1. České děti podle mezinárodních srovnávání PISA a TIMSS patří k těm nejméně zatěžovaným žákům domácí přípravou ze srovnávaných zemí.

1. Podle školského zákona školy smí domácí úkoly zadávat i vyžadovat jejich splnění - takže s tou dobrovolností to není tak úplně pravda. Školy dokonce smí i DÚ známkovat. Pouze nesmí být známky z DÚ převažujícím a hlavním podkladem pro klasifikaci, a nesmí nevypracovaný DÚ hodnotit pětkou.
2. Nikdo po rodičích nechce, aby s DÚ dětem pomáhali. To je dokonce kontraproduktivní, protože DU je pro učitele zpětnou vazbou, do jaké míry žáci látku pochopili. Po rodičích se pouze chce, aby dohlédli na to, ŽE dítě DÚ vypracuje, nikoli na to JAK ho vypracuje. A jestli je tohle pro rodiče problém - tak patrně někde ve výchově něco podstatného "prošvihli". Dítě by mělo plnění domácích i školních povinností totiž považovat za samozřejmé. Pokud má rodič problém ho k nim "dotlačit", je to doklad selhání ve výchově - a měl by se nad svým stylem výchovy zamyslet.

To nepopiram, hlavne ucitele by se meli vzdelavat i ve svym oboru. Fakt uz nrni 19. stoleti ze se nic nemeni.

MŠMT jako Chytrá Horákyně: Toto se musí dělat a dodržet, ale vlastně to není úplně povinnost a je to doporučení. Některé předměty přijdou o 50% výuky, ale vlastně ne, protože vše je ve fázi "modelování" a "testování". A takhle MŠMT funguje nejen posledních 35 let. Za tu dobu 24 ministrů/ministryň (Odkaz  ), z nichž někteří si svou funkci pletou s udělením dědičných výsad a podle toho sami sebe chválí a chovají se stále papalášsky. Otázky závěrem: Má MŠMT vůbec nějakou praktikovatelnou koncepci pro české školství? Má při průměrné "trvanlivosti" 1 ministra 1,5 roku tento stát schopnost řídit školství? A skrze které odborníky? Má MŠMT vůbec schopnost sebereflexe? Má MŠMT vůbec zájem zajímat se o to, co skutečně učitelé a učitelky potřebují a jak se jim učí? Jakých kvalitativně prokazatelných úspěchů dosáhlo MŠMT od r. 1990/1993? Máme dosta kvalifikovaných řemelsníků z kvalitních učilišť? Mají soukromé vysoké školy dostatečnou kompetenci připravit specialisty pro český stát? Má existence MŠMT vůbec nějaký dlouhodobý smysl?

A co Komenský. Jeho názory jsou naprosto současné. On by děti naučil jak s AI pracovat, protože to budou v životě potřebovat. O tom má být dnešní školství. Učit děti, co budou v životě potřebovat a být otevřený a schopný přijímat nové výzvy. AI je jen začátek.

Metoda biče, hrozby a postrachu jako to funguje na školách. I když poslední dobou už to není tak efektivní. Damoklův meč, pak to může fungovat. Samozřejmě nenásilně ale s určitými podmínkami. Každý přece musí vidět, že bez znalostí bude v životě k nepotřebě a zbytečný. A to se zamlouvá jen málokomu.

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí. Maturita z češtiny a angličtiny po 14 letech výuky je jen akt zoufalství. A to nejen na gymnáziích, ale i na odborných a průmyslových školách. Tam se sice správně vyučuje odbornost a praxe, ale tomu by měl odpovídat i obsah maturit. Dnes chatbot vyjede zpracovanou maturitu za minutu. Tak proč trápit děti něčím, k čemu nemají přirozený vztah, příklon a nadání? Takové informace stejně za pár hodin zapomenou a výuka vyjde nazmar. Je třeba vyhledávat u dětí jejich talent a ne ho jen zašlapávat.😔

Tak jednak ta nedělní příprava není na celý týden, spíše tak na pondělí a orientačně na zbytek týdne (takové to: co je potřeba vyřídit, odeslat, vyplnit, nakoupit...) Jednak - přípravy na jednotlivé hodiny trvají hodně různorodě: Pokud už jsem tento předmět v tomto ročníku učila, tak mám třeba komplet aktivity připravené z minulých let ve složce - a stačí je jen projít, zjistit, jestli tam není něco, co by mohlo v aktuální třídě vadit a pak to prostě použít - v takovém případě mi příprava na jednu vyuč hodinu může trvat třeba jen 15 minut. Pokud jsem ale v tomto ročníku tento předmět ještě neučila (a já mám každý rok nějaký nový předmět nebo jiný ročník), tak mi kompletní příprava na jednu vyuč. hodinu může trvat i tři hodiny. No - a pak je všechno mezi tím.

Ve skutečnosti je většina učitelů někde mezi oběma extrémy. Protože pokud by někdo jel takto na 200% permanentně ve všech třídách a ve všech předmětech - tak by do 5 let totálně vyhořel, rozvedl se a nemohl mít vlastní děti. Autor článku totiž úplně opomíná ostatní práci učitele - administrativu, organizaci akcí , opravování, komunikaci s rodiči a úřady a povinné vzdělávání. Protože ačkoliv zdaleka nejsem tak "ideální" InoÚča - tak jsem třeba tento týden byla v práci: pondělí a úterý 9 hodin (7 - 16 hod) + ještě hodinu práce večer, ve středu jsem byla v práci 5 hodin + 3 hodiny práce večer, dnes budu v práci 6 hodin + 3 hodiny školení (webinář) a zítra v pátek jedu s plným autobusem dětí na celodenní akci do zahraničí (5,00 - 23,00 - tj. odpovědnost za žáky 18 hodin nepřetržitě). Samozřejmě mne ještě budou čekat tak 3 hodiny příprav na příští týden v neděli. Pracovní doma za 7 dní tedy úhrnem 58 hodin. A, samozřejmě, takto to není každý týden - ale úplně výjimečné to taky není.

Potřebujeme chytré a talentované učitele. Mzdy učitelů musí být takové, aby učitelství bylo konkurenceschopnou alternativou pro chytré a nadané maturanty, kteří se rozhodují mezi medicinou, právy, informatikou... Náprava bude trvat desitky let, pokud o ni bude vůbec někdo stát. Nedostatek učitelů fyziky a informatiky je ještě mnohem horší než učitelů matematiky. Jsou regiony, ve kterých je 70 % hodin informatiky odučeno pedagogy, kteří informatiku nevystudovali. Umožňuje to zákon, podle kterého jsou učitelé aprobovaní pro stupeň vzdělání, nikoliv pro předmět. Takže učitelů je opticky dost, ale učitelů pro fyziku, matematiku, chemii a další je zoufalý nedostatek. Je hanbou státu a ministerstva, že to nechali dojít tak daleko. Nejen této vlády, ale všech vlád za minulé desitky let.

Odpovědět

Když si od myslíte domácí úkoly. V podstate škola je takovou dokonalou přípravou na fabriku. Chod od, do. Jez když se ti řekne, bez na záchod jen když se ti řekne. Dělej věci co tě nebaví, tak jak se ti řekne, hlavně moc nemysli

No, až takhle úplně depresivní to není, ale daleko od pravdy nejste. Každý učitel jednoho ze 14 předmětů dá na doma aspoň přípravu na test nebo referát, reálně ty děcka pracují víc než zaměstnanec.

Vám dává smysl psát čtyřky a pětky holkám ve fyzice, že nechápou (nechtějí chápat) elektromagnetickou indukci?

Výsledky vzdělání žáků ZŠ klesají ve všech sledovaných zemích OECD (s výjimkou 3 asijských států, kde tomu ovšem čelí tvrdým drilem, paměťovým učením a spoustou hodin domácí přípravy a večerního doučování - tedy přesně tím, co česká veřejnost hlasitě odmítá). Proč vzdělávací výsledky dětí celosvětově klesají je velká otázka - a kdybych znala kompletní odpověď, aspirovala bych na Nobelovu cenu. Nicméně asi nebudu daleko od pravdy, když mezi příčinami vyjmenuji v první řadě: klesající vzájemnou komunikaci v rodinách, menší procento dětí, které aktivně čtou knihy v dnešní mladé generaci, zvyšující se dobu strávenou na sociálních sítích a počítačových hrách, často bezhraniční "nevýchovu" v rodinách a následný nedostatek kázně a sebekázně u žáků, šíření dezinformací v digitálních médiích, různé verze inkluze, zvyšující se procento imigrantů mezi žáky atd... V zásadě ale můžeme říci, že výsledky českých dětí klesají pomaleji než je tomu v okolních zemích - třeba i v často oslavovaném Finsku, jehož výsledky byly v posledním měření POD výsledky ČR. Aktuálně jsou, podle měření PISA, české děti na 10. příčce z 80 zemí OECD.

A když se teda rozhodne, že to smysl nemá (typicky holky ve fyzice), musí se to učit až do 9. třídy?

Já se tu stavím proti školnímu drilu (v opozici k projektově orientované výuce), takže co píšete jsem pojal jako že příklad, že dril se někdy hodí. Ale myslím, že tohle je naopak příklad kde je lepší ten projekt ("najděte si nějakou potravinu plnou éček a zjistěte k čemu ty všechny přísady mají být") než si z učebnice polohlasně opakovat "do hořčice se nedává benzen", třikrát, abych si to zapamatoval (nadsázka). Chápu, že něco málo k zapamatování tu je, třeba se pro organické názvosloví naučit řecké číslovky, ale ani z toho bych nedělal vědu - když bude děcko dělat víc chemii, zapamatuje si je ani neví jak a když ne, tak se sám vytrestá že si to pořád bude vyhledávat 🙂