Mně nesedí v bramborovém salátě cokoli od masa, ale ta popisovaná směs všeho možného asi opravdu musí být přinejmenším "divná".

.

My, když se sejdeme s rodinou, tak naopak vítáme, když každý přinese dostatečně velký vzorek. Není to soutěž, někdo ochutná cizí a dá si svůj, někdo se nabaští těch cizich aby měl změnu.

.

Autorova tchyně se možná bála, že její salát už pak nebude nikdo chtít.

Naplyňte, a aby se to líp říkalo, tak raději naplňte.

Ale objem, který hospoda vyčepuje, se jmenuje výtoč.

.

Podobně by šlo říct, že čepuje se nábytek (a to buď na kolíky nebo na čep a dlab).

.

Většinou pivovarští trvají jako na jediné možnosti na čepování, ale pravda je, že je to úplně jedno. A to říkám přesto, že dělám v pivovaru.

No, nevím, jenom bych se divil, kdyby komise rozhodčích (a mám pocit, že sama od sebe) takhle potopila rozhodčího, který udělal správné rozhodnutí.

Pane Valento, myslím, že většina rodičů dětem ráda pomůže. Ale dělá to dobrovolně a pomáhá dětem, kde cítí jejich vděk. I když, pravda, jsou i tací, kteří i nevděčným dětem obětují všechno, třeba i část důchodu, když si děti jednou za měsíc přijdou.

.

Mám pocit, že autor patří spíše do té druhé kategorie a že rodiče se jen snaží ho přimět k tomu, aby se snažil sám. Když uvidí, že se umí postarat a zvládá, byť skromně, normální život, určitě mu pomohou, až to bude opravdu potřebovat a přitom nebude žadonit o jejich pomoc. Zatím to podle mě jednak nepotřebuje a jednak na ně spoléhá mnohem, opravdu mnohem více, než na sebe.

Ze dřeva ne, ale pokud si vzpomínám, tak světla na autech bývalá z chromovaného plechu a skla.

No, oni o otrokářské minulosti mluví a dokonce si myslím, že to téma celkem často i vyhledávají. Ale není to bez emocí, takže je to většinou v souvislosti s tím, že někdo kdysi dávno měl otroka a je potřeba zbourat jeho sochy, vymazat z učebnic a zapomenout na vše co prospěšného udělal.

.

A mnohdy vadí i to, že otroka měl něčí prapradědeček. A je úplně jedno, jak se k němu choval, to už nikoho nezajímá. Prostě stereotyp - otrokář = bezcitný trýznitel a vyvrhel společnosti. Bez ohledu na jakékoli souvislosti, natož dobové...

Dovedu si představit, že by se třeba u nás dětem ve škole ukázala kráva a rozpoutalo se téměř lynčování učitele za to, že ve třídě byla nějaká Jitka a děti si vzpomněly tuším na Léto s kovbojem a pokřikovaly "Jitko - krávo". V Americe by to popotahování učitele určitě bylo.

.

Pak se nemůžeme divit, že děti nevědí, jak vzniká mléko (to vlastně neví ani jistý politik, který navíc vlastní mlékárny), nebo že netuší, jak vypadá cukrová řepa (natož že se cukr u nás dělá právě z ní) či jak vypadá bavlna.

Pane Fábry, to, že obaly na mnoho věcí jsou zbytečně velké aby vypadaly "konkurenceschopněji" (tedy že mají vice obsahu) s imigranty nesouvisí, stejně jako to, že v plastových vaničkách a ještě zatavené do plastového pytlíku se prodávají třeba i tvrdé hrušky.

.

A pokud jde o tu kulturu a přístup k životu, tak si nedělejte velké iluze. Spousta našich lidí nějaké třídění neřeší a někdy mám pocit, že až sabotuje. Před vchodem máme popelnici a o dva vchody vedle (50 metrů) i kontejnery na tříděný odpad, ale to je pro mnoho lidí strašně daleko, takže ve směsném končí skleněné obaly (i ve větším množství), hromádky časopisů, velké plastové obaly (třeba z ledničky)... Na druhé straně v papíru celkem často najdete tašku s plasty a obráceně a mnohdy jsou v papíru i plastech pytle se směsným odpadem (i když kontejner na ně není ani zdaleka plný. A to v okolí žádné imigranty nemáme.

No, pán psal "Klidně bych si mohl dát pauzu od 55 do 65 let, roky mám splněný." Takže to vypadá, že by těch 10 let bez práce nějak vyžil. No a kdyby si platil S a Z, tak by mu i ty odpracované roky nabíhaly. A de fakto si část těch let může "směnit" za předčasný důchod (i když ty podmínky jsou už horší, než bývaly).

Správné načasování je důležité v tom smyslu, že pokud si člověk termín odchodu do důchodu nepohlídá, může se stát, že kvůli pár dnům se mu započte o rok méně. U předčasných důchodů naopak odchod o pár dnů dříve může znamenat krácení o další tři měsíce (tam je háček třeba i v tom, že krácení vždy za načatých 90 neodpracovaných dnů, takže když si řeknete, že půjdete do důchodu přesně o čtvrt roku dříve, je to většinou 91 nebo 92 dnů (90 pouze, pokud je v tom období i konec února).

Ty odpracované roky se dají "koupit" - můžete nepracovat (třeba být v domácnosti nebo cestovat) a roky se počítají, ale musíte si platit alespoň minimální sociální a zdravotní pojištění (danou zákonem). Ale to samozřejmě nejde udělat zpětně.

Máte pravdu, hlavně pokud jde o minulost. Pokud jde o současnost, tak tam už ta aktuální politická příslušnost a směřování může být poměrně zásadní z hlediska směřování státu... Většinou se totiž hlasuje podle politických potřeb strany, ne podle nejlepšího vědomí a svědomí (či "selského rozumu") jako služba lidu.

.

Problém jakékoli vlády ale je, že musí nějakým způsobem hledět na to, že každý chce více peněz (a nejvíce dostane zpravidla ten, kdo nejvíce křičí, což nemusí být vždy ten, kdo je nejvíce potřebuje). Každopádně kdo jiný, než stát, si může dovolit dlouhodobě a v podstatě každoročně utratit o 10 nebo i 15 % více, než vydělá?

.

Pravda taky je, že když přes 90 % příjmů musíte utratit za absolutně nezbytné věci (mandatorní a tzv. kvazimandatorní výdaje, což jsou myslím, třeba úroky ze státního dluhu), je téměř nemožné se tomu schodku vyhnout (a zase to platí pro každou vládu). Je potřeba říznout do mandatorních výdajů, ale to se bohužel žádné vládě nedaří. Jenom některá více rozdává a některá se snaží rozdávat méně (což se samozřejmě málokomu líbí).

No, spisovná učí, ale problém je, že snad až na hodiny češtiny se už po dětech ani ve škole moc nechce, aby mluvily spisovně. A to už dlouho, takže si myslím, že se to už týkalo i jeho.

Nevím, co přesně říkají zákony, ale pár věcí mě zaráží.

1) Když jsme jako SVJ při rekonstrukci uvažovali o pořízení kamer se záznamem zaměřených na vstup do domu, nakonec jsme od toho upustili, protože bychom se museli zaregistrovat, zavést evidenci a ochranu záznamů a museli bychom dávat jó velký pozor, aby kamera nesnímala i veřejný chodník před dveřmi.

2) Policie nesmí použít jako důkaz trestného činu nahrávku, která by byla pořízena bez souhlasu snad státního zástupce, nebo která by nebyla pořízena zcela přesně podle tohoto souhlasu.

3) Našel jsem, že "Podle § 86 NOZ č. 89/2012 Sb (Nový občanský zákoník) není třeba ani nahrávání telefonních hovorů bez souhlasu druhé strany legální."

4) V případě neshod ohledně oprávněnosti záznamu by soud mimo jiné zkoumal, zda byl takto použitý důkaz skutečně potřeba, tedy zda nešlo dokazované skutečnosti prokázat i cestou, která by nezasahovala do práv dotčené osoby, nebo zasahovala do jejích práv výrazně méně. A to si myslím, že by v tomto případě určitě šlo.

"Posledním velkým dlužníkem ... je rakouská Oberbank"

.

Ale nestrašte, za to by vás mohli popotahovat - předpokládám totiž, že jsou věřiteli.

Kdysi jsem četl, že štěstí nespočívá v tom, dosáhnout všeho, co chci, ale v tom, být spokojený s tím, co mám. Což samozřejmě neznamená, že se nemusíme snažit dosáhnout něčeho dalšího. Ale naopak tento přístup umožňuje zůstat šťastným, i když člověk o hodně přijde. Třeba vrcholový sportovec, který například po nehodě sotva chodí, se může trápit svým stavem, ale také může být šťastný, že alespoň chodí. Záleží jen na vnitřním nastavení.

Neřekl bych, že lidé jsou hovada, ale s tou tupostí máte pravdu. Ale pravda je, že spousta lidí už nemá představu o hodnotě zboží. Obchody žonglují s cenami aby mohly po 30 dnech prodávat za běžnou cenu s cedulkou "Sleva 70 %". A my jim to baštíme a už si ani neuvědomujeme reálné ceny.

.

Před časem jsem byl před Vánocemi v Plzni a u jednoho stánku měli svařák 2 dl snad za 39 a 3 dl asi za 60. Prostě ta třetí decka byla dražší, než ty první dvě. Tak jsem se slušně zeptal proč. Prodejce mi na to řekl, že větší balení vždycky bývá levnější, tak co se divím. A lidi ve frontě za mnou brblali možná více, než ten prodejce.

Pane Stržínku, přiznám se že nevím, jaké řešení by bylo pro budoucnost nejlepší. Z hlediska dneška samozřejmě okamžité zastavení bojů, ale i vzhledem k tomu, že Putin chtěl celou Ukrajinu a táhl na Kyjev, se obávám, že příměřím by jen dostal čas připravit se důkladněji k dalšímu postupu. A že by chtěl vše, co bylo v SSSR, tím se taky netajil.

.

Navíc pochybuji, že by přistoupil na to, aby novou hranici hlídalo mezinárodní vojsko (natož pouze NATO). A i kdyby, kolik vojáků by tam muselo být, aby ubránily tu fakt dlouhou hranici proti dalšímu útoku Ruska? A vůbec, měli by ti vojáci vůbec mandát v případě masivního napadení bojovat? Teď bojují Ukrajinci, západními zbraněmi, ale sami. Pak už by v tom byli i naši vojáci.

.

Takže, jak říkám, sám nevím, co s tím a bojím se, že důsledky v podstatě jakéhokoli řešení nebudou dobré.

No, Hitler taky "chtěl jenom" Sudety s německým obyvatelstvem. A když je v Mnichově dostal, skončilo to? Přišel Protektorát... Touhou obnovit Rusko v hranicích SSSR (ideálně včetně vrácení "zón vlivu") se Putin netají a když cítí slabost, neváhá jí využít za jakoukoli cenu. Postupně zkouší víc a víc. Když mu prošel Krym, zkusil celou Ukrajinu.

.

Myslíte, že by zakonzervováním současného stavu získaných území skončil? Okamžitě by začal podněcovat národnostní rozpory jinde a to je vždy začátek jeho další agrese...