na velké průmyslové stavbě nedaleko Prahy, jejíž jednu etapu jsem autorsky dozoroval, zastavěná plocha celkem přes 100 000 m2, je to tak; dešťová voda se akumuluje pod silnicemi v dešťové kanalizaci, v podzemních retenčních vzájemně propojených nádržích, používá se na chlazení, zalévání, v sociálkách, z fabriky vede jeden nouzový přepad do suchého poldru. Ano, je to dražší, ale o málo, roura 600mm nebo 2m není zas takový rozdíl a silnice je na tom stejná. Vidět není vlastně nic, ale vše skrytě bezchybně pokud možno gravitačně funguje. V menším měřítku, ale častěji, by to mělo stejný efekt. To je o principech.
Přesně to jsem měla na mysli. Ne vždy se při stavbách retenční nádrže a jiné prostředky na odvod a udržení vody v přírodě používají a je to škoda.
Viděla jsem to ve Státech už před čtyřiceti lety… je pravda, jsou skoro ve všem dál, ale proč se neinspirovat když je to funkční.
No on to hodnotit nechce - píše jen o tom co nastane 🙂 a je to celkem logický příspěvek. Si teda já myslím.
Tak si to přečtěte ještě jednou. On to pan Zámečník vlastně hodnotí: “ Tak ted se připravme na obrovské množství ničím nepodložených spekulací a politické propagandy ze strany médií. Protože pravdu nezveřejní ani jedna ze stran. U takových případů je to tak vždy.”
Pro mne to je hodnocení situace a postoje médií, a tak se zcela správně pan Mareš ptá: “Na základě čeho?”.
To co vy uvádíte je řešení na přívalové lijáky, ale ne na stoletou vodu. Tvrzení že zelené plochy ve městech by zvládly to co tady bylo poslední tři dny je nesmysl. Na toto je jediná možnost a to je regulace. Tato regulace se nestaví jelikož tady máme nový trend NIMBY. Jedná se o společenský problém kterým je postižen český venkov.
Stoletá (nebo jiná “číslovka-letá) voda se nevztahuje ke způsobu srážek (tedy jak intenzivní a jak dlouho trvá), ale celkově kolik (mm) naprší za relativně krátké, nepřerušované období srážek na určité území. Zda-li naprší 400 mm za 24 hodin, nebo 400 mm v průběhu tří dnů je relativně jedno. Druhý příklad je dokonce jednodušší na možnost reakce. U prvního případu nemáte šanci.
Víte proč například v Německu nezažijete na dálnici vyšší hladinu vody při srážkách oproti Česku? Protože u nás se to řeší pouze kanalizací, která už z podstaty (a průměru odtoku kanalizační roury) funguje jen do určitého množství vody. Sama jsem zažila na novém úseku dálnice Olomouc - Ostrava zatopený úsek, kde havarovalo cca 8 vozidel (bylo to v noci… být to ve dne, bylo by to horší), protože v krátkém úseku bylo okolo 30 - 40 cm vody. Už nepršelo a voda neodtékala. Podobný příklad bývá z měst jako Pardubice, Hradec Králově a další a to podjezdy. Tam bývá hladina i okolo 1 metru!
V Německu totiž mimo kanalizací přednostně používají odvedení dešťové vody mimo vozovku do polí, kde už je připravena vsakovací plocha. Dříve se dělala tak, že se jáma vysypala štěrkem. Dnes už na to máme retenční nádrže, což jsou speciální plastové konstrukce jež se vkládají do země a mohou pojmout obrovské množství vody (oproti štěrku).
To je nesmysl, do těch měst to přiteklo z vyšších oblastí. Podle vás to co je v Opavě tam napršelo??? 🤦♀️
Proč myslíte? Ale já vám nerozporuji, že voda “odněkud” přitekla, ale ! neměla kudy městem protéct (bez poškození) a kam vsakovat. Tím, že město je hustě zastavěné tvoří vodě překážku. Samotné koryto nedokáže tuto masu propustit a varianta, že by zde byly protipovodňové zábrany (zvýšené břehy, náhradní koryto, boční odvod atd.) neexistovala. Město samotné má málo zelených ploch schopných vsakovat. Mimo to by stejně tyto plochy takový objem vody nevsáklo, protože půda je schopna vsáknout jen okolo 100 mm srážek. Kdyby ovšem se velké plochy, jako například parkoviště, ale i zelené plochy budovaly už s úmyslem zadržet vodu (retenční nádrže), byla by hladina vody nižší, nebo v normálu. Chce to udělat kombinaci všech možností… a že jich je.
Paní měla jen smůlu. I mezi zvířaty jsou podivné existence. My máme kohouta a je to zlatíčko. Své slepičky si chrání, ale o prostor na zahradě se umí podělit se psem (Amstaf!), s perličkami, kachnami a nikoho (ani návštěvy) nenapadá. Jednou se nám jedna slepička zamotala do sítě a tak kohout Cyril (tak se jmenuje) ji běžel pomoci. Šla jsem i já. Postavil se výhružně a já mu řekla: Cyrile, musím ji vymotat. On poodešel, ale pozoroval mě. Slepička se zklidnila (když viděla klidného kohouta) a po osvobození ze sítě si ji Cyril odvedl. Hezké, ne?
To vím i znám. Potopy jsou staré jak Země sama. Potopy tu byly vždy a člověk se s nimi učil, učí a stále se bude učit žít. Potopy i dříve páchaly velké škody, braly životy. Jsou součástí mnoha náboženství a jsou námětem mnoha laterálních děl. V současné době jsme schopni potopu předpovědět několik dní dopředu, jsme schopni odhadovat míru zatopení jednotlivých oblastí a na základě nich navrhovat a stavět protipovodňová opatření. Potopy tak páchají mnohem menší škody jak dříve, pokud se lidi v dané oblasti chovají řádně a využívají vše to, co současné poznání nabízí. V opačném případě budou škody stejně velké či vyšší jak v minulosti. Takže nezávisí až tak na zastavěnosti, ale na chování lidí.
I způsob a místo zástavby je výsledek “chování” lidí. Jak už jsem psala, lidé staví své nemovitosti v záplavových (často nepovolených) oblastech, pod velmi vysokým napětí (dálkové vedení), v přímé blízkosti letiště, železnice a tak dále, a potom si stěžují, když se něco stane. Zákon sice toto často zakazuje, jenže nikdo jej nevymáhá.
Ne, pane, nemáte pravdu. Pro Moravskoslezský kraj se významně změnila předpověď. Zrovna Opava měla být původně ušetřena. Navíc i průtok řeky Opavy překonal i aktuální předpovědi. Když bydlíte třeba na hraně záplavové oblasti, je to těžký rozhodování. Navíc třeba někdo odešel ráno na šichtu ze suchého baráku a odpoledne už se nestačil vrátit, dům pod vodou. Takových lidí je v Opavě i jinde spousta... Tak bacha na rychlé soudy někde z obýváku.
No já vám nevím pane redaktore… předpovědi a výstrahy tu byly, dokonce později zazněly i informace o tom, že počasí (tedy zejména srážky) bude nevyzpytatelné. Osobně nikdy nevěřím předpovědím stoprocentně, protože ze zkušeností vím, že se mohou změnit a často k horšímu. Takže je sice prima, že věříte údajům CHMI a ostatních složek záchranného systému, ale nebuďte takový optimista. Tím můžete být až po povodních.
Vždy čekám ten nejhorší scénář, připravuji se na něj a potom jsem šťastná, když je lépe. Nikdy vás nic nezaskočí.
Města nejsou zaplavena tím, co do nich naprší, ale tím, co řekou přiteče z nezastavěných oblastí. Když na metr čtvereční spadne 400 litrů, půda (lesy a zemědělská půda) jsou při tak krátkém čase schopny vsáknout méně jak polovinu, tak zbytek se dostane ihned do řek. Řeky se svými koryty tak velké množství vody v tak krátkém čase nejsou schopny vodu odvést a rozlijí se do stran, čili i do měst, pokud ta nemají protipovodňové bariéry.
Jděte více do historie a zjistíte, že se lidská obydlí budovala v blízkosti řek. Pokud se tenkrát řeka vylila, bylo to na velmi krátkou dobu a hladina tolik nestoupla. Voda protekla a bylo. Lidé tenkrát nebyli hloupí a viděli kam až voda může vystoupit a domy stály na lehce vyvýšeném místě. Okolo byly jen louky a pole a voda mohla vsakovat po celé délce toku. Dnes voda přijde do měst, která se už stavěla na březích řek a v záplavových oblastech (kde stále někteří staví) a nemá kudy uniknou. Kumuluje na vyšší hladinu, vlivem úzkého průtoku (brání ji budovy) zrychluje svůj tok a zvyšuje svou hladinu a ejhle, problém je na světě. Jinak vysušená půda je schopna pojmout jen cca 100 mm srážek, takže při hodnotě 400 - 500 mm jsou i protipovodňové opatření často pasé.
Zastavěno je asi 2 % plochy naší země. Silnice víc nedají. I kdybych připustil, že celková plocha, kde se nemůže voda vsáknout zabírá 5 %, tak na zbylých 95 % se může vsakávat. Takže zastavěnost není problém.
Bohužel je problém, protože ta zastavěnost je největší ve městech a okolí měst. Proto ta zaplavená města.
Hlavní příčin povodní je více. Kromě extrémního deště, a nedostatku protipovodňových bariér, jsou tu i jiné.
Jedním z nejdůležitějších je to, že voda která spadne, se nemá kam vsáknout. Neustále se u nás staví další a další sklady, a průmyslové zóny, kde stejně většinou dělají zahraniční pracovníci. Taktéž je potřeba pro ně ubytování. Takže se staví a staví. Každý den se údajně v Česku zabetonuje území, o velikosti tří fotbalových hřišť.
Další problém je kácení lesů, prý kvůli kůrovci. Les Přitom může zadržet taktéž mnoho vidy.Přitom jde jednoznačně o obchod s dřevem.
Takže bychom si jako občané měli vybrat, co vlastně chceme.
Stavět můžeme… dokonce musíme, když už je tolik lidí na světě (myšleno přelidněno), ale musí se to dělat dobře, s rozmyslem. Několikrát jsem v minulosti viděla (při mé návštěvě) v Americe, jak vybagrovali velký pozemek, vysypali štěrkem a poté vyplnili retenčními nádržemi zabalenými geotextílií a opět zasypali štěrkem. Ten postup je samozřejmě zjednodušen. Když jsem se ptala co to je, bylo mi řečeno: parkoviště přece! Vy to tak neděláte? A kam vám odteče voda při dešti? A spoustu podobných opatření pro vsakování a zadržování vody v přírodě.
A co my? Co u nás?
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
Zrovna Amík, co? Směšné, ne?
2 odpovědi
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
Proč směšné? Vždyť je to velvyslanec v Maďarsku.