My bychom letos taky rádi jedli.

Nějak oblečená byla, nahá nepřišla tak o co go ? Hlavně, že na sobě neměla ten svůj speciální přírodní mejkap.

To bylo jasné od začátku, že se děj nevětví, ale zase spojí , ale bylo to hravé a bavilo to.

Tak to se můžou zkoulovat.

Některých politických vězňů se to trošku týkalo, například mojí mámě snížil trest z 18 na 11 let, tak byl Tonda laskavej.

Už to nekupuji co mi děti odrostly takže je mi to jedno. Koupim az po svatcich az se teho budou zbavovat za rozumnou cenu.

Děkuji za připomenutí, už jsem název zapomněl. Nejvíc a dodnes si pamatuji moment pohřbu sestřeleného pilota, kdy nad hřbitovem proletěl nepřítel, vlastně bývalý kamarád a shodil z letadla květiny.

Texaský masakr roztočenou vrtulí.

To byla moje první kniha . Dostali jsme ji s bráchou dvojčetem, každý svou,když jsme absolvovali školku s tím, že si ji máme přečíst až se naučíme číst. Tak jsme se tomu zasmáli a o prázdninách ji přečetli jako opravdu svoji knížku, jinak jsme už četli cokoli.

Tak teď chybí ještě smažené vemínko ať je to genderově vyvážené.

Září a Leden, to jsou ikony. Myslím ty plechy, holky jsou zaměnitelný.

Začátkem osmdesátých let začal vycházet občasník Messemagazin Východ - Západ (myslím 2x do roka) a podstatná část jednoho čísla byla věnována tomuto projektu. Plány, průřezy tratě, prostě všechno, vypadalo to docela realisticky, nebýt železné opony.

Mimochodem , nástupní nádraží nebylo v Českých Budějovicích, ale v Českém Vrbném, zhruba 5 km od centra ČB, dnes přibližně v místech plánovaného nádraží stojí Globus.

Obrázků od AI je plný internet

Takže scénárista Stuart Hampl dostal od Václava Vorlíčka svůj dík a pomníček jako Stuart Hample v Pane vy jste vdova, je to tak ?

Za rok budou volby, je třeba zarejpat. Ovšem pozor, i špatná reklama je reklama.

10/10 bez zaváhání, viděl jsem již mnohokrát, poprvé v roce 1968 jako žák druhé třídy ZDŠ

Aha, takže spojenci spáchali na Rommela atentát, když ostřelovali jeho auto ? Dosud jsem nevěděl, že se tomu říká atentát.

Tady jezdím denně, tady nikdy Zákaz vjezdu nebyl tak co mi ho sem cpete, mě to přece nezajímá.

Taky jsem se tam koupal v patnácti letech za podobné situace. Táhlo mě to k jezu, pod jezem se točily klády a nemohl jsem to urvat zpátky. Naštěstí se nad jezem Malše rozšiřuje pro odtok do Mlýnské stoky a tam to už trošku ztratilo sílu a ukočíroval jsem to ke břehu. Od té doby vím naprosto přesně, že se to nedělá.

Rozkaz zněl jasně : Vosy musí pryč