Souhlasím s tím, naše společnost je v tomhle úplně mimo. Nedávno jsem četla příspěvek od jedné maminky. Dítě v kočárku, čekalo ve frontě v obchodě a protože to bylo dlouhé, začalo pobrekávat. Babka ve frontě za nimi začala hudrovat a nakonec říkalt na dotyčné mamince, že prý má mimino vytahat za ucho, aby přestalo pobrekávat. Proč tohle společnosti připadá normální? Já bych měla sto chutí v této situaci naopak vytahat za ucho tu babku, aby zklapla, ale to by už nikdo za normální nepovažoval a ještě by si pro mě v obchodě došla ochranka. Ale kdyby tohle někdo udělal miminu, tak je to normální... Kde to žijeme?
Někdy žasnu, jak se takový člověk vůbec dostane do auta... Měla jsem dědu (budiž mu země lehká, zemřel v 55 letech na následky alkoholismu), který pravidelně ještě v trabantu dojel domů, zaparkoval a z auta vylezl po čtyřech... Nikdo nechápal, jak dokázal do auta vlézt a odřídit auto a asi nad ním stáli všichni svatí, že nikdy nikde nanaboural.
Běžně matky strkají kočárek na přechod bez světel tak, aby auto muselo zastavit. A dost chodců má " blikla mi červená, ale to stihnu, on zastaví " !! Snad bude holčina v pořádku.
dle pravidel ale pokud blikne červená v době, kdy už když vstoupí chodec na přechod, tak má přejít. V Ostravě máme taky přechody pro sprintery, i když vstoupíte na přechod hned, jak blikne zelená, není šance to stihnout přejít na zelenou. Asi proto je to pravidlo, pro některé lidi vzhledem k nastavení semaforu nebo kvůli tomu, že mají pohybové potíže není reálné to stihnout. Tedy - není důležité, zda v okamžiku srážky měl chodec zelenou, ale zda zelenou měl ve chvíli, kdy udělal první krok na přechodě.
Ono se to používá, ale ne úplně v té oblasti, která byla zamýšlena. Například u porodu to některé ženy řeší místo porodního přání (které stejně nikdo nečte). Já budu takto řešit režimová opatření před porodem císařským řezem, jelikož mám horší formu žaludečních vředů a nemohu být tak dlouho na lačno. Lidská domluva v nemocnici mnohdy pokulhává, i když je vám něco slíbeno, tak v momentě, kdy ležíte bezmocně po operaci na JIP už domluvy neplatí, bránit se nemůžete, lékař chodí na vizitu jen ráno. Zajímat je to bude, až když vám ten vřed praskne, takže co jiného než díve vyslovené přání zbývá?
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Kojenec je opravdu oficiálně věk 6 týdnů až 18 měsíců, zmiňuje to i Wiki. Dle členění většiny psychiatrů, kteří se zabývají vývojovou psychologií je období kojence do 1 roku, pak od 1 roku do 3 let je to batole. Ty teorie vývojové psychologie se víceméně i shodují (+/-) pár měsíců, i Z. Freud měl jmenoval orální období, tedy období, kdy se dítě upokojuje sáním a dudlánám do věku cca 1 roku.
To ale neznamená, že dítě (kojenec) není schopno zmáčknout tlačítko. Zdravé dítě je schopno uchopit věc do ruky ještě před 5. měsícem, v 8 měsících už mačkací hračky s tlačítky zvládají běžně.
A beru vás za slovo, pokud se chcete poučit, prostudujte si Freuda 😉
Jak se může za jízdy u přechodu ohlédnout dozadu a nevěnovat se provozu před autem. Teď to odskákal chlapec. Příště to bude chodec nebo malé děti co vběhnou bez rozhlédnutí do silnice. Řidič se musí za každých okolností věnovat jízdě a hlavně před sebou.
Víte, ono to s dětmi v autě není zrovna snadné. Zvlášť když je jich víc. Pokud dítě křičí, kope do sedačky, tahá sourozence za vlasy, ten ječí taky, tak prostě naše přirozenost (aspoň ta ženská) velí se mrknout, co se děje. Na vteřinu. I když se snažíme ovládat. Není to, že by minutu koukala dozadu, ale ta vteřina člověku prostě uteče, i když se to nemá. Máme autistického syna a cestování s ním byl horor. Tak vím. Naštěstí neřídím, ale kdyby ano, asi by bylo těžké to ustát. Možná si teď i ty děti vyčítají, co se stalo, tipuju, že asi dost vyváděly a máma se otočila a stálo to život jiného dítěte.
Je to smutné z obou stran. Řídička udělala chybu jen jednu, na okamžik se ohlédla, cyklista bohužel udělal chyby hned 3 - neměl přilbu, po přechodu se má kolo vést, přesně z těchto důvodů a také se nerozhlédl. Když to převedu na naše zkušenosti na silnici, nevím, jestli by srážce šlo ze strany řidičky zabránit, i v případě, že by se neohlédla. Cyklisté na přechod často vletí ohromě rychle a stalo se nám, zejména u mladých kluků, že opravdu chybělo pár centimetrů. Třeba u nás v Ově je jedno místo, které je tím naprosto typické, kde o přechod u zastávky Hlavní třída, kde vede cyklotrasa křížená přechodem směrem od VŠB k hlavní třídě. Je tam takový mírný kopec dolů, takže cyklista už je rozjetý, navíc mladí studenti... Tuhle situaci jsme už zažili mnohokrát, díky Bohu bez nehody. Chtělo by to důslednější edukaci mládeže.
Zbourat takovou gigantickou, neúčelovou stavbu a postavit pouze vlakovou zastávku. Klasický případ, jak se u nás vyhazují peníze, místo aby se účelově investovali třeba do oprav silnic ve městě a okolí........koli že tam projde každý den lidí ?
........kolik místních obyvatel takové monstrum využívá a bude
využívat ?
Ale obyvatelům je to asi úplně jedno, že se investují miliony korun do tak hrozné stavby.
no, pár cestujících tudy projde, ale jinak jen místní bezdomovci.
Nojo, Vítkovice jsou "chlouba" už léta létoucí. Ten stánek tam dali jen teď na šampionát, až to skončí, zbyde tam zase už jen večerka, kde si chodí bezdomovci kupovat čúčo a kusovky. Toitoiky jsou tam tuším taky jen teď, aspoň já si tedy nikdy nevšimla, že by tam byly.
Celkově je nádraží adrenalinový zážitek. Už tramvajová zastávka ČSL. Armády, kam když se postavíte, vždy přijde jeden z místních bezdomovců škemrat o peníze, což vám jednorázově tolik nevadí, ale když to zažíváte každý týden... Mají dokonalý přehled, kdo se tam objeví...
Lístky na vlak si můžete koupit jen v určité časy. A schody jsou také super. Hlavně proto, že každý má jinou velikost, některé jsou probořené, takže když máte tu smůlu, že jste chvíli duchem mimo, tak vás to natolik překvapí, že je div, že se neskutálíte dolů 🙂
A když máte tuze štěstí, uvidíte při čekání na vlak i hádku místních domorodců, kteří po sobě neváhají i házet věcma a pronásledovat se přes koleje. No, prostě adrenalinový zážitek.
Nerozumím tomu, když se jim nelíbí německé zákony a způsob, jak my Evropané žijí a přemýšlí... tak proč jsou v tom Německu, proč se nevrátí do kterékoliv arabské země, kde ty svoje zákony mají? Přece když se přestěhuju do Británie, tak vím, do čeho jdu a nezačnu pokřikovat na náměstí, že monarchie je nanic a chci prezidenta, na jakého jsem zvyklá...
Tak jste k nim nemeli s ditetem chodit kdyz jste vedeli, jaka je u nich situace. Stat se muze cokoliv....byli jste vy u nich, ne oni u vas, pes tam byl doma.
vy jste asi za všech okolností chytrá jako rádio, žejo? Pro vaši informaci, na tu zahradu jsme jeli, protože můj můž slíbil majiteli psa, že mu pomůže opravit nějaký přístroj. Ale vy byste klidně stěhovala půltunový přístroj přes celé město, aby čoklánek měl svobodu na své zahradě hryznout koho chce, že? Prostě vinu nese ten, kdo otevřel dům, nikoliv já. Jste natolik zaujatá proti rodičům dítěte, že si hledáte jakoukoliv výmluvu, aby za to mohli rodiče i v tak jasném případě, jakým byl ten náš, kde jsem za to nemohla a zabránit tomu v žádném případě nemohla. Právě kvůli takovým pejskařům, kteří psa omlouvají za všechno a klidně ho nechají běžet na kočárek s dítětem se slovy "On si chce jen hrát" nosím u sebe pepřák a věřte, že při prvním náznaku útoku to bude mít pes v očích. Takže si svoje moudra nechte a psa si hlídejte na vodítku, ať se náhodou nepotká s mým pepřákem.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Jako ženská tleskám, vyřešila to skvěle. Chlapec si představoval, že práskne do bot a bude si užívat bez zodpovědnosti jako za mlada... Musí si uvědomit, že už není malý Jarda a má děti, za které nese zodpovědnost ať už je ženatý nebo rozvedený a s milenkou.
1 odpověď