Podle tisku všechno. Jen to k nám na venkov ještě neproniklo.

Ve většině souhlasím, jen tu přísnou soudružku s ukazovátkem u okénka jsem nikdy ani okem nezahlédla. A to jsem byla vděčný klient školních jídelen a menzy.

To jste četl kde? Na Fóru?

Náhodou, reklamní bloky jsou super - stihnu pověsit prádlo, vyžehlit, uvařit večeři a přitom zjistím, kdo je padouch a kdo hrdina a můžu do hajan.

Děkuju, jste hodná, že jste mi poradila. Abych učinila zadost své jednoduchosti, přepnula jsem rovnou na dětské vysílání a je to super.

Junioři mají právo se vyjádřit a toto právo využili. Připadají jim senioři směšní a k politování? Mají určitě právo takto uvažovat. I v našem tisku se čas od času objeví článek o tom, jak senioři jsou pomalí, zaostalí v ovládání technologií a zatěžují zdravotnický systém. Co s tím? Jedině nestát se senorem.

Paní Formáčková je pořád formát. Stalo se mi před víc jak15 lety, vymkla jsem si kotník a do nohy dostala zánět žil. Bolest velká a k tomu hůl. Bez ní bych se nedobelhala k MHD a do práce. Seděla jsem v metru a nastoupila paní s holčičkou, asi 5 let. Pojď, Adélko, paní nás pustí sednout. Ale mami, nevidíš, že je stará, šedivá a má hůl? Bylo mi 54, ale všechno je relativní. A tak jsem hrdě držela hůl jako atribut a opravdu se začala cítit jako stará. Jsem stará i teď a není to úplná ztráta času.

Chilli je mi sympatická právě pro svoji tzv "urputnost" ve všech možných soutěžích. Je šikovná a opravdu nadaná. A stejně tak Lucie Vondráčková, nadaná, šikovná, nevidím důvod jí "škodit". Je to přece jen zábava, jako konečně všechno v televizi. Cíl - ubavit diváka k smrti.

Co jsme nosili za socialismu za boty? No přece dřeváky, na neděli byly bílé....

Jsem 70+, od mládí jsem obouvala Snahu Jihlava, suprové boty na platformě, lodičky z krásné jemné kůže, v těch se tancovalo...Krásné kozačky s beránkem, v oblibě jsem měla boty tzv."brikety" na tlusté podešvi, v těch jsem odchodila vysokou.

Prosím autora, aby se svýmipříspěvky trochu posečkal, asi tak 5-10 let, než umřou poslední pamětníci.

Baník porazil Spartu?! Tak ještě tu Barcelonu, viďte, Jarku.....

Příliš tajemna škodí. Pan Kříž se sice tváří dost odpudivě a nesmlouvavě, ale vůbec jsem nepochopila proč. Bojím se, že pan Strach to trochu překombinoval. Takže příště něco jiného, případně kniha.

Uf. Chudinky, divím se, že personál nežalovaly pro újmu na cti, nebo na čem. Divím se, že jsem před těmi skoro pětačtyřiceti lety porodila. "Tak stará prvorodička! Co jste dělala doteď?" Bylo mi pětadvacet. Tiše jsem hlesla, že studovala." Ach jo, tak jdeme na to, študovaná matičko." Za dva dny jsme se tomu spolu smály. Žalovat tu dobrou ženu, porodní sestru, pro újmu na cti? Všichni se moc prožívají. A psychologové mají žně.

Paní Knapová, velmi si vážím Vaší odvahy toto napsat a zveřejnit. Obávám se, že se vystavíte přinejmenším smazání článku. Ale máte můj obdiv za to, že jste si dovolila napsat to, co všichni dávno vědí,nebo přinejmenším tuší. Děkuji.

Kolikrát se už ženil? Čtyřikrát? Tak to je "Pán prstenů".

Od kdy je AB máslo Proboha, takový humus za tři pětky, to je ostuda.

Pane Jaroslave, nemám Vás ráda! Představila jsem si scénu, jak Sám Nejvyšší dělá na mamku bubáka a rozesmálo mně to tak, že jsem polila kafem sebe i počítač. Příště už čtu jem články o sportu, tam se nezasměju.

Setkala jsem se před časem s babičkou-pejskařkou, která opatrovala tři vnoučata . Babička, rázná paní, bývalá tělocvikářka na SŠ, líčila, jak na to jde. Ten nejí to, ten ono, jinému vadí další věc. "Dala jsem jim kolečko okolo parku, lehkou rozcvičku no a to jim srovnalo čakry a pročistilo karmu".

Nejlepší je umřít mladý. Ale to se nikomu nechce. A ani to nestihnu, už mi padá sedmý křížek na hřbet. A od potomka péči rozhodně neočekávám.

Naprosto běžné chování agentur ke svým "klientům" - cizincům. Zeptejte se třeba Mongolů, Thajců a ostatních. Agentury nevyjímají Ukrajince ze svého byznysu.

Do válkou zmítané země by přece nikdo dobrovolně děti neposlal na prázdniny. Byly to převlečené najaté děti, které sehrály divadlo. Jinak to není možné.