Jak mohou zavést tradici, která padne na hrb někomu jinému? Proč netuží vztahy v rodině u sebe? Řekla bych, že už mě to zmáhá, ale ráda se budu družit, když se postarají oni. Nechápu, kde se pořád v lidech bere pocit, že musí plnit to, co si vymyslí jiní. Zavést tradici nedělí u snachy a všichni budou jedna velká šťastná rodina.
Že je slušných lidí většina, jsem bohužel nezaznamenala. Za studií jsem se v Brně kymácela v šalině u tyče se sádrou na noze. Tipněte si, kolik lidí mě pustilo sednout. Správně, nikdo. Teď už 15 let denně dojíždím do práce, vlakem i autobusem. Kdo se zvedá, aby pustil staršího sednout? Já. A to jsem o dvacet let starší než všichni ti studentíci okolo. Dělají, že důchodce nevidí. Čumí do mobilu, čtou, "spí". Mají vedle sebe na sedadle batoh a i když vidí, kolik lidí se valí do vagonu, jen výjimečně někdo z nich dá zavazadlo dolů sám od sebe, jinak si o to člověk musí říct. Kolikrát když nastoupím, je v podstatě půlka vagonu prázdná, a přesto si pro tašky není kam sednout.
Do plného autobusu nastoupila babička o berlích a NIKDO ji nepustil. Já seděla vzadu a čekala jsem, že se někdo vepředu zvedne, ale bohužel. Řidič vyhlásil, že dokud někdo nezvedne zadek, dál nejede. Mou 80letou babičku dva puboši nepustili sednout ve vlaku, přitom u nich bylo ještě volné místo. Když jsme jim tam babičku vpasovali, otráveně se zvedli a šli jinam.
Kamarádi nechodí s bývalkami? To jsem nikdy neslyšela. A proč, když už je bývalá a oba si můžou dělat, co chtějí? Když je zamilovaný zrovna do ní a ona to opětuje, tak mezi nimi stojí jen nějaké pravidlo dané bůhví kým? Já mám kamarádku, která se rozešla s přítelem a on začal chodit s její sestrou. Ani jedna s tím neměla problém.
Zodpovědnost za své blízké? Neměla by v první řadě být zodpovědná dcera? Když se jí nehodí těhotenství, má se snad chránit, ne? Mně se tohle řešení tedy nelíbí. Udělá si dítě, odloží a bude za ním jezdit o víkendech. A co když otěhotnění podruhé? Jen ať si ho pěkně nechá a babička může vypomáhat. Dcerunka si zatím může zjistit možnosti dálkového studia 😉
Mně to její chování nedává smysl. Proč souhlasila se svatbou, když se necítila dobře a něco jí chybělo? Nebo to na ni přišlo až později? Ale psala, že jejich vztah nebyl dost silný. A to jako zjistila, když přípravy na svatbu byly v plném proudu? A proč se ani nepokusila zjistit, co jí chybí a nejen že zrušila svatbu, ale rovnou se s ním rozešla? Ze svatby rozchod, aniž by věděla, co jí vlastně vadí, je teda divné. O dítěti by mu samozřejmě říct měla, má na to právo. Na co čeká. Až ji rodina uvidí s bříškem? Něco se jí nezdá, něco jí chybí, je těhotná... tak se rozejde a dál nedělá nic. Divné. Na hormony se přece nedá svést úplně všechno.
Já vyrostla ve školství s úkoly a vůbec nechápu, že jsem to přežila a nemám žádné trauma. Rodiče kupodivu taky ne a nikdy nekňučeli, že dělají práci za učitelky. A přesto jsme měli čas i na jiné aktivity, s rodiči i kamarády, takže to věčně papouškované "čas se dá trávit i smysluplněji" prostě nechápu. Když s dítětem procházím látku, dělám to proto, že chci vědět, jak ji ovládá, a protože si procvičí něco nového. Na tom mi nic neúnosného nepřipadá 🤷♀️ Tedy pokud někdo nezadává úkoly, jejichž vypracování zabere několik hodin denně. Lovení rostlin do herbáře si pamatuji ještě ze svých školních let a bylo to fajn. Jenže to ještě nebyl internet, takže jsem nemusela mít nervy, že mi uteče něco důležitého na Tiktoku, zatímco ztrácím čas v přírodě poznáváním kytek. A to rodiče taky chodili na plný úvazek do práce. Když se tak cestou do práce dívám kolem sebe ve vlaku, v autobuse, na hřišti, na lavičce na náměstí, jak se sejde skupina dětí, sedí vedle sebe a každý čumí do telefonu, řekla bych, že domácí úkoly nejsou tím skutečným požíračem času. Několikrát jsem v restauraci viděla dvojici, očividně na rande, a říkala jsem si, proč vlastně spolu někam šli. U stolečku pro dva, mlčeli a každý šudlal telefon.
Řekla bych, že moc tlačí na pilu. Nejspíš chce po třech měsících vědět, jestli se chlap chce vázat, jinak si nedovedu vysvětlit, proč jí vždycky vychází jen ty začátky, kdy pracuje chemie. Věta "pak si všimnou, že jsem normální osoba s pocity" je fakt vtipná. To jsme všichni a určitě to není důvod k rozchodu. Nikdo soudný přece nemůže čekat, že protějšek bude pořád tak okouzlující jako v prvních týdnech a když ne, dá mu kopačky. Ani ten chlap by za rok za dva nebyl stejný. Jaká bude její strategie? Otočí o 180° a bude si hrát na nedostupnou? 🤔
Tohle testování je neskutečně dětinská pitomost. Jak by se líbilo jí, kdyby ji testoval on? Mohl jí např. říct, že už měsíce má milenku a chce odejít za ní a "schválně, jak bude reagovat. Jestli mě miluje, bude o mě bojovat". Nebo jí říct, že byl na vasektomii a chce si ji otestovat, jestli ho bude milovat i tak. Udělala z něj pitomce, on zpracovával, že bude otcem, plánoval žádost o ruku, pochlubil se mamince... a on to byl vtip. Dostala, co jí patří. To má za ty kravské nápady.
Musel to být hrozný život, když ji kvůli zdravotním problémům měli za upíra. Otázka je, co si představit pod "psychickými problémy". Ty má dneska kde kdo, nemusí to hned znamenat, že někomu ublížila. Ale když se tak báli, aby nevstala z hrobu, proč tělo nespálili nebo jí před pohřbem nesetnuli hlavu? 🤔
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Stačilo přečíst nadpis a už jsem věděla, kdo to zase měl potíže 😁