Šla jste si koupit pečivo a místo toho jste si řekla o šunku a goudu - měla jste za to prodavačku pořádně zviksovat. Ale to vy ne - vy jste na ni příliš hodná. Měla byste v převýchově prodavaček trochu přitvrdit, jinak se vám příště může stát, že si půjdete koupit patku chleba a místo toho si řeknete o pikslu kaviáru a lahev šampaňského. Je mi divné, že vy, taková rázná osoba, jste si už dávno všechny prodavačky z vašeho okolí nepostavila do latě.

Jací „tito lidé“?

Nikoliv. Mé majetkové přebytky jsou stále mé.

Nevím o žádných společenských večeřích poslanců, senátorů, hejtmanů či primátorů, kde by důležitost těch večeří splňovala kritéria reprezentace státu na úrovni hlav státu. Nejvyšším představitelem našeho státu je prezident, nikoliv poslanci, senátoři, hejtmani či primátoři. První dámou je prezidentova manželka, nikoliv manželky poslanců, senátorů, hejtmanů či primátorů. Pokud se jednou nějaká ta poslanecká ženuška ocitne na místě první dámy po boku svého muže, zvoleného prezidenta, okamžitě zjistí, že kvalitní reprezentace státu se nedá pořídit za pár žbrdlíků. Na váš dotaz, zda ostatním manželkám také platit ošatné, měla bych tento návrh: Nechť manželkám platí ošatné ten, koho reprezentují. Paní prezidentová reprezentuje stát, proto nechť jí reprezentaci financuje stát. Pokud nějaká žena reprezentuje svou stranu, nechť jí její nové kostýmky zaplatí členové strany z členských příspěvků. Pokud reprezentuje sama sebe, nechť si ty instagramy zaplatí ze svého...

Jo - abych nezapomněla - to inkriminované video z kijevského summitu jsem viděla. Paní Eva Pavlová prostě měla vokno větší než výkladní skříň... Jediné zaváhání za dobu, kdy je paní prezidentovou - za mě to je solidní skóre.

🙋 Poslušně hlásím, že já žádnými majetkovými přebytky netrpím. 🙋

Ačkoli paní Eva Pavlová nemá žádnou volenou funkci, přesto se předpokládá, že jako manželka prezidenta bude vykonávat různé společenské činnosti tak, jako je vykonávají jiné manželky jiných prezidentů zemí civilizovaného světa. Kdyby bylo po vašem, pane Kreibichu, vypadalo by to v praxi tak, že by nějaký ceremoniář nebo sekretář nebo prezidentův tajemník musel informovat představitele domácích i zahraničních delegací o tom, že teď se (třeba) měli sejít na přátelském obědě s panem prezidentem a jeho paní, ale bohužel to není možné, protože buranská a chrapounská část českého obyvatelstva nechápe takovouto akci jako důstojnou reprezentaci státu, ale vidí v tom vyžírkovství nevolené paní prezidentové. A hrůzo hrůz - ona by se na ten diplomatický oběd nejen přišla zadarmo najíst, ale ještě by si na to vzala nové šaty a střevíce! Z různých reakcí v diskusích na sociálních sítích zjišťuji, že necivilizovaného neandrtála nemusí zušlechtit ani čtvrt století v armádě ani čtvrt století ve školství či zemědělství či průmyslu či kdekoli jinde. Zvyklosti na poli diplomacie jsou poněkud odlišné od představ některých českých primitivů a já jsem paní Evě Pavlové vděčná za to, že se nenechala znechutit a dál pracuje ve prospěch České republiky a jejích občanů. Všech občanů - tedy i těch buranských a chrapounských. Ti se jí za to samozřejmě odvděčí tím, že budou hlásat, že se jí o to neprosili. To už tak bývá...

Mnohokrát děkujeme. I my vám přejeme příjemné svátky. 🎄🙂🙂

Ach jo, musel jste vydržet hrozný zápřah... Smekám... 👍🍀

(Paní autorka Formáčková o tom určitě něco ví. Čtu si její články - pravdaže s přestávkami - několik desítek let, napřed v časopisu Vlasta a nyní tady na Médium.seznam a z toho, jak píše, cítím, že také ledacos zažila a že ani jí se nevyhýbaly starosti.)

Hlavní a důležité je, že na ten trapas nezapomenete vy, pane autore, a že ho příští rok - nejlépe u příležitosti výročí onoho summitu - opět provětráte. Nemusím o tom pochybovat, že ne?🤦

To není otázka ochoty, ale nutnosti.

Přišla jsem teď ten příspěvek smazat, protože mi dodatečně došlo, že tu smutnou realitu popisuji zbytečně tvrdě. Nechám ho tu ale, protože z vaší shovívavé reakce soudím, že to zase až tak tvrdé nebylo. Děkuji vám a též vám přeji hezké klidné svátky. 🙂🍀

Nooo - ono to není tak jednoduché, jak se to v téhle zkrácené fejetonové verzi jeví... Já mám oproti pánovi z fejetonu výhodu, že když špatně zarejduju manželovým invalidním křeslem, manžel mi nenadává, protože nemůže mluvit. Kdyby mluvit mohl, jistě by i on vyjádřil slovně smutek či nevoli nad tím, že nevidí to, co by chtěl a mohl vidět. Nedivila bych se mu a nedivím se ani paní vozíčkářce z fejetonu. Nevím, jak bych se chovala já sama, kdybych byla ve všem odkázaná na pomoc jiného člověka - asi by se ve mně nastřádala jistá dávka frustrace, která by čas od času vybublala na povrch. Třeba i na veřejnosti. Před lidmi. Pán a paní z fejetonu mi připadají být podobnými vzájemnými zajatci, jako jsme můj muž a já. Hele, lidi, vy všude kolem nás - vydržte to s námi. Vždyť my to sami se sebou taky musíme vydržet... 🫢🙂😀😁🍀🍀🍀

Máte čerstvé informace? Nechtěla jste napsat odchod do důchodu ve 100 letech?

Kdy, kde a jak?

Měl odslouženo? Měl. Tak proč by nešel...

Čekáte převrat? Kdy? Podělte se o své vize...

Bylo by lepší, kdyby utrácela za nefunkční zbraně?

Pro mě to zapomenutá profese není.

Jakpak se asi zbavují života jiné, celosvětově lovené a konzumované ryby? Hypnózou? Uhranutím?

Ach ne, neděkujte - skutečně nemáte za co.