Jojo 🙂 Taky Dvojitej Hurvínek (131x2=262). Takovej dětskej fór 🙂

Ono to tak trošku jako větší Hurvínek vypadalo :-)

Neříkalo se jim Krysa? Protože tak pronikavě a nepříjemně pískaly...

Co to je "velká porucha motoru"?

Žádný hybrid nemusíte nabíjet, natož zdlouhavě. Ale když už se rozhodnete ho nabít, je samozřejmě lepší nabíjet ho pomalu, třeba přes celou noc. A jde to samozřejmě i rychle, pokud nemáte tolik času. Mnohé z nich jsou nabité i za 10 minut.

Full hybrid rozhodně nejezdí při nižších rychlostech na elektřinu. Má jen malou baterii, která umožňuje dojezd pár set metrů, max. cca 2 km. Smyslem full hybridů je akumulovat energii, kterou byste jinak při brždění přeměnil na teplo a odvedl z brzd do vzduchu. Tuto energii pak auto využije při akceleraci, čímž zvyšuje celkový výkon systému a snižuje spotřebu.

Tomu rozumím.

Taky jsem si to myslel, dneska vím, že by to byla škoda přeskakovat. Je to úplně jiná zábava, řídit takové auto. Pokud se na to ještě zmůžu, příští moje auto bude čisté EV. Sice budu muset asi odložit odchod do důchodu, teda asi určitě, ale myslím, že to bude stát za to 🙂 je to fakt úplně o něčem jiném 🙂

Já jsem kousek dál. Mám hybrida a FVE 🙂 Funguje to dobře.

Záleží na tom, kam ta voda nastoupá a kam ji odfoukne vítr. Je možné, že za určitých situací bude namrzat na všem, včetně silnic. Na druhou stranu je ale možné, že díky té vodě žádné zimy nebudou. Prostě ta voda udrží teplo, jako skleník. Je to skleníkový plyn. To si fakt netroufám odhadnout.

To je. Voda je nejvýznamnější skleníkový plyn. Nikdo v podstatě neví, co se stane v případě, že se palivové články prosadí. Ona sice ta voda rychle zkondenzuje, ale než se to stane, nějakou dobu přetrvá v atmosféře. A protože má daleko, zhruba o dva řády, vyšší skleníkový efekt, stačí navýšení koncentrace v řádu desetin, možná setin promile, aby se dosáhlo stejného skleníkového efektu jako u CO2. Pro srovnání, koncentrace CO2 v atmosféře je asi 0,4 %. Stejný efekt způsobí navýšení koncentrace vody v rozmezí 0,004 - 0,04 %, tedy o několik málo miligramů na krychlový metr.

Nikdo to nezkoumá ani teď, kdy se nahrazuje uhlí zemním plynem, čili metanem. Stačí se podívat, kolik páry se valí z komínů třeba v Opatovicích nad Labem, a vlastně ze všech plynových topidel.

Nenašel jsem žádnou studii, jen opakovaná konstatování, že voda zkondenzuje, takže vlastně neškodí. Jenomže v nízkých výškách nad zemí, v řádech metrů až nízkých stovek metrů je té vody už teď dost hodně...

To je jednoduché. Na spálení 1 kg vodíku potřebujete 8 kg kyslíku, vznikne 9 kg vody (atomová hmotnost vodíku je 1, kyslíku 16, jedna molekula vody obsahuje 2 atomy vodíku a 1 kyslíku - H2O, váží 18 jednotek). Výsledkem té oxidace je vodní pára, která unikne do vzduchu. Spotřeba Toyoty Mirai je asi 1 kg vodíku na 100 km.

Mmch - běžný osobní automobil vyprodukuje asi 1 kg vody na 100 km.

Protože palivový článek funguje jako zdroj, když je elektřina drahá, třeba v zimě, a když je ekonomicky výhodné spotřebovávat elektřinu přímo ze sítě, budete pálit elektřinu napřímo. Je to v podstatě druh úložiště, podobně jako sklep s uhlím. Možná Vám to přijde komplikované, ale tímto směrem se modely obchodování s elektřinou ubírají, a kdo bude schopen je přijmout, ušetří významné peníze. Spousta lidí má dnes více zdrojů tepla a přepíná mezi nimi podle okamžité výhodnosti.

Ano, použitím palivových článků jako náhrady za všechny spalovací motory by teoreticky vyřešilo problém s přebytkem benzínu. A to je další důvod, proč se někteří výrobci (mimochodem včetně Tatry) pouštějí do vývoje a výroby aut na palivové články.

Čímž se vracíme na začátek. Je to sice složité, ale zdá se, že perspektivu to má.

Na rozdíl od nafty z řepky. 1 kamion najede cca 125 000 km ročně. Při spotřebě 25 litrů/100 km spálí 25 x 1250 litrů nafty. Shodou okolností se z 1 ha řepky vyrobí přibližně 1250 litrů oleje, tedy bionafty. Takže 1 kamion by potřeboval pro svou výživu cca 25 hektarů půdy. Podle serveru pruvodcepodnikanim.cz je u nás registrováno asi 100 000 vozidel s nosností nad 12 tun, tedy kamionů. V ČR jsou asi 3 miliony ha orné půdy. Z toho by muselo být 2,5 milionu ha oseto řepkou, aby měly co tankovat.

Zcela jistě se objeví nové technologie. Ale jaké, to je ve hvězdách. Technologie výroby vodíku a jeho spalování v palivových článcích je známá a zaběhnutá.

Což nás opět vrací k odpovědi na Vaši otázku, zda to není zbytečně složité. To ukáže čas. Mnozí výrobci to považují za perspektivní.

Měl byste rozlišovat to, co Vám kdo říká, od toho, co chcete slyšet.

Je to jednoduchá rada, která by Vám mohla pomoci lépe se v životě orientovat. Dobrou noc :-)

Doporučuji přečíst si znovu celou naši konverzaci. Já jsem konstatoval jeden fakt a Vy jste si z toho vydedukoval jakési dalekosáhlé závěry.

Znovu opakuji - konstatuji jeden fakt. Nepředkládám žádná řešení. Konstatuji, že emisní povolenky zdražují elektřinu a tím brání rychlejšímu rozvoji elektromobility.

Rozumíte? Konstatuji jeden fakt, nepředkládám řešení. To jste si Vy sám o své vůli vyfabuloval, ale nic takového tam skutečně není. Píšete, že v tom nemusíte nic hledat. Tak v tom prosím nic nehledejte. Jen to, že emisní povolenky zdražují elektřinu a tím brání rychlejšímu rozvoji elektromobility. Nic víc, nic míň.

dokud bude třeba nafta v podobných objemech jako dnes, bude upřednostňován vodík z lehkých ropných frakcí, protože pro ně dost možná nebude žádné jiné efektivní využití.

Asi je. Ono to má urychlit tankování.

Ale ten problém je mnohem širší, než se zdá. Vodík se dnes nejefektivněji vyrábí z ropy. Je to zaběhnutá technologie, vodík patří mezi nejprodávanější technické plyny.

Teď párkrát zdánlivě nesouvisle malinko odbočím, ale záhy pochopíte souvislost.

Pokud nastane opravdový boom elektromobility, zasáhne v první řadě kategorii osobních aut. Tedy kategorii, která v podstatě jediná spotřebovává benzín.

Pokud zpracováváte ropu, vyrobíte z ní x % benzínu, y % nafty a z % dalších látek, přičemž tem poměr je stabilní podle druhu ropy a nijak významně ho nezměníte.

Pokud elektromobily vytlačí auta na benzín, vyvstane otázka, kam s tím benzínem? Kamiony, zemědělské a stavební stroje, agregáty, to vše bude dál potřebovat naftu, ale jak už jsem uvedl, současně s naftou vyrobíte nutně i odpovídající množství benzínu. Ale co pak s ním?

A tady se nabízí využití na výrobu vodíku tou už desítkami let prověřenou technologií hromadné výroby vodíku.. A na to sází někteří výrobci aut. Resp. chtějí na to být připraveni. Protože ten benzín, přesněji ty lehké frakce ropy, se prostě získají, a do kanálu se lít určitě nebudou. Takže to bude v podstatě levný odpad.

Takže zpět k Vaší původní otázce. Ano, možná to je složité, ale perspektivu to určitě má. A nejen v autech. Palivové články mohou být zajímavým zdrojem energie pro celé budovy či aglomerace. Budete mít doma - tedy samozřejmě možná - palivový článek, který pokryje celou Vaši domácí spotřebu energie včetně vytápění.

Ano, jistě půjde vyrábět vodík elektrolýzou vody elektřinou z OZE. Ale lze očekávat, že

Proč v tom hledáte nějakou zkratku? Žádná v tom není. Napsal jsem, že emisní povolenky zvyšují cenu elektřiny a tím brání rychlejšímu rozvoji elektromobility. Vy jste napsal, že jsou i jiné příčiny, na což jsem odpověděl, že to nepopírám. Nic víc, nic míň. Co v tom chcete, člověče, hledat dalšího?

Však to píšu. Je to vozidlo poháněné elektromotorem nebo více elektromotory, které čerpají energii z baterií a palivových článků. Tedy podobně jako vozy vybavené spalovacími motory a bateriemi mají dva zdroje energie, na rozdíl od čistého elektromobilu, který má jen jeden zdroj - baterii.

To je možné, ale pokud emisní povolenky zvyšují cenu elektřiny, potom brání rychlejšímu rozvoji elektromobility. To je fakt, který popřít nelze.

To není podstatné. Podstatné je to, že emisní povolenky paradoxně brání rychlejšímu rozvoji elektromobility, jak správně uvádíte.

A co se týče té dotační politiky - pokud státní příspěvek posílí motivaci soukromých investorů, včetně domácností, investovat do rozvoje domácích elektráren a úložišť, nejsou to dotace. Stát tím zajišťuje energetickou soběstačnost.

Můžeme se bavit o tom, zda to dělá dobře, ale princip takový prostě je. Je to podobné jako státní příspěvek třeba na zajištění dopravní obslužnosti - autobusy, vlaky.

Aby to mělo ekonomický smysl, pak tam nějaká baterie určitě je. Palivový článek pracuje optimálně v určitém vyváženém režimu, proto je dobré, aby měl baterii, do které ukládá přebývající energii, nebo ze které naopak čerpá energii chybějící. Je to podobné jako u hybridů.