Já se nevyjadřuju k němu, ale spíš obecně. Energetickou koncepci nelze postavit na náhodně dostupných zdrojích, když poptávka s náhodností jejich výskytu nekoreluje. Vždycky to pak bude drahé a bude to fungovat málo. řešit se to dá jejich vhodnou kombinací tak, aby poptávkyu pokryly bez nutnosti rozsáhlé akumulace. Tohle se všechno ví, je to vyzkoušené jak to funguje. Takže jo, potřebujeme více odborníků, dělá se to ad hoc a naprosto neefektivně.
"Energetickou koncepci nelze postavit na náhodně dostupných zdrojích, když poptávka s náhodností jejich výskytu nekoreluje."
A podle mě lze: těch fluktuujících zdrojů (slunce, vítr, vodní přečerpávací, baterie) musí být tolik, aby vždy pokryly poptávku. To znamená, že většinu času budou ohromné přebytky. Tyhle přebytky půjde využít na výrobu vodíku, elektrolýzu. Vodíku bude potřeba spousta na výrobu čpavku, oceli, a pohonu pro letadla. Ano, bude to strašně drahé.
Je zajímavé, kolik Blažkových kolegů z ODS, z advokátní práce, se točilo kolem likvidace zkrachovalých firem.
Prodat v konkurzu něco firmě, ve které přestal být akcionářem jen 2-3 měsíce předtím, smrdí.
Chtělo by to ale znát detaily: kde byl prodej uveřejněn a kde byla dražba inzerována (elektronicky, písemně, ...), jak dlouho čekali na nabídky. Byla cena pod 300 tisíc za desítky tisíc m2 pod znaleckým posudkem, byl znalecký posudek zastaralý (oceněný na pole, kdyz už územní plánování uvažovalo o jiném využití), jaká byla firma prodeje (musel správce mechanicky prodat nejvyšší nabídce, aby splnil svou roli).
Některé transakce mi ale přijdou normální: pokud Breas v roce 2004 získala za 4,6 milionu zemědělský areál společnosti v Mikulově, a prodala ho v roce 2021 za 11 milionů, tak je to průměrné až podprůměrné zhodnocení investice nemovitosti - cena bytů mezi tím stoupla 3-4 krát. Tedy cena asi byla OK.
Ty jo a kolik toho CO2 je v atmosféře ?Jestli se nepletu 0,04% 6.třida ZŠ
Dá se to nějak vůbec dokázat že když budeme jezdit všichni v EV a ty další výmysly že se něco co změní.🤔
Ano, transport může za asi 30% emisí z fosilních zdrojů, a také znečišťuje ovzduší.
Jestli si pořídíte FVE a elektromobil, tak tím tyto emise eliminujete.
CO2 v atmosféře problém je, protože pořád roste, a ohřeje nám planetu o 1.5 stupně Celsia. V Česku bude jako na Jadranu, akorát bez moře, takže fakt sucho.
Voda, vítr, slunce... Dokud politici nepochopí, že tudy cesta nevede, tak to nepůjde. Tohle je slepá ulička a víme to už 30 let. Kdo se snaží o nemožné prostě narazí.
Ale Smil neříká, že je to slepá ulička. Říká, že to funguje, ale málo. Na uhlíkovou neutralitu by bylo potřeba mnohem více obnovitelných zdrojů, jádra, zelený vodík, tepelná čerpadla, a statisíce techniků.
Řešením je začít, například výchovou těch statisíců techniků...
EU mluví o dekarbonizaci EU.
Smil mluví o dekarbonizaci světa.
To první je lehčí, než to druhé.
Každopádně souhlasím, že všichni, co rozhodují o Green Dealu, by měli mít Smila jako povinnou četbu, stejně jako Bordoff & O'Sullivam píšící o geopolitice energické transformace (Odkaz 1 ).
Za první republiky jsme měli uznávaně jednu z nejvyšších úrovní školství v Evropě, naši předkové uměli po matutitě víc než většina dnešních vysokoškoláků. Buď máme na SŠ kantory, kteří umí učit i zkoušet, a pak je neurážejme diktátem nějakých diletantů z Cermatu a ministerstva a nechme je učit a zkoušet, anebo holt učitelům zabíjejte dál hodiny a hodiny jejich času místo výuky šprtáním pokynů od Cermatu a Mimisterstva. Vím moc dobře o čem mluvím a bylo to pod úroveň. Rozdlnou hodnotu třeba matutrit na různých školách tím nevyřešíte, každý vám lehce vyjmenuje seznam prestižních středních škol, na které je těžké se dostat, a které obvykle produkují nejlepší vzdělání, bez ohledu na tento jednotný systém. Na Západě i v USA je to to samé, všichni vědí, že diplom z Yale nebo Oxfordu nemá stejnou hodnotu jako z tisíců bezejmenných škol a funguje to. Byl jste někdy učitelem nebo jste teoretik a politik? Líbí se mi vtip: kdo něco umí, ten to dělá nebo učí, ten kdo to neumí, tak učí učitele jak to mají učit. To totiž platí víc než si kdo myslí. Takových jsem poznal hodně a všichni byli buď v politice nebo na ministerstvu.
".. každý vám lehce vyjmenuje seznam prestižních středních škol, na které je těžké se dostat, ... "
Prestižní neznamená kvalitní.
A zrovna Oxford nebo Yale vybírají studenty i na základě výsledků standardních testů, které jsou unifikované, pro všechny stejné, spravedlivé. Ano, maji i pohovor, občas i vlastní testy, ale vždy zohledňují výsledek standardizovaných testů.
Učitele u ústní zkoušky ukecáš, standardizovaný test ne.
Musíme hledět vpřed. Ne se snažit replikovat Rakousko-Uhersko nebo první republiku.
Hlavně už celej ten spolek zrušte. Maturity i přijímačky mnohem lépe a v podstatě zadarmo vždycky dělaly samy školy a učitelé.
Aha, a jak chcete srovnávat jedničku z matiky od dvou různých učitelů z dvou různých škol?
Jak chcete hodnotit výsledky vzdělávání?
Mezinárodně objektivně to hodnotí PISA testy. Pokud z Česka nechceme mít skanzen, tak se musíme snažit toto posouvat co nejdál a nejlépe.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je nepostradatelné: jednotnou přijímací zkouškou měří každému stejně.
Bez ohledu, jestli si ho/ji paní učitelka oblíbila, nebo na něj/ni zasedla.
Děkuji panu Krejčímu, že udělal pro CERMAT skvělou práci, úspěšně dotáhl DiPSy do cíle.
Klobouk dolů!
Zaměstnance v IT je potřeba lépe zaplatit, obzvlášť, kdy jejich systémy ušetří tolik peněz, že se náklady vrátí za jeden rok: Odkaz 1 !
Tento pán nás stojí ročně z rozpočtu 210 milionů ... Mohli bychom vědět, za co??? Zlodeji a nemakacenka nasáta na stát.
Například za to, že dokázal spustit systém, který v horizontu desítek let ušetří desítky milionů a miliony hodin práce:
A těch 200 milionů je asi rozpočet celé instituce, která administruje jednotné testy pro ŽŠ a SŠ, a udává aspoň trochu standard vzdělání. A to je důležité.
Skoda, ze se nekostatuji jeho uspechy. Jednoznacne zatim urednik, jez statni spravu posunul nejvice. Stari, at odejdou
Přesně!
Jeden z mála lidí, za kterým zůstává jeho práce a přínos jasně vidět, i když šance úspěchu byly nastaveny proti němu.
Výsledky jeho práce budeme s radostí a vděkem používat, i když by odešel:
Mně hlavně vadí dlouhodobě ty jejich testy, připadá mi, že nic neprověří a některé otázky a odpovědi na ně jsou matoucí. Jistě, většinou na tom úspěch nestojí, ale i tak... Dle mě je tam také zbytečně moc textu a práce s ním, což je velmi časově náročné, děti pak ve stresu, že nestihnou, mohou číst nepozorně, přehlednout třeba záporku a už se vezou. V důsledku navíc tyto úlohy patrně na čtenářskou gramotnost stejně nic moc neprověří. Pokud tu máme monopol, měli by se snažit, aby to bylo opravdu dokonalé a neprůstřelné.
Myslíte, že změnou ředitele změníte testy?
Takže pan Miroslav Krejčí má podat výpověď, protože se zaměstnancům nelíbí, že většině snížil odměny, protože kontrola u předchůdce našla zbytečně moc dohod nad standartní 1.0 úvazky?
Přece ředitel CERMATu Miroslav Krejčí asi dělal jen svou práci: rušil duplicitní úvazky, dle doporučení předchozí kontroly. Jasně, že se to zaměstnancům nelíbilo, ale mají smůlu.
Pokud smlouvy nad 1.0 úvazek potřebují, aby udělali něco, co v normálním úvazku oni, ani nikdo jiný, udělat nemůže, pak je chybný závěr kontroly: není to duplicitní platba, ale více práce. Pořád to ale není chyba Krejčího.
Pan Krejčí stojí za největším IT úspěchem českého státního sektoru v roce 2024: digitalizace přihlášek na střední školu systémem DIPSY, který už ušetřil školám a žákům víc, než kolik stál vývoj: Odkaz 1 . Zjednodušil administrativu, zkrátil čas, který tomu musí rodiče věnovat. A stát je majitelem zdrojového kódu a aplikace, může si dělat do budoucna úpravy jaké chce, bez toho, aby stát živil nějakou pijavici z IT unie (přisátou pomocí vendor lock-in).
Že systém byl spuštěn o den později, nikomu žádnou škodu neudělalo.
Že systém bude fungovat po desítky let, ušetří státu desítky milionů korun, a rodičům miliony hodin (a jelikož čas jsou peníze, stovky milionů korun v práci rodičů).
Pan Krejčí je hrdina. V těžké situaci udělal to, co by udělal dobrý hospodář nebo dobrý leader: dal dohromady tým, a udělal, o čem ostatní říkali, že nejde!
Pane Krejčí, veliké díky!
Domacnosti i firmy si muzou cenu elektriny "zafixovat na 15 let" napriklad tak, ze postavi na strese RD nebo bytoveho domu FVE a koupi baterku. Pokud to nastavi tak, ze FVE jim vyrobi treba 50% jejich spotreby, tak tim delaji to stejne, co T-mobile: fixuji ceny poloviny dodavky na cene investive do FVE+baterky.
Ale dlouhodobe kontrakty s dodavateli budou potrebovat ti, kdo chteji stavet velike vetrniky.
Nechci vypadat jako někdo, kdo má vystudovanou VŠŽ, ale pokud bych jako velká firma před krizí zafixoval na 15 let za dobrou cenu, klidně i s nějakou inflační doložkou a pak by přišla energetická krize, kdo mě zaručí, že ta firma nezkrachuje?
Asi to není příklad současné krize, protože se zdražovala jen elektřina z plynu a elektrárna by měla mít taky nasmlouvané dodávky dlouho dopředu za nějaké stabilnější ceny.
Ale dnešní doba je velice dynamická a plánovat něco na 15 let dopředu fakt není sranda. Stačí se podívat, jak se změnil svět za posledních 15 let.
Zalezi, s jakou firmou to uzavres. Jestli s obchodnikem, ktery nakupuje na burze a nema zadne vlastni vyrobni kapacity (riziko krachu). Nebo od vyrobce - tedy firmy, ktera vlastni nebo ma v umyslu postavit treba park velikych vetrnych elektraren (i kdyz se zdrazi plyn, vyrobce ma sve vyrobni kapacity pod kontrolou, a pohodlne dodava dal, a ze zafixovanych plateb splaci uver).
Je to prostě tak, že zdravotní péče pro běžné kmány je dosud téměř zadarmo . A tento systém pak do budoucna zkrátka co se týká nákladů na zdrav. péči v nemocnicích neudržitelný
A pokud opravdu vše spěje k tomu, že jako taková bude zdravotní péče zakrátko těžce dostupná, tak jediné řešení bude takové -jako je tomu na západ od nás - že za lepší péči a plánované operace mimo akutní ohrožení života se bude platit -a budou to opravdu enormní částky. V tom případě pak nezbývá než zavést pro občany dobrovolný institut připojištění.
Což bude jakousi jistotou, že si vás budou v nemocnici jako váženého pacienta považovat a nenechají vás ( -přehnaně řečeno ) umřít na chodbě.
A kdo se ze zásadních důvodů nehodlá takto připojistit , tak má holt smůlu , a rozmnoží tak zákazníky krematoria
Jinou možností je solidarita. Vybírat zdravotní daň pořádně (třeba OSVČ nyni mají dost nízké, lze zavést superhrubou mzdu, EET, ...), lékařům a sestrám přidat, výměnou za vyšší efektivitu (výkon na jednoho lékaře): snížení papírování pro lékaře cestou elektronizace, zjednodušení procesů, změna některých nemocničních lůžek na rehabilitační nebo LDN, vyrovnání plateb za výkon mezi zařízeními, a snížením plateb za úkony, které mají malý dopad, nebo nejsou prokázané.
Zároveň se musí celospolečensky zlepšit primární prevence: lépe danit alkohol (i nešumivá vína), a chytrá danit sladké nápoje.
Pak můžeme pokračovat se solidárním zdravotnictvím pro všechny. Podobně, jako má Německo nebo Skandinávie.
Pokud zavedete připojištění, pojišťovny a jejich malé písmo na konci papíru pod čarou (které riká, že připojištění neplatí pro případy XYZ), z občanů vyždímají řádově více, než 30 miliard: klidně 300mld když budou chtít.
Jebln administrace připojištění (ještě víc papírování) by měla náklady desítky miliard ročně.
Já hlasuju pro míň papírovábí a víc prevence a solidárního léčení.
Tvrzením, že firma seznam.cz nepotřebuje „velké peníze", pan Lukačevič také přiznává, že jeho firma nemá velké ambice, nemá velkou představivost, kam růst, že už nemá ambici být disruptorem, nebo konsolidátorem evropského trhu.
Je to škoda.
"Velké peníze" by se mohly hodit na vývoj služeb umělé inteligence v oborech mimo oblasti současných zdrojů příjmu seznamu (vyhledávání, reklama, zpravodajství, ...), na akvizice úspěšných českých a evropských startupů, na akvizice podobných firem na sousedních trzích, na vertikální integraci, prostě na inovace disruptující trh.
Seznamzprávy tak budou dále psát o tom, jak Česká ekonomika připomíná skanzen, namísto toho, aby s tím firma seznam.cz něco dělala, aby šla příkladem.
K tomu, aby tím vydělali pár miliard ročně, jim to asi bude stačit. Smrádek, ale teploučko.
Nicméně v delším horizontu je tu obrovské riziko, že namísto toho, aby seznam.cz byl konsolidátorem trhu, bude konsolidován. Že prostě nebude růst dostatečně rychle na to, aby ho někdo nekoupil. Firma na burze by snadněji odolávala, a také snadněji překonala generační obměnu, která jednou přijde.
Kofola sílu kapitálového trhu pochopila: nemůže inovovat nápoj kofolu, tak investuje do značky, přidává vlastní další produkty, a rozšiřuje se horizontálně akvizicemi (minerálky, pivovary) i vertikálně (automaty, prodejny). Fakt, že jsou na burze, jim zlevňuje financování / kapitál, a to umožňuje masivní investice i cestou akvizic a konsolidace trhu.
Je veliká škoda, že si šéf seznamu myslí, že "veliké investice" a "veliké peníze" nejsou třeba. Draghi by nesouhlasil.
Jo, ten COP co píšete je super, ale ještě napsat do kolik stupňů venku? Udává se tuším do 7st. Pokud mrzne, je z něj defakto elektrokotel. Momentálně jsem přešel na dřevo a mám klid. V těchto teplotách topim 1x za týden na 3 hodiny. Vodu topím elektřinou 130kWh měsíčně.
Ten COP 4 je prumer za sezonu. Detaily:
NIBE F2040-6
COP pri ohrevu na podlahove topeni (35 °C):
- pri venkovni teplote 7°C: COP 5.3
- pri venkovni teplote 2°C: COP 4.2
- pri venkovni teplote -7°C: COP 2.6
- pri venkovni teplote -10°C: COP 2.5
Vnitrni jednotka je chytra, v noci si pocka na teplejsi den, a pak ohreje s lepsim COP.
S elektrickym ohrevem elektriny za 1.5MWh rocne utratite asi 7 tisic Kc rocne jen na ohrevu vody.
Ja planuju mit FVE 9.9 kWp (co vyrobi 8-9 MWh za rok), TC, virtualni baterku, a celkem za elektrinu (ktera vytapi, ohriva vodu, chladi podlahu, vsechny bostatni spotrebice) bych mel platit asi 10 tis Kc rocne.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
No to je právě ten omyl, kterého se většina lidí dopuští. Když dovolíte trochu teorie.
Obnovitelné zdroje se dělí na
1) stále dostupné
2) periodicky dostupné
3) náhodně dostupné.
Ke každému z nich lze vypočítat jeho potenciál (objem energie za rok). Smyslem je kombinovat je tak, aby pokryly poptávku pokud možno bez přebytků - jinak to totiž taky nebude dost udržitelné. Přičemž jádro musí tvořit zdroje z kategorie 1) a 2). Náhodně dostupné se využívají na snížení poptávky po energii z těchto zdrojů, protože obecně jejich potenciál stačí na pokrytí tak 50-70% poptávky.
I když počítal jsem to třeba za kraje v ČR a vychází mi to čistě že by to fungovalo i trvale čistě jen na odpadní biomase z údržby lesních porostů. Možností je ale víc. musí se nejprve analyzovat co je kde k dispozici a v jakém množství.
Uvědomte si, že když se dosáhne nesmyslných přebytků třeba díky přebytku fotovoltaiky, tak ten panel taky nevydrží věčně, budou se rabovat zdroje křemíku a bude vznikat obrovské množství odpadu. To taky není řešení.
1 odpověď
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Podle mě problém není, že fotovoltaika vyrábí moc.
Problém je, že nemáme elektrolyzéry, které by tu přebytečnou energii spotřebovaly a převedly na vodík. Tím by také vyřešili absurdnost záporných spotových cen.
Jinak souhlasím, že Náhodné zdroje mají potenciál pokrýt tak 50-70% poptávky.