Když si od myslíte domácí úkoly. V podstate škola je takovou dokonalou přípravou na fabriku. Chod od, do. Jez když se ti řekne, bez na záchod jen když se ti řekne. Dělej věci co tě nebaví, tak jak se ti řekne, hlavně moc nemysli

No, až takhle úplně depresivní to není, ale daleko od pravdy nejste. Každý učitel jednoho ze 14 předmětů dá na doma aspoň přípravu na test nebo referát, reálně ty děcka pracují víc než zaměstnanec.

Vám dává smysl psát čtyřky a pětky holkám ve fyzice, že nechápou (nechtějí chápat) elektromagnetickou indukci?

Výsledky vzdělání žáků ZŠ klesají ve všech sledovaných zemích OECD (s výjimkou 3 asijských států, kde tomu ovšem čelí tvrdým drilem, paměťovým učením a spoustou hodin domácí přípravy a večerního doučování - tedy přesně tím, co česká veřejnost hlasitě odmítá). Proč vzdělávací výsledky dětí celosvětově klesají je velká otázka - a kdybych znala kompletní odpověď, aspirovala bych na Nobelovu cenu. Nicméně asi nebudu daleko od pravdy, když mezi příčinami vyjmenuji v první řadě: klesající vzájemnou komunikaci v rodinách, menší procento dětí, které aktivně čtou knihy v dnešní mladé generaci, zvyšující se dobu strávenou na sociálních sítích a počítačových hrách, často bezhraniční "nevýchovu" v rodinách a následný nedostatek kázně a sebekázně u žáků, šíření dezinformací v digitálních médiích, různé verze inkluze, zvyšující se procento imigrantů mezi žáky atd... V zásadě ale můžeme říci, že výsledky českých dětí klesají pomaleji než je tomu v okolních zemích - třeba i v často oslavovaném Finsku, jehož výsledky byly v posledním měření POD výsledky ČR. Aktuálně jsou, podle měření PISA, české děti na 10. příčce z 80 zemí OECD.

A když se teda rozhodne, že to smysl nemá (typicky holky ve fyzice), musí se to učit až do 9. třídy?

Já se tu stavím proti školnímu drilu (v opozici k projektově orientované výuce), takže co píšete jsem pojal jako že příklad, že dril se někdy hodí. Ale myslím, že tohle je naopak příklad kde je lepší ten projekt ("najděte si nějakou potravinu plnou éček a zjistěte k čemu ty všechny přísady mají být") než si z učebnice polohlasně opakovat "do hořčice se nedává benzen", třikrát, abych si to zapamatoval (nadsázka). Chápu, že něco málo k zapamatování tu je, třeba se pro organické názvosloví naučit řecké číslovky, ale ani z toho bych nedělal vědu - když bude děcko dělat víc chemii, zapamatuje si je ani neví jak a když ne, tak se sám vytrestá že si to pořád bude vyhledávat 🙂

Ano, v kontextu... potom se dočítám takových intelektuálních perel, jako že se za minulého režimu do hořčice přidával benzen, který si onen pán plete s kyselinou benzoovou a jejími solemi.

Pokud znám letopočty/ čehokoliv/, bez kontextu, je to na prd. Nikdy bych jako učitelka nepožadovala přesnou znalost toho či onoho roku/ ono to je stejně v řadě případů sporné 🙂/. Jde přeci o to vědět a znát kontext. Stačí období, uvést věci do pohybu znalostí souvislostí ap. Diktát na letopočty tak, jak se někde ještě praktikuje, je blbost. Každý asi ze škol známe datum 1212- Zlatá bula Sicilská 😄 , leč málokdo ví, o co jde. A to je ono. Dávat věcem smysl. Ne si je pamatovat mechanicky a neužitěčně.

Dobře to napsal autor článku... Generace Z po ukončení střední školy jde na vysokou s vidinou zajímavého pracovního místa... A tady přichází první pád na ústa... My nepotřebujeme tolik vysokoškoláků jako nejprůmyslovější země Evropy... Na co nám všichni VŠ jsou, když pipaji na kase v Kauflandu... My chrlime kvantitu, ale není kvalita... A to není o přístupu firem, ale proto, že nejsou zaplacené dělnické profese...

Autor má pravdu a to, jak učitelé vyžadují, aby se neděly žádné změny a jen se přidávalo a stávkovalo, to mi také moc nesedí. Nicméně problém je v tom, kolik jich je a že ministerstvo nemá reálnou moc nic změnit. Musíme počkat, až roboti a AI dorazí do školství, kde to, co předvádí většina učitelů dokáže robot bez problémů. Zaujal mne článek na téma zde : Odkaz 1  

Na zš se neučí technické vzdělání, nebo jen okrajově. Technické vzdělání začíná řekněme na průmyslovce, ale pořádně až na vš technického směru. Inženýr potřebuje nejen dobré základy matematiky a fyziky, ale i znalost jazyků, angličtina samotná je dosti málo. Odborné texty jsou zpravidla cizojazyčné, při spolupráci se zahraničím je třeba umět komunikovat jejich jazykem. Děti v 1. třídě se matematiku neučí, vůbec celý 1. stupeň, to je dost nadnesené tomu říkat matematika. Naučí se počítat, nadrilují násobilku, potřebné ale v tom není matematika. Pořádně se začnou učit až později, pokud vůbec. Má smysl vykládat dětem ve 3 tř., co je funkce, zobrazení, učit je důkazy a něco odvozovat?

Právě jazyk se nejlépe učit co od nejútlejšího věku. Na rozdíl od matematiky to dítě zvládne snadno, nemusí tu být složité abstraktní myšlení. Pokud dítě si naposlouchá v hodinách rodilé mluvčí (různé video), naučít se za rok stovku slovíček, naučí se dát dohromady pár jednoduchých vět, je to dobré. Třeba ovládnutí přízvuku jazyka, to je limitované věkem, dítě se naučí samo, dospělý zpravidla vůbec, nebo jen velmi těžce.

Vy možná ne, ale asi tomu vy nebudete věřit, ale inženýr by měl mít základy matematiky, fyziky a chemie. O lekarich a jejich nutnosti mit znalosti z oblasti prorodnich ved, nemluvě. Bude výborné až půjdete k lékaři, který sice bude mluvit dvěma jazyky, ale nebude vědět kde ji máte

Je to tak...a co ty děti v 1.třidě, které ještě neumí ani česky, patlají, neumí ř....a inkludované, s LMD, dys apod. Já bych je ušetřila.

Tak já učím 34 let, je mi víc než 55 let a ani s osobním ohodnocením se k té částce ani nepřiblížím🙉😅. Naprosto chápu, že mladí ze školství utíkají, nemají v Praze šanci zaplatit nájem a důstojně se uživit. Naposledy mně kolega (30 let) řekl, že půjde asi dělat průvodčího 😅nebo řidiče tramvaje, tam je nástupní příjem přes 50 000 Kč. A potom se někdo diví, že ve školství nejsou chlapi 😅. Ti musí zajistit rodinný příjem, aby ta manželka v té škole mohla učit.

Už jste se někdy podívali na ty fára na parkovištích u škol?

Mladí a supervýkonní, kteří dnes hoří vysokým plamenem, shoří v dnešním školství o to rychleji a ve 40 se budou muset rozhodnout co dál, protože pak se jen velmi těžko uchytí jinde. Učitelství je běh na dlouhou trať, na 40 a možná i více let. Chápu autora, že se bije za mladé, ale problém není v polaritě mladí výkonní versus uondaní staří, ale v tom, že učitelé jsou podfinancováni ve všech věkových kategoriích, k průměrnému platu se učitel prokouše i tak teprve po padesátce. Jiný problém je ten, že učitelé nemají žádnou psychologickou a v podstatě ani jinou podporu.

Ano bohužel smutná pravda, nechá se to vyhnít, školství potřebuje nějaký radikální zásah, ale k tomu nedojde. Osobně bych nejprve striktně shora zakázal domácí úkoly, protože zažitý systém "my pojedeme školu z pravěku, a ty milý žáku se ještě uč doma sám" je u kořene toho, že se ve školství nic nehýbe... To už hraničí se sadismem vůči nastupující generaci.

Z mého pohledu máme zhovadilý systém kvalifikací na učitele. Preferovaní jsou absolventi pedagogických fakult, ač se ví, že jejich kvalita bývá slabší. Pak tu jsou vystudovaní učitelské obory z jiných fakult, filozofické, přírodovědné, matfyz atd. A tu je problém, kdo vystudoval čistou matematiku nebo fyziku, tak totiž není nebo nebyl kvalifikovaný učitel. Kdežto kdo vystudoval učitelství matematiky a fyziky, tak kvalifikovaný učitel je. Nad odbornou stránku se staví pedagogické studium, to je jádro kvalifikace, ne znát ten předmět.

Pedagogické vzdělání bych střiktně požadoval na prvním stupni, na druhém bych bral vystudované matematiky, fyziky, chemiky atd. jako rovnocenné vystudovaným učitelství pro dané obory. A na sš, tam bych preferoval absolventy odborných fakult, ne nutně neučitelský obor, ale vystudováno na odborné fakultě, s a nebo bez doplňku té pedagogiky či didaktiky.

Tak kdysi bývalo, na obecné škole učívali absolventi učitelských ústavů, lidé s maturitou. Z těch ústavů vznikly za bolševika pedagogické ústavy, status vš, ale kvalita stále pokulhává. Na gymnáziu naopak učili páni profesoři z filozofické fakulty, což tehdy odpovídalo i přírodním vědám a matematice. Nemálo sš profesorů se později i habilitovalo, což je pro mě lepší vysvědčení kvality, než nějaké zkoušky z pedagogiky.

Učit se musí umět, nejen znát předmět, jenže pedagogické teorie, ty nikoho nenaučí, jak učit druhé. Plno dnešních absolventů vš by nebylo schopno projít na prvorepublikových sš, ty bývaly totiž náročné.