Pointa Konstantinovy glosy je, že raději než přinášet "nápady" do veřejného prostoru, měl by si ministr (nebo ministerstvo) danou problematiku nejdřív projednat a připravit v zákulisí. Jenže - když tak činí, novináři spustí kolovrátek o vynechání veřejné debaty, snaze zatajovat a pokoutně něco chystat, a celkově špatné komunikaci politiků.
V duchu nejlepších českých tradic, všechno je špatně, ať to děláš tak nebo jinak.
Mně se nezdá jedna věc -
vede se spor mezi liberály a konzervativci. Aniž bych se pouštěl do nejednoduchých úvah, kdo patří kam a na základě čeho, chci se jen vyjádřit k tomu, že vzniká dojem, že konzervativci jsou ohrožením liberální demokracie.
Já si myslím, že je to hodně nepřesné, pojmově zmatené. Konzervativci vedou legitimní spor s progresivisty. Díky liberální demokracii. Liberalismus vidím v tom, že existuje ústavou zaručené právo na svobodu vyjadřování, shromažďování, náboženského přesvědčení, volit a být volen. Až teprve v okamžiku, kdy někdo (byť nepřímo) napadne (ohrozí) některé z těchto práv, je neliberál a tenduje k autoritářství a potažmo ohrožení demokracie. Ergo kladívko, ne každý konzervativec je hrozbou liberální demokracii. Trochu konkrétněji - nepřestávám být liberál, pokud mám za to, že institut manželství je vyhrazen těm lidem, kteří mají potenciál zplodit děti. Nebo : zůstávám na pozicích liberální demokracie i když si nemyslím, že změna pohlaví je věcí rozhodnutí každého jedince bez ohledu na jeho tělesné danosti.
Otázkou samozřejmě zůstane, zda má smysl hovořit o jakési neliberální demokracii (kterou prosazuje Orbán a někteří další). Pokud omezím některé z dříve uvedených práv, pak je otázkou, zda se ještě jedná o demokracii. Skoro si myslím, že sousloví neliberální demokracie je protimluv.
Na poskytnutí exkluzivity pojmu manželství pro pár sestávající z jedné ženy a jednoho muže nevidím nic neliberálního. Je to možná konzervativní, rozhodně ne progresivistické, ale ne neliberální stanovisko.
Nevím, jestli autor článku žil nějakou dobu někdo mimo Česko, ale já si pamatuju poměrně dobře, že styl politiky, který autor (po právu) kritizuje, je spojen s volbou Zemana prezidentem v roce 2013 a jeho ústavně pochybným jmenováním Rusnoka premiérem, potažmo s nástupem Babiše do funkce min. financí v Sobotkově vládě.
Je smutným faktem, že se demokratická část spektra přizpůsobila, když viděla, že Babišův styl na voliče zabírá. Autor glosy může stokrát bekat, kam se podělo ono biblické "kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem", když současně bude o těch, co se nesníží na populistickou úrověň, psát "zamyšlení" o tom, jak "selhávají v komunikaci" nebo "vysvětování lidem", apod. Udělejte si, pane Stránský, jasno v tom, kdo je v této komunikaci tím agresorem (lidově: kdo si začal) a kdo jen upachtěně uplatňuje lidové moudro "na hrubý pytel hrubá záplata".
Napsáno svižně a výmluvně, ale autoři sami vědí, že problém českého školství není v nedostatku koncepcí. Ba dokonce ani v nedostatku financí, jak se s oblibou tvrdí. Obého, koncepcí i peněz, je dost. Problém je uvést nějaké obecně definované principy do praxe. Protože uvádění do praxe zhusta naráží na odpor rodičů, což je zase projev obecné averze české společnosti na změny.
Hned v prvním roce fungování, tedy v roce 2010, byly příjmy – tehdy ještě ne zcela dokončeného – Čapího hnízda z reklamy 65 milionů korun. A jak v počátcích prověřování propočítal časopis Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na celý rok nebo uhrazení dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
Přesto si firmy z holdingu Agrofert raději "zaplatily" reklamu na Čapím hnízdě.
Gratuluji českému státu k ukázkovému výběru daní !
Souhlasím s konstatováním, že probíhá zápas o charakter státu, konkrétně o to, „zda budeme žít v západní demokracii jako svobodní lidé, nebo ve státě, kde převažuje oligarchická struktura rozhodování a který se posouvá na východ“.
Babiš dává ostentativně najevo, že kdyby mohl, pošle celou parlamentní demokracii do zadele a bude vládnout autoritářsky. Ostatně, celé hnutí ANO je postavené na vůdcovském (nedemokratickém) principu, viz (nejen) jejich poslední sněm.
Finanční poradce radí, ale nerozhoduje. Zodpovědnost za rozhodnutí nese investor. Každý investor by měl přesvědčení poradce o výhodnosti doporučované investice testovat tímto návrhem : Milý poradce, půjč mi sumu X, já ji budu investovat dle tvého doporučení a o výnos se s tebou podělím, klidně v poměru 25% já, 75% ty. Kdyby to náhodou nevyšlo, podělíme se o ztrátu ve stejném poměru.
Podle reakce poradce zjistíte, jak doporučované investici důvěřuje.
Mně se v souvislosti s tou "debatou" vybavuje ono biblické "házení perel sviním" Odkaz
Ti lidé kladou otázky, ale nechtějí znát odpověď. Otázky kladou jen jako účelově nastražené pasti. Odpovědi je nezajímají a oni vlastně nechtějí nic slyšet.
Pan Jurečka úplně znegoval své rozhodnutí na Soukupovu stížnost na tvrdost zákona. Je to velmi špatné a zbabělé rozhodnutí. Pan Soukup se rozhodnul poustevničit v Austrálii i po roce 1989, kdy se mohl vrátit, jako spousta jiných. Bylo mu tehdy 37 let. A až jeho chatrný zdravotní stav o dvacet let později, který asi nedojímal australské úřady, mu napověděl, že by se měl vrátit do Česka, ať se ono postará.
Dobrá práce pana Jandourka. O hladovce p. Gruntoráda zatím nikdo jiný nepíše. Pan Soukup má skutečně celou řadu možností, jak se dobrat dalších dávek, jak mu p. Jurečka radí, přesto se p. Gruntorád rozhodnul situaci hrotit hladovkou. Jakkoli si p. Gruntoráda vážím, asi bych mu domlouval, aby hladovku ukončil.
Mám pocit, že pojišťovny nabízejí nekvalitní produkty. Seznamy výluk a výjimek jsou nekonečné, smlouvy jsou plné různých chytáků v důsledku kterých jsou plnění mizerná. Přemýšlím, jak je přimět, aby nesly více rizika, ale nakonec mi vždycky vyjde, že s pojišťovnou se nedá udělat oboustranně výhodný obchod. Uzavírám jen ty pojistky, které ze zákona musím (tzv. povinné ručení a zdrav. pojištění).
Prakticky všechny komentáře nebo glosy dospějí k závěru, že za popisovaný (chcete-li: analyzovaný) problém "může vláda". Kterýkoliv samosprávný celek, ať už obec nebo kraj, neustále bečí, že potřebuje peníze od státu. Jestliže je obec samosprávná, pak také zodpovědná za své fungování. Ještě jsem neslyšel o obci, která by (razantně) zvedla daň z nemovitosti, protože potřebuje peníze na stavbu školy. Jestliže měla strach z nepřízně svých voličů, pak ti voliči o tu školu asi nestáli a zbytečně si teď stěžují. To fakt není chyba vlády (stávající ani přechozích). To je chyba v mentální gymnastice voličů.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
"Nic takového nikdy v hnutí ANO trpět nebudu,“ děl majitel hnutí ANO.
"Kromě sebe, samozřejmě", dodal.
Padni komu padni v praxi 🙂.