"Pokud nemají rodiče nějaké peníze a nepomohou ti, tak je to do určité doby naprosto nereálné a člověk chce i nějaký životní standard, za který platí, nechceme jenom šetřit peníze"

Takže rodiče a prarodiče našetřili, ale mladým se už nechce.

Podívejte se jak to funguje třeba v USA, to pak zjistíte, že zde máme stále socialismus, který nelze ufinancovat.

A co mandelinka bramborová neboli americký brouk? No nakonec i brambory jsou zavlečený druh a vytlačily původní plodiny. Nebude to tak jednoduché, nepůvodní je třeba i modřín a jírovec a spousta dalších zdomácnělých nebo dokonce hromadně pěstovaných rostlin.

Před 30 lety nám tvrdili, že máme málo vysokoškoláků, že například v severských zemích má vysokoškolské vzdělání 90 % obyvatel. Namluvili nám, že když jsou tak vzdělaní, jsou taky mnohem chytřejší, než my. Pak vyšlo najevo, že za vysokoškolské vzdělání se tam považuje i rekvalifikace na zedníka, která probíhá pod záštitou univerzity. Nyní sklízíme následky takových rozhodnutí, kdy nám vládnou hlupáci s vysokoškolskými tituly.

Pokud to není na antibiotika, tak vám lékař žádné léky nepředepíše, jenom poradí, co si máte koupit. Pokud to je na antibiotika, za víkend se nevyléčíte. Takže podle toho se to opravdu posoudit nedá.

Dám si ke kafi rakvičku a věneček.

Když ji vidíte poprvé a naposledy?

Ještě že takový akutní průjem je genderové vyvážený, takže si ho spravedlivě napracuje každý.

Je snadné říct, ať se každý jmenuje, jak chce. Ale v praxi, když pracujete s lidmi a potřebujete občas na někoho zavolat, je to složitější. Paní Novák Horáková, paní Horáková Dvořáková a paní Konečný... Nejlepší se je jmenovat Krejčí, Kočí, Dolejší... Ono těch variant je více.

Byla jsem na tom v kině se školou, docela jsem byla překvapená, že nás vzali na něco takového. Dost jsem se bála. A od té doby jsem to viděla jen jednou, už jako dospělá v televizi, to už to nemělo takovou atmosféru, jako poprvé. Ovšem z filmu Vetřelec 1 jsem chtěla strachy odejít, dnes už jsem otrlá, až mě to mrzí.

Nesrovnalostí v jejím dětství je hodně a vztahy rodiny s paní kněžnou nadstandardní a velice neobvyklé, což podněcovalo dohady již za jejího života. Ale pravdu se dozvíme jen těžko. Moje babička se narodila v Dobrušce, kde se tradovalo, že Němcová byla nechtěné, adoptované a dost nezvladatelné dítě, se kterým měly Panklovi jen samé starosti a výdaje.

Dětství na venkově ještě na přelomu 70. a 80. let bylo taky téměř bez vozidel, na vedlejší silnici jsme hráli vybíjenou, protože traktor byl slyšet z dálky. Takže představu mám. Dnes je naopak na venkově provoz větší, než v centru měst, kde jsou většinou pěší zóny. A bez auta si ani nenakoupíte.

V Tescu jsem byla tak znechucená dvojími, velmi rozdílnými, cenami, že už tam nenakupuji. To samé nedávno v Albertu.

Brzy si nacházejí práci? Jako že před třicítkou? Ještě v devadesátých letech většina lidí pracovala od 18, v padesátých letech od 15, za Rakouska od 10 i dřív.

Ohio, zvláště když to česky tak pěkně zní Ohájo, by se mohlo ujmout. Ostatně přirovnání k Americe nebo různým městům už v mluvě používáme a všichni jim rozumí. Ostatní je pro mě "španělská vesnice"

Soudit někoho po 600 letech... Každá doba má svoje hrdiny a historii píšou vítězové.

Pokoje s přístupem zvenku mně připomínají motel. Jestli spolu nechtějí sdílet prostor, tak ať spolu nebydlí. Bude to praktičtější.

Možná jsme byli vychováni k hroší kůži, ale dne mají tu kůži zas nějak moc přecitlivělou. Stojím v MHD, myslím si na svoje, ostatní taky, někdo možná blbě čumí, ale já si toho nevšimnu, neboť se o něj nezajímám. Pokud si toho už všimnu, usoudím, že je asi postižený, zfetovaný nebo pod práškama a otočím se na druhou stranu. U žen nad 50, kam se taky řadím, to platí dvojnásob.

Měla jsem a mám stejný problém, džínovou sukni jsem nosila přepásanou páskem a nehezky nařasenou v pase, protože byla šitá asi na chlapa. S věkem se to trochu "zlepšilo". A rada pro typ hruška nosit vytvarované oblečení je úplně mimo, protože jenom zdůrazní široké boky a menší prsa. Ještě že existuje áčková sukně, ta sluší téměř každému.

Ono taky všichni nedřepí jenom u počítače, takže práce o dovolené třeba u prodavačky, řidiče nebo horníka jaksi nedává smysl.