Aby člověk nezůstával je ve zmatku z toho všeho, co se na nás hrne, je třeba si koupit knížku Dalibora Vavrušky Život v době robotů a pracovat s ní. Zejména bych to považovala za důležité pro učitelé a rodiče. Angličtináři poslouchejte podcasty s dr. Ian McGilchrist o mozkových hemisférách (snažím se, aby jeho knihy někdo přeložil, protože to je cesta k potřebné rovnováze). Musíme do našeho fungování více zapojovat pravou mozkovou hemisféru, Je celkově inteligentnější a vnímá svět celostně, což levá neumí. Na AI nespolehejte, je to super pomocník, velmi se snaží, ale zatím je třeba ji stále kontrolovat, protože toho zatím hodně neví. Složitějším zadáním nerozumí a je až příliš politicky korektní. Používám Gemini. Také bude dobrá kniha Nexus od Yuval Harari a jeho podcasty.
🙂 Proč by nemohli? Když jim to někdo "žere"...
Já bych takové lidi určitě nevyhledala ani nedoporučila. Myslím, že když člověk chce druhým nějak "terapeuticky" pomáhat, měl by nejdříve prokázat, jak úspěšně prošel nejrůznějšími životními zkouškami, respektive, jak je zpracoval, jak je sám se sebou v souladu, a pak teprve "trousit" nějaká moudra.
Jak napsali někteří, nedává to logiku,už po roce by se vám ozvali z ČSSZ, že něco dlužíte, natož 15 let.
Já nic nedlužím, nikdy jsem nic nedlužila a nikdy jsem od státu nic nechtěla. Mám ale pocit, třeba se mýlím, že těch patnáct let, co jsem byla doma s dětmi se mi nešetřilo na důchod, respektive se to do důchodu nezapočítalo. Jen částečně. Myslím, že to by musel šetřit manžel své ženě na důchod. A myslím, že by to mělo být do budoucna povinné, když požaduje, aby byla doma a pečovala o něj a o děti.
to je chyba, holt jste neměla zadní vrátka. Akorát proti těmto příběhům jsou mraky oškubaných chlapů, třeba můj býávalý spolužák, žena mu zahnula s mlaďochem, pak ho oškubala a dcery poštvala proti němu, jen nejmladší syn za ním dochází.
No, zadní vrátka jsem neměla. Věřila jsem na vztah na celý život. Poctivě jsem doma pracovala, řekla, že dřela. Žádná zelená vdova.
No, přestože jsem jakoby v důchodu, žádný nepobírám. Mám ho odložený až mi bude 70. Pak dostanu nějakou nepatrnou poměrnou částku, protože mám odpracováno jen 20 let. Celá léta si spořím a pracuju brigádnicky. Naštěstí dělám to, co mě strašně baví a co není věkem omezené. No a mám manžela. Jinak nevím, co bych dělala, protože do normální práce by mě nevzaly. Poslouchám příběhy mladších lidí a je to až neuvěřitelné, že se nemohou uplatnit.
Pokud jste byla 15 roku doma , tak proč by se to mělo měnit ? Měl to platit Vás ex jako samoplatce. Buďte rada pokud jste se mohla o děti starat , tak dlouho . Já pracovala před i po porodem můj ex nás neuživil.
Myslím, že za ženy, které jsou s dětmi doma, by měli jejich manželé platit pojištění. Jinak jsem moc ráda, že jsem mohla být s dětmi.
Přátelé, já žádná zlatokopka nikdy nebyla a dopadla jsem velmi podobně. Poctivě a vášnivě jsem se zamilovala do svého prvního muže, otce mých dvou dětí a s nadšením přijala roli ženy v domácnosti (z politických důvodů jsem nemohla studovat na vysoké škole). Vztah formálně vydržel patnáct let, osm podle mého muže údajně nefungoval, protože jsem v ničem nebyla dost dobrá. Opustil nás s mladou zlatokopkou v době, kdy děti byly v pubertě. Bylo to v dobách, kdy se žádná videa netočila. Napsala jsem o tom svou první knihu Hladce obrace nahodit sejmout. Vše je dnes OK. Skoro všichni jsme kamarádi. Jen jedna věc se úplně nepovedla. Nikdo za mne těch patnáct let v domácnosti neplatil zdravotní a penzijní pojištění, pouze si to odepisoval z daní, a tak mi chybějí léta, která už jsem nedohonila. To by se mělo změnit.
Já jsem naopak přesvědčen, že to zastavit lze...Pokud jim nebudou pomáhat různé neziskovky a budou kladeny administrativní překážky, pak doběhne setrvačností ta vlna a bude relativní klid. Co se Afričanů týče, neházím je do jednoho pytle. Je to přece jen obrovský kus země a spousta etnik. Problém je, že nejvíce migrají zrovna ti nejhorší.
Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Hlavně, aby netekla další krev.
Ne, úplně nejhorší je, že jsme si tuhle chásku pustili do Evropy. To má reálný dopad na společnost. A to, jestli jsou někde třeba v Kurdistánu pohostinní lidé je tím pádem zcela irelevantní. Těch patologických jevů, které islám přináší, jsou spousty. Proto je v podstatě nikde nemají rádi a všude vybočují z řady. A není ani náhoda, že většina teroristických organizací je muslimská.
Já souhlasím s tím, že naše světy jsou v daný moment nekompatibilní. Žila jsem nějakou dobu v Africe, takže malou zkušenost z první ruky mám. Nicméně exodus z těch zcela odlišných kultur začal a já se domnívám, že nebude možné ho zastavit. Takže s tímto východiskem je třeba pracovat.
Na něco reaguji a ten, NA KOHO reaguji, ví. Ten, kdo se do toho motá a dělá chytrého, je nakonec za pomalejšího. Ona ta vaše poznámka také zrovna úvahy nerozvíjí.
S tou Vaší poslední větou naprosto souhlasím. Nevidím pro to tady prostor. Dělám to skrze svou arteterapeutickou práci. Jsem humanisticky orientovaná. Samozřejmě vnímám složitost té situace, vůbec před sebou nevidím jednoduchou budoucnost, ale je třeba slušně a věcně diskutovat, co s tím, protože dříve či později se nás to také bude týkat.
Ani to nemůže být jinak. Vlezte do libovolné diskuzní skupiny na sociálních sítích, kde se koncentrují muslimové a zjistíte, že tam je spousta nenávisti vůči nemuslimské společnosti. A je úplně jedno, jestli jsou to Nigerijci, Afgánci nebo Malajci. Proto třeba Indové často fandí Izraeli, ačkoli jinak nemají s Izraelem nic společného. Mají prostě ve své zemi dostatek muslimů, aby věděli, co jsou zač.
Úplně nejhorší je takhle generalizovat. To nikam nevede. Tady bych spíše viděla problém sociálních sítí, ty dávají průchod jak dobrým věcem, tak také hodně špatným a hlavně umožňují jejich lavinovité šíření. Jinak se můžete zeptat cestovatelů, kteří do takových končin jezdí a ti mají jiné názory. Setkala jsem se se syrskými rodinami a byli to milí, skromní a pokorní lidé.
souhlasím, ale kam vystěhujete naše žáky, kteří titulují učitele jako pohlavní orgán nebo kus hovězího, to není výmysl to je realita, učitel se může bránit pouze poznámkou nebo snížením známky z chování a s hrúzou se těšit na návštěvu rodičů tohoto "andělíčka" To si kantor vymýšlí, to on by nikdy neřekl.
Základní věcí je, že učitelé a rodiče musí táhnout za jeden provaz. Je to jako v rodině. Jakmile dítě zjistí, že může získat jednoho rodiče na svou stranu, začne jít celá výchova s kopce. Rodiče musí být ve výchově dětí zajedno, a to i když se rozvedou. Je to o rozhodnutí a disciplíně dospělého ve prospěch dobré výchovy dítěte. Mohla bych pokračovat...
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Je žalostné, co ty současné generace ze sexu udělaly a jak ho prezentují. Kdyby to takhle bylo za mých časů, byla bych na doživotí frigidní.