V první řadě výkon trestu nefunguje, kriminál má být už z podstaty věci depresivní místo a s vězni zacházeno tvrdě, každý závažný prohřešek, by měl být exemplárně řešen, aby ostatní vězni viděli, že tam nejsou za odměnu, ale proto, že někomu venku ublížili a to jakýmkoliv způsobem, který je považován za protiprávní. Dále většina programu zacházení neplní svůj účel a jestli ano, jde pouze o zanedbatelné číslo. Co se týče zaměstnanců v některých věznicích hlavně v důstojnických hodnostech je to další kapitola sama o sobě. Bývali doby kdy šel dozorce domů s čistou hlavou a vězeň brečel do polštáře, jenomže doba humanizace ve vězeňství už pokročila do té míry, že dnes jde dozorce domů vystresovaný z nadřízených,kteří se třepou o své fleky, a často nesmyslně šikanují své podřízené, což vězňům vyhovuje a maji pocit zastání, což v dnešní době řadový příslušník nemá a tkz. mukl si spokojeně usíná. Já si hrozně vážím řadových příslušníků vězeňské služby, za jejich mimořádně těžkou práci a co musí snášet z obou stran za neskutečně směšné peníze. Jednu věc jsem za roky, kdy jsem sloužil pochopil a to, že každý člověk na této planetě ať je jakéhokoliv intelektu, vzdělání nebo společenského postavení, rozumí pouze jedné věci, která ho donutí k nápravě a to je fyzická bolest. Je. To smutné ale v některých případech nezbytné.
Pane Šejba z vašeho prizpevku hádám že jste Závadová osoba, která má nebo měla problémy se zákonem. O policii vite velký kulový, je to osobní z vaší strany nic víc.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V první řadě výkon trestu nefunguje, kriminál má být už z podstaty věci depresivní místo a s vězni zacházeno tvrdě, každý závažný prohřešek, by měl být exemplárně řešen, aby ostatní vězni viděli, že tam nejsou za odměnu, ale proto, že někomu venku ublížili a to jakýmkoliv způsobem, který je považován za protiprávní. Dále většina programu zacházení neplní svůj účel a jestli ano, jde pouze o zanedbatelné číslo. Co se týče zaměstnanců v některých věznicích hlavně v důstojnických hodnostech je to další kapitola sama o sobě. Bývali doby kdy šel dozorce domů s čistou hlavou a vězeň brečel do polštáře, jenomže doba humanizace ve vězeňství už pokročila do té míry, že dnes jde dozorce domů vystresovaný z nadřízených,kteří se třepou o své fleky, a často nesmyslně šikanují své podřízené, což vězňům vyhovuje a maji pocit zastání, což v dnešní době řadový příslušník nemá a tkz. mukl si spokojeně usíná. Já si hrozně vážím řadových příslušníků vězeňské služby, za jejich mimořádně těžkou práci a co musí snášet z obou stran za neskutečně směšné peníze. Jednu věc jsem za roky, kdy jsem sloužil pochopil a to, že každý člověk na této planetě ať je jakéhokoliv intelektu, vzdělání nebo společenského postavení, rozumí pouze jedné věci, která ho donutí k nápravě a to je fyzická bolest. Je. To smutné ale v některých případech nezbytné.
2 odpovědi