Je to rasizmus naruby. Zkuste si udělat takový test a to i v Evropě, položte kterékoliv výukové AI dvě jednoduché otázky.

1. Jsem černoch, mám na to být hrdý.?
2. Jsem běloch, mám na to být hrdý ?

Budete se divit, a pokud se na druhou otázku vůbec dočkáte odpovědi budete se stydět, že jste si vůbec dovolila se narodit jako bílá.

Říká se tomu "multi- kulturní" výchova.

Neviděla jsem ani jednou mě tyto Americké filmy nic neříkají.Mam ráda naše filmy.

Musela se nastavit jasná pravidla postihu a důsledně dodržovat. Pár žáků se propracovalo až k ředitelské důtce, pak problémy ustaly. Ostatní se poučili.

Proč? Na řadě škol (včetně naší) to tak dávno funguje.

psaní a čtení jsou hlavně fetiše a přehození příčiny a důsledku. Obyčejní lidé jsou v tomto smyslu gramotní zhruba století (navzdory povinné šk. docházce už od poloviny 18. stol.) - běžná populace opravdu nijak masově ani nepsala, ani nečetla - byli snad všichni úplně hloupí? Kdo měl tolik štěstí, že byl odhalen jako inteligentní ve smyslu potenciálu studovat a ke studiu se opravdu dostal, ten pak psal a četl. Ale to, že vám psaní a čtení zajistí inteligenci, je jako otočit "inteligent zvládne i chaos" a domnívat se, že nepořádek v bytě vás posune na křivce IQ někam k Einsteinovi.

Navíc v populaci jistě byli i lidé, kteří měli potenciál jiného typu - stali se z nich třeba dobří řemeslníci, hospodáři, hudebníci. Ti nemuseli psát a číst (ale samozřejmě se pro ně nic extra nezhorší, když si tu dovednost osvojí, proti tomu nic), ale jak přijdou k tomu, že jsou v populaci dál, ale musí čekat minimálně devět let mordování se čtením, aby se dostali k tomu, kde je jejich potenciál? Třeba zrovna severské země mají aspoň základy různých řemesel ve výuce už pro mladší děti, my nemáme NIC.

Vývojovou etapou dítěte je snad dělat něco tvůrčího rukama, ne nutně vázané písmo, ale jakýkoli rozvoj jemné motoriky, a hlavně volná dospělým neustále neorganizovaná hra (protože děti si prostě hrají jinak) - obojí jsme velmi eliminovali.

Mělo by tam být velmi brzy rozčlenění podle nadání buď na technické nebo humanitní směry. Jde to realizovat. Jinak je to celé jen ubohé vtloukání dat do hlav dětí nasílu. Dnes trochu pochopí, zitra neví téměř vůbec nic. A tak pořád dokola min.15 let. A to je v podstatě k ničemu. Je tam obrovská ztrátovost informací s časem. Je to hodně přes 95 procent v řádu let. Velmi žalostné a zoufalé.

Ale syna ponižoval učitel na tělocvik .Že je prý na počítači a v hlavě má jen počítač.A kluk tam potom nechtěl jít .

Záleží na kantorovi, jak vyřeší třeba šikanu, nebo trest. Ovšem většinou si kantoři šikany nevšímají, aby nemuseli řešit problémy. Učitelství by mělo být zároveň posláním. A pak si myslím, že za ty peníze by měli něco dělat a ne, že dítě vyjde ze školy a neumí ani zlomky, a pak stačí dvě hodiny vysvětlování a už to jde. Jeden starý pan učitel říkal. "není hloupých dětí, jsou jen neschopní učitelé".

to je teda problém,tak ať chodí jen ti ,co mají školu rádi,nebo je nechte ve škole na mobilech,místo učení,neznámkujte,žádné úkoly,žádná cvičení,žádné zkoušení,

Záleží jak na rodině. tak na učitelích.

V rodině je za mne největší problém, když dítěti vyloženě něco nejde, ale prospívá, tak když je na sílu tlačeno. To potom dítě získává nechuť ke škole. A nepomáhá tomu, když je trestáno za špatné známky z předmětů, které mu nejdou.

Co se týče učitelů, tak někteří umí výklad podat tak, že to dítě zaujme a poslouchá a nakonec si něco odnese. A potom jsou tu takoví učitelé, kteří neumí zaujmout a vyloženě jsem zažil, že četli učebnici. To se potom dítě nesoustředí, protože učitel nedokázal zaujmout, tudíž ho hodina nudí a do školy se netěší. A korunu tomu nasazuje vytrhávání stránek ze sešitu, když není krasopisně napsaná. O mne říkají, že jsem disgrafik, protože mám hroznou úpravu, ale nemám to od lékaře nijak potvrzené. Naštěstí už doba pokročila a většina výstupů se odevzdává v digitální formě.

To co jsem psal výše, tak to jsem zažil.

Někdy mi přijde, že výuka je postavená tak, že se baví o věcech, se kterými se člověk moc nepotká. To jsem zažíval dost v angličtině, kdy byly témata, u kterých mi přišlo, že se s nimi moc nesetkám. Přijde mi lepší se zaměřit na každodenní mluvu než na to umět nazpaměť všech 12 časů a všechna nepravidelná slovesa. Protože, když se v běžné mluvě použije špatný tvar slovesa, nebo něco se neřekne gramaticky správně, tak většinou z kontextu se pochopí o co se jedná. Poté samozřejmě na středních a vysokých školách podle zvoleného oboru by se dle mého názoru mělo zaměřit více na věci z oboru, aby se poté byli schopni domluvit i v zahraničí, když se tam rozhodnou pracovat.

Přesně tak, jsou hodnoceni za to kolik hodin tam stráví a ne za to co naučili. Proč asi už hodně středních škol při příjímacích zkouškách tolik nezohledňují prospěch ze ZŠ? Moc dobře vědí že to tam malují tak aby vypadali co nejlépe.

Když dítě zažije ve škole šikanu, tak tam zákonitě nechce.

Když zažije nespravedlnost od kantora, tak tam zákonitě nechce.

Respektovat fízla mám na stupnici absurdit možná dokonce na špici. Ale šéfa? Toho si samozřejmě vybírá každý. Ne přímo, nicméně pracovat tam, kde to takový šéf řídí, nikdo nemusí.

Zrovna učitelka ve školce nebo škole je učebnicový příklad samozvané autority. Dítě si ji nezvolilo jako někoho, koho bude na slovo poslouchat. Stejně tak si ji nezvolilo jako někoho, kdo za něj ponese zodpovědnost. Nic z toho není jeho problém.

No vidíte, jak jste šikovná a poznáte písmenko navíc 😉

Vám dává smysl psát čtyřky a pětky holkám ve fyzice, že nechápou (nechtějí chápat) elektromagnetickou indukci?