Spràvné obavy. Spali jsme v Cluny ve Francii a v Norsku nedaleko těchto tratí. Bylo to únavné. Jeden vlak za druhým, jsou dlouhé, takže jeden skončil a už tu byl další, i když přestávka mezi nimi byla. Ale jak píšu, přestávku zcela vyplnily ty vagony. Limity hygieny neřeší nic. Co tak přespávací místo u těchto tratí pro projektanty. Za běžného provozu.
Byli jsme skromnější a procestovali jsme na vlastní pěst autem a s kempy téměř celou Evropu. Úroveň kempů je s Českem neporovnatelná, měli jsme naplánované vše včetně nákupu vstupenek, dopravy ve městech. Prostě tak, jak jsme to zažili u cestovky. Tu jsme si koupili jen u Anglie, jako vzor pro další soukromé putování. Cestovka je dobrá pro pobyt u moře, ale ne pro poznávání. Na to ale potřebujete podrobnou přípravu. Odmènou vám pak budou neopakovatelné zážitķy.
Při ozařování v Masarykově ústavu projdete ústní kontrolou bèhem 50 m 4x, protože se jedná o 4 pracovištè. Nejdříve vás vyfotografují a fotka tam bèhem vyš.visí na přístroji. Pak je odevzdání kartičky, pak předáni sestře a konečná stanice je u ozařovacího přístroje. A vždy musíte říci jméno a celé datum narození. I když tam jste třeba po desáté a všichni vás už znají. A to se nejedná o nèjaké život ohrožující vyš. Na Bulovce muselo selhat více lidí. Bězný potrat je myslím do 12 týdne. Paní už byla přes. To lékař a personál z dokumentace, kterou měli zkontrolovat, nepoznali? Tam jsou potraty jak na běž.pásu? A paní tam byla s manželem. Oba jsou sociálnè negramotní?
Některé ženy je tèžké pochopit. Co je vede k tak zničujícímu chování? Podle čeho seřadit důvody, které u Boženy hrály hlavní roli? Zřejmě to nebyla v posledku velká láska, ale spíš její poddajná a velmi manipulovatelná měkká povaha, kdy se ponižovaná, urážená a vydíraná k milenci neustále vrací. Žena rohožka to v životě nemá snadné a často komplikuje život i svému okolí, i když sama šťastná nebývá. Děj se přímo nabízí ke zpracování jako drama s tragickým koncem i dalších zúčastnèných lidí.
koncem
Pomlázka, mrskačka atd. Líbí se zřejmě hlavně ženám, které si potřebují posílit své slabé sebevědomí a hrdost. A to bez ohledu na to, kdy se tento zvyk u nás v různých formách ujal. Pocit, že i já, šlehaná či polévaná, patřím do skupiny vyznamenaných nebo dokonce jsem jediná, je opájející. Pokud ovšem nepatřím do skupiny žen, které se schovávají a omlazovat se nechtějí, protože o takové trapné dřevní tanečky nestojí. U mužů je to jednodušší. Bez výběru (i když ženy si myslí opak) mohou předvést v tlupě bojovou mužnost a na rozdíl od dívek se ještě zdarma a legálnè ztřískat.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Jen ten pravopis, že? Jedna chyba se odpustí, snad, ale aby pisatel nedokázal po sobě výtvor pozorně přečíst? Měkké a tvrdé I či Y má být zvládnuté na ZŠ. Takové chyby sníží kvalitu veřejně přístupného článku.
1 odpověď