Morální úpadek společnosti resp.dospělých, která se propisuje i do jejich dětí, neochota naslouchat názoru druhých, neschopnost slušné a věcné diskuze, komunikace, tolerance a upřednostnění tzv. selského rozumu a neoprávněně vyzdvihované “právo” jednotlivce nad cokoliv ve stylu “já chci”. Jinak platí stará pravda, že ryba smrdí od hlavy a bylo by fajn, kdyby si tyto arogantní osoby uvědomily, že osobní svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého a hned by bylo líp.

Jj., z daní, pracovala jsem ve mzdovce ve strojírenském podniku a průměrné daňové zatížení pracovníků bylo asi 18-20% a žádné sociální a zdravotní samostatně neexistovalo, další odvody a členění daňových srážek tady nechci popisovat, byl rozdíl mezi svobodnými, bezdětnými, s dětmi apod., ale průměr byl 18-20%, dnes jsou odvody státu z mezd výrazně vyšší.

Proč by lhala? Pamětníků je tady dost, platila se jen Liduška a já ještě členství v TJ 12,- Kčs na rok a vyzkoušela jsem těch kroužků hodně. Typy kroužku byly podle lidí, kteří byli ochotní zdarma pracovat s dětmi, prostory poskytovalo město nebo místní továrna apod. Já si vybrala gymnastiku a bylo to přesně tak, jak tady paní píše a pak jsem sama začala trénovat malé děcka a bylo to podobné úrovni spíš pro radost a zábavu, na závody jsme jezdili max na kraj a mohla jsem pro děti zařídit i tábor, ubytování nám zdarma poskytla TJ, vařila nám maminka jedné z účastnic a platila se jen poměrná cena za nákup potravin a doprava hromadnou. Dnes by taková aktivita pro samé nařízení z EU nebyla vůbec možná🙁 a sehnat lidi ochotné pracovat s dětmi zdarma by byl asi taky problém.😏

Kde by takové koryto sehnala, drápky jsou zatnuté a nevěřím, že by sama a dobrovolně odešla

Jo koryto je přednější, copak to vypovídá o charakteru, když tak rychle mění názory podle toho, co je pro něj lukrativnější😏

To bylo o lidech, u nás ve škole učitelé tyhle “nežádoucí” informace do přihlášek na SŠ nikomu nenapsali🤗

Přesně, taky jsem v pionýru nebyla a nikdo mě nenutil ani nepřesvědčoval, chodila jsem do skautu a různých sportovních oddílů a pak jsem byla trenérkou v oddíle, tyto aktivity byly ryze dobrovolné a zásadně zdarma🤗.

U těchto “oborů”, bych automaticky dala školné v plné výši. Ať si každý studuje co chce, ale pokud je to jen koníček bez relevantního uplatnění v ekonomice státu, tak ať studují za své a ne na úkor pracujících z jejich daní.

Jsem pro zavedení alespoň symbolického poplatku ve výši např. 5000,- za semestr (těch 5.000,- si studenti jsou na brigádách schopni vydělat - pokud chtějí) a povinnost vykonávat praxi v oboru minimálně 10 let, jinak ať vrátí poměrnou část nákladů na studium (podle odpracovaných let v oboru) a dále úhradu plného školného u 2. a další VŠ, pokud se nejedná o rozšiřování vědomostí ve stejném oboru.

Bylo by fajn, kdyby zde psali svoje vnitřní pocity a zkušenosti skuteční pamětníci, mě bylo tehdy 9, takže jsem byla děcko a zrovna jsem byla na táboře. Z tábora nás předčasně posbírali, naložili do autobusů a odvezli zpátky domů a nám bylo líto, že nebudeme mít závěrečný táborák, na který jsme se těšili. Byl asi velký rozdíl, kde kdo bydlel, ale já ( na malém městě) jsem neviděla žádné tanky ani vojenská vozidla, možná mně rodiče chránili, to dnes už nezjistím. U nás se nekonala žádná “brutální” okupace a ani neznám nikoho, kdy by v okolí utrpěl v té době zranění. Později v rámci politických čistek samozřejmě bylo spousty lidí propuštěno z práce (i můj otec) atd., ale naštěstí u nás na maloměstě zřejmě byla většina normálních slušných lidí, protože se lidé ve většině případů mezi sebou neudávali a neházeli si klacky pod nohy a chovali se k sobě normálně. Vždycky je to o lidech, tehdy i teď, nezáleží odkud pochází, ale na jeho morálním kreditu, chce to jen studovat historii a chtít naslouchat a poučit se, ale myšlení bohužel bolí.

Jo,jó, to byl ráno překvápko🤩🤩

Myslím, že způsob výchovy paní je pro dítě v pohodě. Aby se cítilo dítě bezpečně potřebuje určité základní rituály, které se pravidelně opakují a může se na ně vždy spolehnout, potřebuje zjistit, že jsou určité mantinely a že za své činy jsou po zásluze “odměněny” ať tak či tak a přes to ať se děje cokoliv jsou stále milovány. Je jedno jak takovou výchovu nazvete, pohoda, klid a společné aktivity jsou základním kamenem vzájemného soužití a učit se vyrovnat s nesnázemi a trpělivosti je skvělý základ do života.

To je sice pravda, ale měl by uhradit škodu státu - finance na zpackané projekty pod jeho vedením, a že jich je víc e-občanka, stavební řízení….. jak by se zachovalo vedení v soukromém sektoru?, nechalo by ho dál ve funkci, kde zodpovídá za tolik zpackaných projektů?

Souhlas, švagr měl Downův syndrom a jak bylo popsáno, také se u něj muselo ověřovat, jestli se mentální retardace náhodou nevyléčila

Dva jazyky není žádné drama, spíš bych ale základní školu pojala jako ZÁKLADNÍ ZNALOSTI PRO ŽIVOT, které jsou pro všechny nutné. Není nutné, aby žáci v některých předmětech šli tolik do hloubky, ale aby znaly základy, nebudou tak zahlceni informacemi, které ti slabší nikdy potřebovat nebudou a ti šikovnější si je budou dobře pamatovat a nezapomenou je jakmile se zavřou dveře školy.

Jsem pro, aby byly všechny větší obchody zavřené všechny svátky, nakupování se dá naplánovat a nemusíme mít k dispozici supermarkety každý den, pokud si malý živnostník s prodejnou na autobusových a vlakových nádražích otevře, je to jeho volba.

Děkuji moc za článek a souhlasím s každým slovem, v době kdy syn byl malý a pak mladý, jsem opravdu měla velmi dobře vybavenou lékárničku😅, snažili jsme se s manželem, aby si vyzkoušel co nejvíce aktivit jak sportovních tak i “duševních”. Myslíme si, že pro život je to mnohem lepší než současný způsob volné výchovy bez mantinelů nebo zametání cestičky, zkušenost je totiž opravdu nepřenosná.

Opakované akce a slevy v supermarketech mě vůbec nebaví a naopak mě velmi štvou, střídání cen ve všech nadnárodních obchodech je nehorázné a rozdíly jsou většinou 100%.

Děti většina rodičů dříve nebila, to je nesmysl, výchova je o autoritě a osobnosti rodiče. Bohužel byli rodiče (stejně jako dnes), kteří se k dětem nechovali hezky, stejně jako dnes. Možná se stalo, že některému rodiči tzv. ruply nervy a plácl dítě po zadku nebo dal pohlavek, ale výchova nebyla postavena na bití a neurvalosti, ale byla nastavena pravidla, která se musela dodržovat.

Neustále dokola a nejlépe před volbami, to už je trapné. Kdyby ta tvrzení a důkazy byly tak jednoznačné, tak by nedošlo k opakovanému osvobozujícímu rozsudku. Co kdyby jste věnovali stejnou péči a urputnost třeba dozimetru.