To, že má někdo "6 bytů", pronajímá je a nepřiznává, je asi z fiskálního hlediska jedno ne? Pokud si bude odečítat odpisy, tak mu stejně daňová povinnost nevznikne. Pokud byt po "10" letech (co zrychlené odpisy ztratí na významu a uplyne časový test pro osvobození od daně z prodeje) prodá a koupí nový, tak na něj může zase začít uplatňovat odpisy. S tímhle z toho stát moc (=nic) nevytříská.
Zvednutí daně z nemovitosti je v kontextu ostatních daní plivnutí do rybníka ...
Spíš vymyslete způsob, jak lidem nechat víc peněz a rozpohybovat tak ekonomiku založením na spotřebě. A ořezání výdajových paušálů jde přímo proti tomu.
Asi následovně. Maturita bývala zkouškou dospělosti, jakýmsi ekvivalentem toho, že dotyčný zvládl učivo střední školy. Šlo o učivo ze 4 předmětů za 4 roky. Na vysoké škole děláte každého půlroku zkoušky se srovnatelnou obtížností jako je maturita. Jen ty zkoušky jen zřídkakdy bývají pouze 4, většinou jich je 5-6. Středoškolskou matematiku (+ pár rozšíření) s vámi na jednodušších školách proberou za zimní semestr ... pro ty co nestudovali na VŠ jde o cca 4 měsíce. Nikdo se tam k opakování učiva nevrací ... přednese se to jednou a na následných cvičeních se to (většinou jen) jednou probere ... na víc není čas, pak už jede další látka.
Pokud je hranice úspěšnosti u maturity nastavena na 33%, tak pro úspěch na VŠ to nestačí ... tam je nejhorší známka "3" ... cokoliv horšího znamená zkoušku opakovat. I tak se 3 nedává za "50%" znalostí.
Osobně bych se nebál být přísnější a limit úspěšnosti bych nastavil klidně na 66%, chceme-li aby maturita měla nějakou hodnotu. V případě "testů", kde se vybírá ze 4 možností zvládnete dosáhnout 25% úspěšnosti pouhým náhodným výběrem (tohle tvrzení berte s nadhledem, zásadně to ovlivňují různá bodová ohodnocení úloh), už samotný výběr z několika možností zkoušku z matematiky devalvuje. Maturant by měl látku ovládat a měl by být schopen úlohy vypočítat.
Za nás testy nebyly ... já u maturity dostal 2 otázky, jedna byla početní a druhá teoretická, kdy jsem měl o dané problematice přednášet. Pokud se nepletu, tak na výpočet úlohy i přípravu k té teoretické části jsem měl 15 minut ... a pak dalších 15 minut na vlastní "zkoušení" (přednášení)
Já to vidím jednoduše ... Putin stáhne vojáky na hranice z roku 2014 (po ústupcích se skřípěním zubů možná projde 23.2.2022), zaplatí škody ... a až se tak stane, spočítáme kolik dní uplynulo od 24.2.2022 ... a za stejnou dobu je můžeme pustit do SWIFTu ... čím dřív to Putin zařídí, tím dřív ve SWIFTu budou. Do té doby útrum a ořezával bych je dál, dokud Putin nepochopí, co udělal blbě.
Pochopil jste někdo co myslela paní Bartůšková v článku to, že firmy preferují jako dodavatele plátce DPH, protože si DPH mohou odečíst a snížit daně? Protože z mé zkušenosti je to firmám buřt, jako náklad je pro ně částka faktury bez DPH, nikoliv s DPH, takže se jim tím daně nesníží.
Příklad 1) Firma dostane fakturu od plátce DPH na částku 100.000 bez DPH + 21% DPH, celkem 121.000 tak zaplatí dodavateli 121000, ale v příštím měsíci nebo kvartále si státu řeknou o těch 21.000 co na DPH zaplatili zpět. Do nákladů jde firmě jen těch 100.000. Celý tento příklad je pro ně nákladem na straně vyplacení DPH navíc a její vratky později. Státu tedy na nějakou dobu půjčí peníze. Víceméně.
Příklad 2), Firma dostane fakturu od neplátce DPH na částku 100.000. Tato částka je koncová. Dá si ji do nákladů a hotovo. Žádné papírování navíc s přiznáním DPH, kontrolním hlášení atp.
To je nějaká blbost ne? Predikce pro solárníky je jasná ... od března/dubna do září nakoupí nula nula nic ... ten pakatel co je pro ně třeba zajistit navíc v případě, že by bylo hodně nepříznivo jim vždycky někde zbude.
A co se týče období od října do konce února, tam se to dá predikovat také velmi snadno.
Ale jestli chcete přesně predikovat po 15minutových intervalech, tak to asi pak začnete zvyšovat stejným způsobem poplatky i "nesolárníkům", protože predikovat u nich kdy zapnou troubu nebo pračku asi taky nepůjde co?
Tak minimálně o jednom využití bych věděl. V 3D grafice pro texturování velkých ploch (voda, louky, traviny) .... lidské oko tam na první dobrou vždy objeví periodicky se opakující prvky, což v přírodě nanejdete ... a tak perfektně detekuje umělý výtvor od přírodního. Tohle pomůže 3D grafiku více "zlidštit"
V článku nezazněla jedna podstatná informace. Aby měl OSVČ stejný důchod jako zaměstnanec s hrubým platem 30k, musí OSVČ přiznávat a odvádět daně ze zisku 60k. Ve finále ten rozdíl mezi tím, jak "zaměstnanci doplácí důchody živnostníkům" není.
Použít jako etalon dobu za jakou se vrácené prostředky "vrátí" mi smysl nedává.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Prý "A co teploty nad 36 °C, které přicházejí tento týden? Před rokem 1980/1985 se u nás podle dat meteorologů vůbec nevyskytovaly. Objevovat, a to často velmi výrazně, se začaly až po roce 2000." Osobně si pamatuji vedra nad 40° někdy v první polovině 80.let ... a ono to jde i dohledat:
Odkaz
Tím nechci vůbec říct, že to bylo normální, jen autor textu nepracoval se správnými zdroji a vyšlo z toho něco jiného než chtěl.