Dítě samozřejmě není míň než dospělý... To je snad zbytečná otázka.

Ale pokud se ke mě dospělý bude chovat nepřípustně, tak ho usměrním tak, jak si zaslouží. Slovem, fackou... Záleží na okolnostech.

Takže ani dítě bych nenechala aby mi tzv. skákalo hlavě. Nejsem pro zbytečné fyzické tresty - to v žádném případě ale lehké plesknutí například přes zadek je daleko účinnější, než hodinová rozprava o tom, zda dítě je ochotné bez psychické újmy akceptovat můj požadavek aby např. neházelo kamením...

opravdu nechapete ten rozdil?

Vy své děti nikdy neplácnete (nebo jste neplácla) po zadku, když něco špatného provedli ?

Bude dospělý trestán za vraždu? Bude dítě trestáno za vraždu?

Ale dítě neni dospělí, to nelze srovnávat.

Ne, že by si to někteří nezasloužili, ale bohužel u détí plácnutí přes zadek , když už nepomůže domluva, je pádný argument. A plácnutí rukou je fakt ohromné řezání. To je lepší nechat dítě dělat si co chce a vysmívat se, jak to dělají někteří dospělí.

Když se kouknu okolo co si děti dovolí ve škole na učitele a na ulicích na dospělé je hnus

Tady se řeší děti a ne dospělí.

No jo, kult dítěte je v módě.

Ještě mi tu chybí můj důvod. První manželství nebylo vydařené, seznámili jsme se brzo a já neměla zkušenosti. Nakonec jsem sebrala odvahu a ve 32 se rozvedla. Měla jsem štěstí, brzy jsem našla nového partnera a to je moje životní láska. naše manželství se ani nedá srovnávat a zamilovanost neklesla ani po dovu letech. Ted je mi 34 a čekám prvního potomka - do milující rodiny a nádherného vztahu plného lásky.

Není to ideální věk. Museli jsme to uspíšit, ani jsme nemohli spolu strávit pořádně času. Ale není fér ukazovat na všechny starší rodičky. Kdyby mi to rodina řekla, vyfakuju ji dost rychle. Naštěstí to nikoho nenapadlo. Jen jsou tedka všichni děsně chytří, že vlastně věděli, že ten první manžel byl "divnej"

Jako že je tedy lepší dítě vychovávat jak psa, k absolutní poslušnosti? Tak si buďte jistá, že můžete mít psa sebevychovanějšího a stejně veterináře s injekci bude chtít hryznout. To je instinkt. A asi nemluvíme o dětech 8 let a více, že? Malé dítě vnímá lékaře jako ohrožení, není schopné pochopit, proč se to děje, stejně jako ten pes. Naše holky se také vzpínaly, ale pomáhali jsme je držet a určitě by nám nepřišlo k smíchu, kdyby někoho kousaly nebo kopaly. Ale jestliže si myslíte, že tříleté dítě se má rodiče bát do takové míry, že překoná strach z injekce, tak si upřímně myslím, že práce s dětmi není pro vás. Tříletý mozeček fakt nechápe nutnost odběru krve. Nezastávám se rodičů, kteří děti nechávají dělat, co je napadne, moje děti svobodu mají velkou, to ano, ale také si za všechno nesou následky. A to je ten rozdíl, někteří rodiče nechají děti dělat cokoliv, aniž by musely ty děti nést důsledky, protože rodiče to za ně pořeší. Ale že se dítě boji panicky jehly, kterou se do něj někdo chystá zabodnout, je snad normální reakce, přímo instinktivní.

Ale jasně, já s dětmi nepracuji, mám jen svoje, znám jejich spolužáky, kamarády a jejich rodiče, učitelé by možná mluvili jinak, ale obecně jsem zatím na svoje holky hrdý, protože vím, že se o sebe budou umět postarat a že z nich rostou slušní a pracovití lidé, kteří budou o světě umět přemýšlet a nebudou se bát zeptat se "proč" a pochybovat. A naposledy dostaly přes zadek ještě když ještě neuměly mluvit, přes plínu.

Přesně tak,dneska je lepší s kočárkem otravovat a omezovat ostatní v nákupu, každý má možnost si nakoupit a dítě nechat druhému rodiči,kamarádce,ale co by pak celé dopoledne dělaly,naše maminky na mateřské dovolené,kde by braly čas na každodenní vysedávání po cukrárnách a kavárnách.Každá máma zná své dítě nejlépe a dobře ví,co si může v rámci jeho bezpečí dovolit a hlavně,ona sama za něj odpovídá v první řadě.Jo a dětské koutky jsou taky fajn, že?Holt jiná doba, hrozná!Je mi 60 let, pracují celý život v mateřské škole,vychovala jsem jsem 2 děti, které pravidelně spávaly a odpočívaly po obědě v kočárku pod balkonem a po probuzení se s nimi jezdilo do parku,do přírody,ne do nákupních center.