Chtěl jsem napsat něco o tom, aby články před vydáním raději zkontrolovali nějací odborníci, ale ostatní diskutéři už to udělali za mne. Jako učitel fyziky na gymnáziu totiž rostu z představy, že se autor pravděpodobně domnívá, že teploměr může vypadat jen jako klasický rtuťový (kapalinový), tedy prostě sloupec a kalibrovaná stupnice... Přitom i meteorologové už dnes primárně používají teploměry odporové (typicky platina), což asi podle autora "už není teploměr", protože už z názvu plyne, že měří primárně elektrický odpor (závislý standardizovaným způsobem na teplotě - a odtud jdou právě ty hodnoty teploty). No a ten termistor v autech nepřekvapivě funguje podobně, jen je levnější a méně přesný.
Tady nejde jen o učitele navíc (většina základek začíná s anglickým jazykem až ve 3. třídě a s druhým jazykem až v 8.), ale hlavně o ty hodiny. Prvňákům a druhákům přidáte 3 hodiny, totéž 6. a 7. třídě. A co, budou o to ve škole déle? Nebo uberete jiné předměty? Které si myslíte, že jsou méně důležité než ten druhý cizí jazyk? Skoro si myslím, že to odnese fyzika a chemie.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Rozumím tomu, že platit uklízečku na základě praxe nedává smysl. Ale třeba u učitelů to smysl naopak dává. Vědomosti a zkušenosti se získávají jedině věkem/praxí. Mladý učitel k tomu, aby mohl kvalitně fungovat, potřebuje pomoc starších kolegů. A to trvá roky, zvlášť proto, že pokud někde u konkrétní látky zjistí, že něco (ne)funguje, často má možnost to znovu ověřit až za rok či více let.
1 odpověď