Minimalismus není opravdu pro průměrné tzv. normální lidi. Nejprve je potřeba si uvědomit, co vlastně znamená slovo "normální". Normální je to, na čem se shodne nejvlivnější skupina ve společnosti. Například za Adolfa Hitlera bylo "normální" hromadně vraždit nevinné lidi, v některých zemích světa je pro ženy "normální" mít zahalené tělo od hlavy k patě a tak podobně. Pokud se pustíme do myšlenkového experimentu a mentálně si nasimulujeme situaci, že na celé zeměkouli žije pouze jediný člověk, a pak si položíme otázku, co je pro něho "normální", tak odpověď zní - je pro něho "normální" všechno, co si sám dovolí, jelikož je na světě docela sám, tak není nikdo, kdo by mu určoval normálnost. Tím se dostávám k podstatě věci - být "nomrální" je pouze relativní pojem určený dohodou společnosti a její kulturou. To, že pro většinovou společnost v kapitalistických zemích je "normální" žít v obklopení majetkem a prožít život v honbě za penězi, neznamená, že to je skutečně "normální". Jako "normální" si to určitla pouze kapitalistická společnost a její kultura. Takže všichni, kteří tady prskáte jedovaté sliny, ten pan minimalista neplive na váš blahobyt, tak neplivejte ani vy na jeho blahobyt. Respekt a láska k bližnímu na prvním místě. Pokoj v duši všem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Je zbytečné cokoliv vysvětlovat zavřeným hlavám, které vůbec netuší nic o fungování OSA, natož o hudební tvorbě. Pekárna upeče bednu rozhlíků a prodá ji velkoobchodu, který za ty rohlíky pekárně zaplatí. Rozdává potom ten velkoobchod rohlíky malobchodním prodejnám zadarmo a zákaznící si je v těch prodejnách taky zadarmo vezmou? Koncesionářské poplatky slouží na provoz veřejnoprávních médií a ne na odměny autorům (nejen hudby, ale i obrazu, textu atd.). Veřejnoprávní i komerční média platí poplatky OSA za užívání uměleckých děl a všichni, kteří umělecká díla prostřednictvím zmíněných médií konzumují, platí poplatky OSA za konzumaci těchto uměleckých děl. Rádio v restauraci jako podkres? Fajn, jenže poslech podkresu je taky konzumací uměleckých děl, které někdo musel vymyslet a vytvořit, a tudíž mu patří honorář. Hodnocení kvality je zcela mimo. Jednou jsi něco slyšel, viděl, četl, tak musíš zaplatit, jelikož jsi zkonzumoval. Stejně jako v obchodě zaplatíme za rohlík, který nám třeba nakonec vůbec nechutná. Jasné a jednoduché. :-)
2 odpovědi