Mít tak v Česku nějaký tučný fond, z kterého bychom vypláceli penze… oh wait…

Nejznámější americký index S&P 500 od začátku roku vzrostl o 15 procent. „V lednu se poprvé po dvou letech dostal na nové historické maximum, které v průběhu toho půl roku ale překonal ještě následně třicetkrát,“ všímá si Anna Píchová v investičním podcastu Ve vatě.

Národní ekonomická rada doporučuje garanci nezáporných výnosů odbourat. Fondy by měly mít možnost jít i do minusu a tak investovat odvážněji. „Tyto peníze je třeba trochu rozhýbat. Dostat je na kapitálový trh,“ říká spoluautorka návrhů, členka NERV a ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Poplatky za OZE by se podle Alexandra Vondry mohly hradit z peněz z emisních povolenek. „Než to sanovat ze státního rozpočtu, nebo než aby to platili lidé a podniky, přirozenější je, aby se to krylo z výnosů z emisních povolenek,“ řekl v pořadu Partie v televizi CNN Prima News.

„Já jsem přesvědčený, že renta je dobrá věc. Postupné čerpání je vlastně přilepšení k měsíční penzi ze státního systému. V tom stávajícím návrhu sice renta zatím není, ale předpokládáme, že tam po nějakém pozměňovacím zákonu v Poslanecké sněmovně bude,“ avizuje Aleš Poklop.

Jestli je ale nějaký konkrétní projekt smysluplný, se těžko kontroluje. „Velkou částku jsme například dali na vytvoření genderových auditů. To je i srovnání platů mužů a žen. Ale ta firma, kde se dotace aplikovala, nedala informace o tom, kolik zaměstnanci berou. Takže to nešlo zkontrolovat. Přesto ta dotace byla vyplacena,“ popisuje příklad Miloslav Kala.

„Jedna firma si chtěla například přenést svoje sídlo jinam, ale se zhoršením ekonomické situace se správně rozhodla, že radši stavět nebude. Jenže jí začali volat z Ministerstva průmyslu a obchodu, kolik jí můžou poskytnout, aby tu investici provedla, a nakonec ji zaplatili skoro z 80 procent,“ popisuje ekonom Petr Sklenář.

„Když vidím, jak Ministerstvo financí jen pasivně sledovalo, jak se deficit propadá, myslím si, že má data, která ukazují, že ta situace není tak hrozná. Pro uklidnění veřejnosti a znovuobnovení důvěry v koalici by bylo třeba, aby byla veřejná,“ domnívá se Niedermayer.

Zatímco Chorvatsko od začátku roku 2020, kdy v Evropě udeřila pandemie, do konce loňska vyrostlo o 10,7 %, výkon české ekonomiky za tu dobu o jedno procento spadl. Jsme nejhorší v EU. A spolu se Španělskem jediná země Unie, které se ještě nepodařilo rozdmýchat ekonomiku na předpandemickou úroveň.

Že se tu ale vysoké ceny tak dobře zahnízdily, za to podle bankéřky ČNB může svou rozpočtově neodpovědnou politikou minulý kabinet Andreje Babiše. „Podhoubí inflace bych postavila do let 2019 až 2021, tedy už před pandemií covidu, kdy dostaly v tehdejší vládě sluchu návrhy MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí) a byla implementována řada opatření, která zvýšila strukturální nerovnováhu veřejných financí,“ řekla Eva Zamrazilová.

Pravidelná renta by podle Jurečky chodila na účet střadateli po dobu ideálně 10 let. „Já bych preferoval, aby státní příspěvek chodil pod podmínkou 10 let postupného vybírání,“ upřesnil. „Jednorázový výběr bez ztráty státních příspěvků by byl možný jen v případě investic do bydlení,“ zvažuje předseda lidovců.

Abychom se vymotali z hlubokých strukturálních schodků, je podle společné studie IDEA a PAQ Research potřeba sáhnout i k zaměstnancům. Je třeba od nich vybrat 35 až 80 miliard ročně navíc a zbytek doplnit z jiných daní.

Podle Krogmana ale není ukrajinské obilí levné, jen tuzemští zemědělci nechtějí z přemrštěných cen slevit: „Znám takové, kteří odmítali prodat obilí i za devět tisíc korun za tunu. Že jim něco zůstalo na skladě, je smutné, ale je to jejich rozhodnutí. I dnes mohou prodat, kdykoli si vzpomenou, za šest tisíc a je to pořád mnohem lepší cena, než byla před dvěma roky.“

„Předpokládáme, že nebudeme platit téměř nic. Podle výsledků v roce 2022 a předpokládaných výsledků v roce 2023, za předpokladu, že se nic radikálního nezmění, nebudeme platit žádné velké částky,“ řekl pro SZ Byznys generální ředitel ČSOB, Aleš Blažek. „Desítky milionů? Ani to ne,“ upřesnil.

Zvládli byste v práci všechno potřebné za pouhé čtyři pracovní dny místo pěti?

Že jde vzdělání ruku v ruce s vyššími příjmy, potvrzují i tvrdá data českých statistiků. Čech se základním nebo nedokončeným vzděláním si přijde měsíčně na 27 tisíc (medián hrubé měsíční mzdy). Kdo vystuduje střední školu bez maturity, bere přes 29 tisíc, víme z dat statistiků za rok 2021.

U středoškoláka s maturitou se hrubý plat vyhoupne už přes 36 tisíc. Vyšší odborná škola nebo bakalářský titul s sebou nese střední hodnoty průměrné mzdy kolem 42 tisíc, vysokoškoláci pak pobírají přes 50 tisíc korun.

„V roce 2021 vybral stát od všech plátců dohromady na daních, sociálním a zdravotním pojištění celkem 974 miliard korun,“ řekl pro SZ Byznys ekonom Filip Pertold. „Naprosto drtivou částí přispěli zaměstnanci, zatímco OSVČ odvedly státu pouhých 58 miliard,“ cituje ekonom z dat Ministerstva financí.

Máte penzijní spoření? A jste si jistí, zda mají na naspořené peníze jednou právo i vaše děti?

Platí podle vás živnostníci odpovídající odvody na sociální a zdravotní pojištění?

„Pokud takhle valorizujeme jedněm a ne druhým, zvýhodňujeme jednu sociální skupinu na úkor někoho jiného. Ač je snížení valorizací nepopulární, je to žádoucí,“ řekla SZ Byznys ekonomka Helena Horská.