Jsem důchodce 75 let, stále pracující, i když už méně. Studovala jsem VŠ v létech 1968-1973 bez finanční pomoci rodičů. Brala jsem každou brigádu, např. děrování ve výpočetním středisku'/práce pouze v noci/, uklízela jsem jsem jedno a později dvě patra na koleji / jedno patro 22 pokojů, sprchy WC, společné prostory/, pracovala v knihovně a další podle příležitostí. Nikdy jsem si nestěžovala a ani nestěžuji, nikdy jsem o nic nežebrala a žebrat nebudu a vždycky jsem si dokázala vydělat peníze pro sebe své 3 děti. A jen pro pořádek- vystudovala jsem s červeným diplomem. Ono je snazší fňukat než něco pořádného dělat. To se týká všech generací.
Když se nám v roce 1981 narodila dcera, starala jsem se o těžce nemocného tatínka. První rok jsem téměř nespala, dala jsem si do chodby tužku a papír a dělala čárky, kdykoliv jsem byla vzhůru s dcerou nebo tatínkem. Rekord byl 18 průchodů chodbou. Potom jsem čárkovat přestala. Dcera vyrostla, tatínek v roce 1982 bohužel zemřel a já jsem to přežila. Přežila jsem to proto, že jsem měla oba velice ráda.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Paní Dopitová udělá cokoliv jen aby se o ní psalo a měla sledovanost.. škoda že za ní není vidět něco jiného než skandály.