Pan Mach má pravdu. Vzpomínám na oběd, který jsme vařily - 12 let, 10 let a bratr 8 let. (Dříve neexistovalo, že by si rodiče vzali třeba na jarní prázdniny dovolenou a odjelo se pryč. Musely jsme se postarat a hodně spolužáků to mělo doma stejně). Naši nám nechali na oběd těsto na karbanátky. A bratr vylepšil, že si uděláme vlaštovčí hnízda (koule s vajíčkem). Plácaly jsme hnízda jak o život, do nich rozkleply syrové vejce, které vždy vyteklo. Zamíchat a zase nové "hnízdo". Za chvíli bylo v těstě více vajíček než masa. Odpoledne nám rodiče vysvětlili, kde byla chyba. A dát vařit brambory od první třídy byla normálka. Od mala jsme byli s rodiči v kuchyni vždy při vaření a spoustu věcí odkoukaly. Dříve společné vaření bylo zcela běžné a ráda na to vzpomínám.