Je zajímavé, kolik Blažkových kolegů z ODS, z advokátní práce, se točilo kolem likvidace zkrachovalých firem.
Prodat v konkurzu něco firmě, ve které přestal být akcionářem jen 2-3 měsíce předtím, smrdí.
Chtělo by to ale znát detaily: kde byl prodej uveřejněn a kde byla dražba inzerována (elektronicky, písemně, ...), jak dlouho čekali na nabídky. Byla cena pod 300 tisíc za desítky tisíc m2 pod znaleckým posudkem, byl znalecký posudek zastaralý (oceněný na pole, kdyz už územní plánování uvažovalo o jiném využití), jaká byla firma prodeje (musel správce mechanicky prodat nejvyšší nabídce, aby splnil svou roli).
Některé transakce mi ale přijdou normální: pokud Breas v roce 2004 získala za 4,6 milionu zemědělský areál společnosti v Mikulově, a prodala ho v roce 2021 za 11 milionů, tak je to průměrné až podprůměrné zhodnocení investice nemovitosti - cena bytů mezi tím stoupla 3-4 krát. Tedy cena asi byla OK.
EU mluví o dekarbonizaci EU.
Smil mluví o dekarbonizaci světa.
To první je lehčí, než to druhé.
Každopádně souhlasím, že všichni, co rozhodují o Green Dealu, by měli mít Smila jako povinnou četbu, stejně jako Bordoff & O'Sullivam píšící o geopolitice energické transformace (Odkaz 1 ).
Děkuji panu Krejčímu, že udělal pro CERMAT skvělou práci, úspěšně dotáhl DiPSy do cíle.
Klobouk dolů!
Zaměstnance v IT je potřeba lépe zaplatit, obzvlášť, kdy jejich systémy ušetří tolik peněz, že se náklady vrátí za jeden rok: Odkaz 1 !
Takže pan Miroslav Krejčí má podat výpověď, protože se zaměstnancům nelíbí, že většině snížil odměny, protože kontrola u předchůdce našla zbytečně moc dohod nad standartní 1.0 úvazky?
Přece ředitel CERMATu Miroslav Krejčí asi dělal jen svou práci: rušil duplicitní úvazky, dle doporučení předchozí kontroly. Jasně, že se to zaměstnancům nelíbilo, ale mají smůlu.
Pokud smlouvy nad 1.0 úvazek potřebují, aby udělali něco, co v normálním úvazku oni, ani nikdo jiný, udělat nemůže, pak je chybný závěr kontroly: není to duplicitní platba, ale více práce. Pořád to ale není chyba Krejčího.
Pan Krejčí stojí za největším IT úspěchem českého státního sektoru v roce 2024: digitalizace přihlášek na střední školu systémem DIPSY, který už ušetřil školám a žákům víc, než kolik stál vývoj: Odkaz 1 . Zjednodušil administrativu, zkrátil čas, který tomu musí rodiče věnovat. A stát je majitelem zdrojového kódu a aplikace, může si dělat do budoucna úpravy jaké chce, bez toho, aby stát živil nějakou pijavici z IT unie (přisátou pomocí vendor lock-in).
Že systém byl spuštěn o den později, nikomu žádnou škodu neudělalo.
Že systém bude fungovat po desítky let, ušetří státu desítky milionů korun, a rodičům miliony hodin (a jelikož čas jsou peníze, stovky milionů korun v práci rodičů).
Pan Krejčí je hrdina. V těžké situaci udělal to, co by udělal dobrý hospodář nebo dobrý leader: dal dohromady tým, a udělal, o čem ostatní říkali, že nejde!
Pane Krejčí, veliké díky!
Domacnosti i firmy si muzou cenu elektriny "zafixovat na 15 let" napriklad tak, ze postavi na strese RD nebo bytoveho domu FVE a koupi baterku. Pokud to nastavi tak, ze FVE jim vyrobi treba 50% jejich spotreby, tak tim delaji to stejne, co T-mobile: fixuji ceny poloviny dodavky na cene investive do FVE+baterky.
Ale dlouhodobe kontrakty s dodavateli budou potrebovat ti, kdo chteji stavet velike vetrniky.
Tvrzením, že firma seznam.cz nepotřebuje „velké peníze", pan Lukačevič také přiznává, že jeho firma nemá velké ambice, nemá velkou představivost, kam růst, že už nemá ambici být disruptorem, nebo konsolidátorem evropského trhu.
Je to škoda.
"Velké peníze" by se mohly hodit na vývoj služeb umělé inteligence v oborech mimo oblasti současných zdrojů příjmu seznamu (vyhledávání, reklama, zpravodajství, ...), na akvizice úspěšných českých a evropských startupů, na akvizice podobných firem na sousedních trzích, na vertikální integraci, prostě na inovace disruptující trh.
Seznamzprávy tak budou dále psát o tom, jak Česká ekonomika připomíná skanzen, namísto toho, aby s tím firma seznam.cz něco dělala, aby šla příkladem.
K tomu, aby tím vydělali pár miliard ročně, jim to asi bude stačit. Smrádek, ale teploučko.
Nicméně v delším horizontu je tu obrovské riziko, že namísto toho, aby seznam.cz byl konsolidátorem trhu, bude konsolidován. Že prostě nebude růst dostatečně rychle na to, aby ho někdo nekoupil. Firma na burze by snadněji odolávala, a také snadněji překonala generační obměnu, která jednou přijde.
Kofola sílu kapitálového trhu pochopila: nemůže inovovat nápoj kofolu, tak investuje do značky, přidává vlastní další produkty, a rozšiřuje se horizontálně akvizicemi (minerálky, pivovary) i vertikálně (automaty, prodejny). Fakt, že jsou na burze, jim zlevňuje financování / kapitál, a to umožňuje masivní investice i cestou akvizic a konsolidace trhu.
Je veliká škoda, že si šéf seznamu myslí, že "veliké investice" a "veliké peníze" nejsou třeba. Draghi by nesouhlasil.
Jak zajistit, "aby byl člověk schopen vydržet na trhu práce co nejdéle a byl pro firmy stále atraktivní"?
Ve stáří je největší bariérou zdraví.
Tedy primární prevence zdravotních či kognitivních problémů je klíč k důchodové reformě!
Jak na to:
- omezit alkohol: daň na víno. Omezit prodej baleného tvrdého alkoholu, jako v severní Evropě.
- zase zvýšit daň na cigarety. Ještě víc omezit reklamy na tabák. Zvýšit dostupnost léčby závislosti na nikotinu.
- zavést daň na sladké nápoje, úměrnou koncentraci cukru, jak navrhuje PAQ research.
Tyhle změny umožní více lidem pracovat déle, a ti pak budou rádi, se mezi 65 a 67 rokem můžou brát dobrý plat, a ne nízký důchod.
Jak muze analyza systemu navrhnout zaroven:
- testování s uživateli
- pozastavit vývoj dalších funkcí Digitálního stavebního řízení
?
Prece jedinym smyslem testovanim je odhalit chyby a chybejici funkce, nma ktere se ma zamerit vyvoj.
"Analyza" IT systemu, ktera navrhuje zastavit vyvoj, a je podepsana „tým MD, MF, MPSV a MZ“, smrdi jako cileny utok na Bartose, a zpusob, jak Bartose popravit.
Hlavne Hospodarska komora (Zajicek, Landova), maji nejvetsi zajem system zpravoznit co s co nejvyssi cenovkou od jim spriznenych firem, pro ktere pracuje zase Zajicek (ICT unie).
Stari kmotri se uz tesi, jak budou "zachranovat system", a "nahodou" si pri tom nahrabou miliardy.
Bartos to chtel udelat levne, a tak, aby system vlastnil stat, a nemusel platit miliardove licencni poplatky firmam z ICT unie za "udrzbu" (cti "vendor lock-in").
Kritika noveho systemu se dala resit tak, ze umozni paralelni beh stareho systemu, a prejdou na nej postupne. Tohle mohl Fiala pozadovat po Bartosovi, a nechat Bartose dodelat svuj ukol.
Nicmene tohle by pokazilo business model velkych hracu z ICT unie, a ODS tomuto lobby ochotne podlehla.
Kolem ČAK něco smrdí. Doufám, že to policie a speciální útvary prošetří.
V ČAK zřejmě některým advokátům projde úplatek, ale neprojde jim, když nazvete proruského švába Rajchla diktátorem. Karlovi Jelínkovi ČAK pozastavila členství, a neznámý pachatel mu zapálil dvě auta - viz: Odkaz ,
Vypadá to, že kdo se odváží kritizovat proputinovského švába Rajchla, dostane jednu rány zprava, zleva, od ČAK i od mafie.
22.8.2024: šéfreportérka SZ Byznys Zuzana Kubátová analýzu "do hloubky" s titulkem: "Solární paradox: Nový boom Čechům elektřinu spíš zdraží".
23.8.2024: redaktorka SZ Byznys Sofie Krýžová spočítá modelovou fakturu na příští rok, a dochází k opačnému závěru: "Energie zlevní i přes růst regulované složky".
Jste se s SZ zbláznili, nebavíte se mezi sebou, nebo jen v okurkové sezóně děláte clickbaitové vlny?
Každopádně něco děláte špatně!
Celý cyklus tištění, plošné doručování, (ne)čtení, zahození a (snad) recyklace letáků je nesmyslně zatěžující na práci, papír, a prostředí.
Jestli to někdo sleduje, ať to má elektronicky, nebo si vezme leták u vstupu do obchodu.
Fakt, že tiskárny budou propouštět, bude míň brigád na doručování letáků, je skvělý: všichni tihle lidé na napjatém trhu práce snadno najdou smysluplnější práci, možná i lépe placenou (plat v tiskárně nebo odměna za rozvoz plakátů je fakt malá).
Nechapu, proc se SZ pta na dopad FVE zastupcu fosilni lobby ze Sev.en a Centropolu. Tihle fosilnici budou na FVE hledat vsechny mouchy, delat z nich velbloudy a nezmini zadne reseni.
Viz: „Na denním trhu je elektřina výrazně dražší od osmi večer, od devíti hodin je cena za megawatthodinu běžně nad 200 eury, někdy až 240 eur. Domácí baterie jsou v tu dobu už prázdné, ale rodiny vaří večeře, ohřívají vodu a spotřeba stoupá.“
Reseni:
- kapacita baterie u mikrozdroje FVE ma utahnout vecerni spotrebu z baterky. Nebo dat par panelu na jihozapad / zapad. Mam jen 10kWh baterku, a funguje to: kdyz jdu spat, baterie je ze 70-80% nabita.
- Ohřívani vody lze ovladat pres modbus: staci si sehnat nekoho na instalaci HomeAssistant, nebo Loxone, a nastavit vyssi cilovou teplotu v bojleru pri prebytcich energie, a nizsi po 20h. Tepla voda se ohreje ze solaru pres den, vydrzi v bojleru na vecerni vanu, a pres noc je bojler studenejsi -- ceka na nocni proud (na spotu je v noci levneji) nebo na ranni paprsky (Odkaz ).
- Baterie z instalaci FVE lze vyuzivat i v zime: dobit baterky levnou energii (dle spotoveho / denniho trhu) napr v noci, ve spicce pak cerpat elektrinu z baterky, namisto draheho spotu. FVE s baterkami v zime stabilizuji denni trh.
- Sev.en a Centropol by mohly zainvestovat a premenit uhelne elektrarny na plynove elektrarny, ktere lze vypnout / zapnout, dne denniho spotu. Tohle fosilni hosi samozrejme vi, ale nejdriv potrebuji problem nafouknout, aby si vyzebrali dotace.
- Vetrniky nastesti jsou v clanku zmineny
Vyhodu pro CR vidim ve vyssi dodolnosti vuci geopolitickym vlivum: ta tovarna vytvari cipy pro automobilovy prumysl, jak spalovaci, tak elektro auta. Pokud by nastalo omezeni dodavek z Asie (jak se stalo pri COVIDU, geopolitickych sankcich Ruska, omezeni pruplavu v Suezu nebo Rudem mori, ...), tak se Ceske a Slovenske automobilky nezastavi, ale budou dal produkovat, pridavat hodnotu, zamestnavat.
Vyhodnost odolnost retezce je ale oboustranna - Onsemi ma zajisteny odbyt, kdyz by byl vzdaleny retezec porusen.
Souhlasim tedy s autorem, ze studie navratnosti pro CR by mela byt verejna, a ze CR by nemela "prehazovat" statni pobidky Korey nebo USA donekonecna. Obecne Korea a USA budou ochotny priplacet za pokrocilejsi / inovativnejsi cipy, nez tyhle prumyslove.
PS: cipy jsou stale dulezitejsi ve zbrojnim prumyslu. Tady je odolnost retezce jeste dulezitejsi. Pobodnou tovarnu (cipy karbidu kreiku) stavi STMicroelectronics na Sicilii, tedy zavislost retezce neni kriticka, ale vzdy le lepsi vice diverizifikovat...
PS2: celkove investice Onsemi vypada pro cesky prumysl vyhodneji, nez kdyz stat dotoval Huyndai -- jen dalsi automobilku. bylo by ale dobre se cim dal vice odvracet od tovaren k startupum vytvarejici dusevni vlastnictvi.
"... vyžádá si energetická bezpečnost dva až dva a půl tisíce nových megawattů v plynu. Tedy dvě či tři nové elektrárny."
OK. Tak v cem je problem? Prece postavit elektrarnu spalujici plyn by firmy jako CEZ nebo Sev.en mely hrave zvladnout i bez dotaci, ne? Zisku na to maji dost.
Sev.en ziskal levne od CEZu Pocerady, staci vymenit uhelny kotel za plynovy, a dovest plynovou pripojku. Vysoke napeti tam uz ma zavedene.
Business plan flexibilniho pokryvani obdobi, kdy nesviti nebo nefouka, jim prece vynese dost.
Namisto toho, aby tyhle giganticke fosilni firmy delali svou praci (stavely plynove elektrarny), si zvykly, ze je lepsi si nekolik let stezovat, hrozit vypadkami, nechat strasit obcany, a natahovat ruku po statu, aby je zadotoval. To uz neumi delat svou praci bez dotaci?
2,5GW plynovych zdroju, to je 10% z toho, co budou stavet Nemci (25GW plynovych zdroju). To by nemel byt problem.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Euro by pomohlo vládě snížit úroky, které platí za svůj dluh.
Každý, kdo půjčí české vládě (nebo podnikům) v korunách, si musí přičíst přirážku za nejistotu kurzu.
Euro by tedy trochu snížilo náklady dluhu firmám a státu.
Tím by se dal podpořit růst na to, co je potřeba. Například investovat do obrany.
Bez společného dluhu a objednávek se bude Evropa vyzbrojovat velmi pomalu. Tím riskujeme, že v nás Rusko uvidí kořist.