Jsem roč. 1945, celý život jsem pracovala, vychovala 3 děti, teď bych si chtěla užít stáří bez starostí s tím, že nebudu nikomu na obtíž, ale nadá se čekací doby do DD jsou tak dlouhé, že se toho nedožiji a soukromé DD jsou tak drahé, že na ně nemám, tato doba přeje jen vybraným, staří lidé jsou na obtíž a nejsou na ně peníze
Není snad dne co se dočteme , že dítě ublížilo a nebo zabilo, není to dost velký dúvod zastavit ty nevhodné filmy plné násilí, vždyť děti to mají na talíři ráno, na oběd, večer a už je nebaví se dívat na pékné pohádky, jsou obklopené příšerami, místo normální komunikace jen nepříčetné řvaní, násilí, nenávist a vraždy. Kultura má povznášet a ne ubíjet.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
A máme my staří na výběr, domovy dúchodcú plné, čekací doby, katastrofa, a pro mnohé i finančně nedostupné. A o dědi jen nejde, co takhle trýznění od partnera či fyzické, psychické, nikdo vám nepomúže, zažívám to a není co závidět.
1 odpověď