Měnová reforma v Československu ožebračila většinu populace.Třicátého května 1953 schválilo Národní shromáždění realizaci měnové reformy s platností od 1. června a zároveň i zavedení jednotného trhu. Toto opatření rušilo přídělový lístkový systém zavedený jako následek druhé světové války.
Vklady a úspory byly radikálně znehodnoceny, a navíc geometrickou řadou vzrostly životní náklady.
Reforma spočívala ve výměně 300 Kčs na osobu v poměru 1 : 5, ostatní 1 : 50. O něco příznivější kurs postihl vklady. Kromě toho se rušily životní pojistky a vázané vklady, zavedené po druhé světové válce. Mzdy, platy, penze a sociální přídavky se přepočítávaly v kursu 1 : 5. Méně výhodné poměry byly u vyšších bankovní vkladů nad 5000 korun. Ceny většiny ostatního zboží a služeb se přepočítávaly v poměru 1 : 50.
Občany kromě jiného pobouřila neuvěřitelná prolhanost vládnoucího režimu, jelikož těsně před provedením měnové reformy se druhý dělnický prezident Československé republiky Antonín Zápotocký dušoval, že měna nebude. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat.
Nabízet lidu chléb a hry a zaujat jejich myšlení věci méne podstatnými je staré asi jako lidstvo samo. Už vůbec nemáme chuť skutečně tolerovat názorové oponenty. Stačí jenom číst některé blogy a komentáře, kde projevy nenávisti a nadávky nejsou okrajovou záležitostí. S napětím sledujeme politické hry, které z hlediska občana mají určitě větší význam než souboje v koloseu, ale určitě nejsou tím nejdůležitějším co náš život ovlyvňuje a co se nás přímo dotkne.
Novela pochopitelně doslova neumožňuje zakazovat vstup do lesa, usnadní ale držiteli honitby ustanovit část lesa oborou. A oboru pochopitelně smí oplotit a smí do ní zakázat vstup.Ministerstvo zemědělství nicméně během posledních týdnů obdrželo tolik připomínek, že se schvalování novely odkládá. Jaká bude její výsledná podoba, proto zatím není jisté. Ochránci přírody se obrátili také na ombudsmana, novela podle nich jinými slovy omezuje ústavní právo na svobodu pohybu.
Bývalý světový šampion v boxu v těžké váze federace WBA Nikolaj Valujev na první pohled vyvolává strach i úsměv. Měří 2,18 metru a mnohým právě on připomíná tajemného Yetiho. O to kurióznější a sympatickější zní informace, že v navštívil Azasskou jeskyni, kde místní obyvatelé měli vidět obrovské tvory, o kterých se předpokládá, že to může být Yeti. Valujev se vybral na dvoudenní expedici do Kemerovské oblasti na Sibiři, aby tam našel důkaz existence sněžného muže. Byl neúspěšný.
Ano, i vejce bez klece mají svou stinnou stránku. Většina slepic chovaná mimo klec je náchylnější k virům a různým nemocem, což se pak zákonitě musí projevit i na kvalitě vajíčka. Dalším problémem jsou pak časté respirační problémy způsobené nedostatečným větráním v malochovu, a opět tím trpí vejce, které bude mít zajisté malý podíl žloutku a větší podíl bílku.Navíc jsou ve většině případech slepice krmeny směsí, která obsahuje hormony, aby byla produkce co největší, vajíčka tak nebude rozhodně kvalitnější než to, které snese slepice v kleci.U drobného chovatele jsou každý den venku na trávě. Mají neomezený přístup na čerstvý vzduch a volně dostupné traviny, nejrůznější breberky, a tak i kvalita vajec tomu bude odpovídat.
Socialistické vtipy nejenom odlehčovaly každodenní realitu, ale často také odrážely hlubší pravdy o systémových nedostatcích a ironii socialistického zřízení. Příkladem může být vtip o frontách. „Proč, když máme všechno plánované a všichni pracujeme, stále čekáme ve frontách?" „Protože i fronty jsou plánované."
Proč vlastně tolik dobrého jídla musí skončit v popelnicích? Proč nemůžou ještě někomu posloužit? Myslel někdo na matky s dětmi? V azylovém domě? Na lidi, kteří přišli o domov a plácají se v tom všem, jelikož osud k nim nebyl zcela přívětivý. Proč neudělat dobrý skutek a nezkusit najít řešení, jak tohle změnit? Zatímco my budeme přecpaní různými dobroty a ani zákusek už nedojíme, zatímco zbytky skvělého oběda končí v odpadu, tak někde může hlady umírat člověk nebo i dítě...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
OK, bylo OK. Njn, co naděláme.
1 odpověď