je to tak, že si scenárista obhájí potřebu změnit předlohu tím, že audiovizuál musí fungovat jinak. Nikdo to nechtěl, ale masa konzumentů to akceptuje, hlavně že se něco tematického vůbec dělá. Tohle barbarství nemá konce, pro tyhle vod služby je to nekonečná zásobárna hnusu.

Nvm, mi přijde, že zákazník je roky pozadu. Je to cca deset let, co sem dělal pro retail a teda ty nástroje byly velmi mazané, dneska se tu rozebírají tyhle docela bazální věci v podstatě.

Krom toho, že Vám do toho, jak někdo jiný vychovává své děti nic není, by mě zajímalo, jak si představujete trestání rodičů za fyzický vzhled jejich dětí. To bude nějaká komise pro veřejné blaho, nebo tak něco?

Ideální práce pro lidi, kteří se chtějí zbavit paniky z turbulencí..

V podstatě je to tak, ale i tenhle článek mi tak nějak dokazuje, v čem bude ona výzva nepřekonatelnou - dnešní rodiče, tj. lidé, které vesměs vyrůstali v době, kdy internet buď nebyl, nebo neměl ani náhodou takovou sílu jako dnes ve všech svých podobách a jejich konvenční nástroje nemusí být vždy efektivní. Proč tomu tak je a bude? Protože jednoduše nechápou, proti jak obrovskému a dynamickému pojetí moderní komunikace stojí.

Takové podání, nevím, není se čeho chytit. Autorka se označuje za ambiciozní matku, ale nějak ambice nekonkretizuje (vodit aktivně děti do kroužků to není, v kroužcích je i v pubertálním věku kupa dětí, jejich rodiče nijak zvláštní ambice nemají - nadto mám spíš negativní zkušenost s oněmi ambiciozními rodiči, kteří mají tendenci dřív nebo později vytvářet kolem sebe sebevědomou toxickou aureolu). Stačí si s tím, že se označí za ambiciozní, hodí se do avantgardy proti rodičům, kteří to asi nedělají (přitom jsou kroužky obecně docela natřískané) a je klid. Koneckonců, ona k nějakým ambicím paradoxně nikdy vedená nebyla, tak se jeden podiví nad tím, jak se v člověku motiace a ambice berou - třeba za tím bude ještě něco víc? Nedělní opakování - to je ale super lidi od mlada naučit na ´nedělní stres z pondělí´, jen tak dál.

Zkuste nějak rozebrat víc do detailu, co čekáte od vztahu dětí ke kroužkům a škole. Projevuje se to nějak? Kam chcete, aby takhle investovaná energie vedla třeba za dva roky, pět let?

Těch 300k, to je jako fakturace i s materiálem, či?

Obec s jedním z nejvyšších podílů věřících v republice, takže mě jejich láska k bližnímu ani nijak nepřekvapuje.

Tahle mánie všechno natáčet na telefony - mizerný obraz, otřesný nepoužitelný zvuk a lidi za pár ´dokumentuji, tudíž jsem´ lidmi nevidí nic. Pamatuju si kapelu, která řekla ´hele, nám to tak nějak nevadí, ale hlavně nepoužívejte blesky, protože jsme na konci šňůry a máme z toho už dost zdevastované oči".

Mně se líbí zastánci této tvorby, kteří vždy přijdou s argumentací ve smyslu: "Kdyby to bylo tak, jak to bylo, nikoho by to nebavilo", ať už se to týká Prstenů moci, či Nadace. Zvláštní, že ty knihy bavily a stejně tak i jejich docela věrné zpracování (Pán prstenů) evidentně baví už generace.

Tu v Coopu ho furt mají, no myslím že spíš jen z pamětních důvodů. Stará dobrá zrnková káva - tak to mě pobavilo, to kafe bylo hnusné až za roh.