Bylo by fajn vědět a ne se domnívat...

Pravda je složitější, než je vidět ze článků Seznamu, který v této věci hájí vlastní zájem. Jahl sám není žádné neviňátko. Je to notorická figura dříve plzeňského a nyní pražského podsvětí. Sám je mimojiné satanista, který dělá se svou skupinou rituály, při kterých zasvěcuje česká města Satanovi. Dostal se do zprávy ministerstva vnitra o extremismu. Další studium na FF UK mu nebylo umožněno, protože organizoval lynč na své učitele. Je na něj soudní psychiatrický posudek. A to je jen špička ledovce...

Tady je o Jahlově Satanově komunitě:

Odkaz  

Tady o jeho zpronevěrách:

Odkaz  

Tady o tom, jak byl trestaný:

Odkaz  

Vzhledem k tomu, že Jakub Jahl je fakticky bezdomovec, který má na sebe pět exekucí, jejichž placení se vyhýbá, vnucuje se otázka, kdo mu toho právníka platí a jaké za tím stojí zájmy? Udělá o tom Seznam investigativu?

Naprosto se mýlíte. Je to normální předmět akademického bádání velice dlouhou dobu. Antikultovní hnutí se formovalo od 60. let 20. století a někdy na přelomu 80. a 90. let se střetlo s akademiky hlavního proudu a bylo poraženo. Poté následovala i tomu odpovídající rozhodnutí soudů. Připomeňme například případy Fishman a Ross. Jeho stručná historie je popsána například zde Odkaz  

Otázka zda-li je antikultovní hnutí "hnutí směřující k potlačení základních práv a svobod" naprosto není triviální. V zásadě to odpovídá přesvědčení drtivé většiny odborné veřejnosti. V roce 2020 označila dokonce USCIRF (United States Commission on International Religious Freedom), oboustranická komise federální vlády USA, antikultovní ideologii za hlavní hrozbu pro mezinárodní náboženskou svobodu. I Evropská Unie jde tímto směrem. Svou spoluprací s trestaným extremistou Jakubem Jahlem (který se ostatně objevuje často i zde na tomto jejím Facebookovém profilu) se paní Ciroková nepochybně vydala na velmi tenký led. Jak vážné toto její pochybení bylo ukáže budoucnost.

Možná vás překvapí, že zločinnost je v nových náboženských hnutích podstatně nižší než v okolní společnosti. A také nižší než v zavedených náboženstvích. Jinak souhlasím, že náboženská svoboda není omluvou pro jakýkoli zločin. Mohu vás také ubezpečit, že není doslova nikdo, žádný vědec, který by tvrdil něco jiného.

Francie je v tomhle ohledu v demokratickém světě unikát. Je to v důsledku její tradice "laicité" od dob francouzské revoluce, kvůli které vnímá francouzský stát jakýkoli náboženský projev apriori jako ohrožení a ne jako zdroj. Právní definice ohledně toho, co to "zneužití slabosti" nebo "manipulace" znamená jsou extrémně volné, až libovolné. Hodně manipulací se děje i mimo náboženskou sféru, fakticky se to děje skoro na každém kroku - v reklamě, ve firmách, v politice i v soukromém životě. Proč by se to v náboženských skupinách trestat mělo a jinde ne? Z toho, že nějaká skupina tu nálepku dostane a jiná, která má velmi podobný projev ne potom koukají předsudky, které můžeme mít vůči něčemu, co se nám prostě jen nelíbí anebo nám to přijde "divné".

To ale není žádný skutečný zločin. Zavádění imaginárních zločinů může být vyšetření těch skutečných i na překážku. Jestli se tady v tom případě prokáže vina, nechť je dotyčný odsouzený za ublížení na zdraví. Tak jako by byl odsouzený kdokoli jiný. Co si u toho myslel a čemu věřil, bych nechala stranou. Protože odsuzování za myšlenky je příliš tenký led.

Výše zmíněný zákon francouzskou společnost hodně rozštěpil a prošel jen těsně, přes odpor opozice, která přislíbila, že dostane-li se k moci, zasadí se o jeho zrušení. Bylo to zejména proto, že umožňuje trestat například i názory na vakcíny, jako tomu bylo v době covidu. Ve Francii je to s tímhle zákonem aktuálně tak, že za ně můžete dostat až 3 roky vězení "natvrdo" a pokutu 300 000 euro. Tedy nikdo nesmí ani ceknout. Je to ještě demokracie? Asi moc ne.

Paní Ciroková, vzbuzování antikultovních nálad a morální paniky vůči novým náboženským hnutím vedlo v předchozím roce v některých zemích k prudkému nárustu nenávistných projevů (hatespeech) a dokonce i přímého násilí vůči jejich příslušníkům. Např. v Japonsku to bylo loni dokonce o více než 600 % oproti průměru předchozích osmi let. Jsou i případy vražd, které jdou prokazatelně na vrub činnosti soukromých antikultovních organizací a antikultovních aktivistů, jednotlivců. Zamýšlíte se i nad takovýmito možnými důsledky své práce? Cítíte v tomto smyslu nějakou společenskou odpovědnost? Jste seznámená s aktuálním odborným diskurzem na téma nových náboženských hnutí? Studovala jste to téma aspoň trochu i po této stránce?

Kolik času jste s nimi strávila, že tak přesně víte, jak ti lidé vychovávají svoje děti? Jaké máte důkazy, že vůbec k nějakému bití v této nynější komunitě v Čechách dochází? Mám pocit, že byste k tomu sadistickému opatření odnětí dětí rodičům sahala poněkud lehkomyslně. Doufejme, že bude-li to někdy nějaký soudce hodnotit, bude mít víc rozumu.

Odebrání dětí rodičům je úplně EXTRÉMNÍ opatření. Je to obrovské násilí na všech zúčastněných a devastující celoživotní trauma. Zejména pro malé děti. Paní Ciroková sice na začátek říká, že to jako matka dvou dětí vnímá citlivě, ale pak v celém podcastu o této straně problému neztratí ani slovo. Řeší jen to údajné šlehání proutkem. Vůbec se nedivím reakci toho společenství na její přítomnost. Kdyby se kolem mé rodiny ochomýtal někdo s jakýmkoli záměrem připravit mě o děti, reagovala bych na něj nejspíš mnohem hůř.