Tklivé příběhy žen, které se vdají do ciziny a pak si stěžují, mě vždy dokážou rozpálit do běla. Manželství je určující krok v žívotě a o manželství s cizincem to platí dvojnásob. Zamilovanost je katastrofální rádce. Když chci žít s cizincem, musím vše střízlivě promyslet. Znám jednání partnera v různých situacích? Umím jazyk? Jsem ochotná přijmout místní zvyky? Snesu se s manželovou rodinou? Znám důkladně místní právo? Promyslela jsem, co se stane, kdyby se manželství rozpadlo? Rozčiluje mě rovněž přístup k otci dítěte - otec má přece k dítěti právo stejně jako matka a má dítě taky rád. Na péči o děti se často nemohou dohodnout i čeští manželé, natož napříč kontinenty. Nakonec mě dopalují tzv. líné národy. Těžko si umíme představit, jak se musí dřít egyptský feláh, aby se uživil, i situaci absolventa ve zkrachovalém státě se slabým soukromým sektorem, v němž státní orgány rozhodují o všem a nejsou schopny zajistit tisícům absolventů uplatnění.
Dlužno si uvědomit, že problémy, zdravotní a finanční situace pana Heřmánka jsou výhradně jeho osobními záležitostmi. Jediným veřejným zájmem na jeho případu - jako na ostatních podobných případech - je zjistit, zda se o jeho smrt nepřičinil někdo třetí, a tím se zabývají k tomu povolané osoby - kriminalisté. My ostatní na něho myslíme jako na všestranného, vynikajícího a po zásluze oblíbeného umělce, jehož umění budeme moci bohužel sledovat již pouze ze záznamu.
To skutečně neexistovala nějaká možnost, jak té paní nějak ulevit, aby se zcela nezhroutila a neprovedla takovou zoufalou věc?, Třeba lékař dcery mohl navrhnout využití pečovatelek - sice chodí jen na čas, ale přece jen je to nějaká úleva. Mám podobnou zkušenost s náhle nechodící matkou, ale to mi bylo 16 a měla jsem sílu.
Ještě za studií jsem byla účastníkem terénního sociologického výzkumu v jisté africké zemi. Vesnice, kde jsme působili (a která na tom byla opravdu mizerně), nám na uvítanou připravila posezení - čaj, sušenky a malinké sladké banány. Bylo vidět, že to je to nejlepší, co mají. Vedoucí výzkumu - Britka - si nejen začala cpát banány do tašky, ale ještě nabádala studentky, aby si také vzaly a pak jí kořist předaly. Nevychovaní lidé jsou nejen u nás.
Znám lidi, kteří finančně plánují, div se nepřerazí, drahé smatpohony určitě nekupují, ale stále mají potíže vyjít s penězi. Draho je, viz pokles reálných mezd, Vláda sice má na tom svůj podíl, mohla by postupovat lépe, nícméně nutno přihlédnout k situaci okolo nás - jsme hodně závislí na okolí, a pokud se tam daří špatně, odráží se to i na nás,
My máme doma totéž v bleděmodrém, tedy ve zlatém - retrívr. Oproti nebožtíčkovi téhož plemene, který měl rovněž andělská křídla, tohle dosti štěká, miluje nábytek z koženky (tedy na okusování) a co horšího, je vášnivě vítací. Každý úsměv kolemjdoucího považuje za výzvu ke hře, což je dost problém, protože má v roce 40 kg. Naštěstí moc rád cvičí
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Svou dědičnou dispozici jsem si uvědomila až tehdy, když jsem dostala akurtní zánět slinivky - babička měla chronický. Obézní jsem nebyla, alkohol jsem pila minimálně, protože mi nechutná, a kouřit jsem přestala dlouho předtím. Dokázala jsem ale sedět celé dny u počítače, soustředěná na práci, až mi teprve někdy v 10 večer došlo, že jsem vlastně vůbec nic nejedla, a snažila jsem se deficit dohnat. Když tohle děláte pár let, začnou vás nejdřív divně pobolívat záda a pak zčistajasna příšerná bolest - kam se hrabe porod. U mne se slinivka začala požírat sama a strávila jsem týdny na jipce. Mantra tedy mimo jiné zní - snídat, obědvat, večeřet, občas vstát od práce a pokud měl někdo z rodiny se slinivkou problémy, využít možnost nabízeného programu. Mně se podařilo přežít jen díky péči lékařů v Motole a samozřejmě jsem si vypěstovala cukrovku- zbytek slinivky nestačí. Teď už si hlídám bedlivě hlídám životosprávu, ale je holt pozdě. Jen doufám, že přesvědčím i děti.
1 odpověď