Ano, to by bylo skvělé, souhlasím. Ovšem na co tam chcete tyto skvělé lidi nalákat? Na nástupní plat nižší než má pokladní v Lidlu? Na úžasnou perspektivu, že po 20 letech časově i psychicky vyčerpávající práce nebudou mít naději ani na 40 tisíc čistého? Na nezvládnutou českou verzi inkluze? Na to, že si na ně otevře beztrestně "ústa" nejen žák, ale i každý alkoholik nebo čerpač dávek, protože je přece rodič?
Takže shrnutí: komplexní a obtížně řešitelný problém, který vyžaduje přenastavení systému tak, aby odpovídal současným trendům. A tady zas narazíme na to, že někteří lidé změny prostě nenávidí a budou se stavět na odpor 🤷♀️
Učitelé by nesmírně rádi přestali plnit roli bachaře. Ovšem to by ve třídách nesměli mít různé buď nesmyslně inkludované, nebo docela prostě zanedbané a nevychované jedince, kteří jsou nebezpeční sobě i svému okolí. Za posledních cca 10 let mé práce mne různí žáci pokopali (snažila jsem se zabránit tomu, aby se jedna hrubě zanedbaná dvojčata navzájem zabila), pokousali (sladká a roztomilá žákyňka první třídy, kterou jsem se snažila odvést do její třídy, když dostala na chodbě záchvat vzteku), hrubě urazili (a ne jednou) - ale jeden žák s diagnózou po mně hodil třeba nůžky a židli. Takže - co s tím? Zažila jsem žáka, který se smál do očí i přivolané policii, protože věděl (a řekl jim), že mu jako neplnoletému nemůžou nic udělat. Zažila jsem žáka, který byl vrácen z ústavu výchovné péče (a jiného vráceného z dětské psychiatrické léčebny) s tím, že ke zlepšení nedošlo a odborníci si s ním ani při individuální práci neví rady - ovšem učitel to má "nějak" zvládnout mezi dalšími 20 - 30 dětmi. Takže, ještě jednou: jak má v této situaci učitel "přestat dělat bachaře"?
Já osobně pro inkluzi jsem. Stát to ale nemůže nechat vše jen na učitelích. Nahnat problematické dítě do třídy a doufat, že bude plavat s proudem, je dost naivní. Ti žáci musí být podpořeni sociální prací v rodině už od útlého věku. Bohužel děti mají i lidé, kteří je nikdy mít neměli. A pokud to ti rodiče nezvládají i s podporou, tak děti odebrat a dát jim šanci na lepší život.
Tipnu si, že všichni tito problémoví žáci, které jste popsala, měli i problémové rodiče s přehnaně přísnou, přehnaně volnou nebo jinak nevhodnou výchovou.
Když se ohlédnu zpětně na své spolužáky, kteří byli u učitelů problémoví, tak to byly většinou děti z rozvedených rodin, děti na které rodiče neměli čas, nebo na ně byli přísní tak, že se bály chodit domů, i pár dětí které byly týrané a zneužívané. Za nic z toho ty děti, ze kterých jsou dnes alkoholici, drogově závislí, nebo psychicky nemocní, nemohly.
Možná je to proto, že dnes už lidé lékaře nebo učitele nevnímají jako autoritu bez výhrad, a to je dobře. Respekt si nezískáte úspěšným ukončením studia, ale svými skutky a znalostmi. Snad se postupně z těchto oborů vytratí lidi, kteří tuto bezmeznou autoritu zneužívali a budou tuto náročnou a důležitou práci dělat lidé, kteří jsou ve svém oboru skvělí a schopní sebereflexe.
Ano holky mi volaji a boji se.Ale doufam ze tohle se jednou pro vzdy uzavre a uz mu to neprojde.Vyjadreni p.Jakoubkove me docela zarazi.Bohuzel problem je i v ceske poste.Nemeli mu davat dalsi a dalsi posty ale jeho znamosti bohuzel sahaji vysoko
Tak snad už se ucho utrhlo a nesveze se to pouze po těch "pěšácích". Když jsme u nás zvažovali, zda a kdy pobočku po panu Dunajovi převzít, tak nám koordinátorka doporučovala udělat to co nejdříve. V kombinaci s ČEZ, ČEZ prodej a nedoplatky za elektro to byla fakt výživná zkušenost 😂
Napsala jste to vse presne.Jen dodam ze tyto zpronevery provadel od roku 2020 a Ceska Posta toto vedela.Vzdy se podalo trestni oznameni on to zaplatil a stihani se zastavilo.Byl tak sprosty ze rekl ze to udelaly zamestnankyne.
Tak to je super. Mám info, že zaměstnankyně mají nyní strach, že veškerá vina zůstane na nich a pan Dunaj opět vyvázne bez úhony.
On měl pan Dunaj celkově vypečené praktiky. Nejdříve žádal obce, které byly majiteli budov, kde se pobočka PP nacházela, o nájemné v symbolické výši 1,- Kč. Druhým krokem byl přepis energií na obec jako odběratele. Třetí krok byla žádost o příspěvek na výplatu pošťačky. Čtvrtý krok žádost o zvýšení příspěvku na výplatu. Vtipné je, že ale těm zaměstnankyním neplatil včas. Jsem ráda, že jsme si minulý rok vzali pobočku pod křídla naší obce.
Chtěl jsem si na Partner Česka pošta koupit před pár týdny dálniční známku do služebního auta. Přes web jsem nemohl, protože kvůli proplacení po mě účetní chtěla doklad. Neuspěl jsem. Musel jsem běžet na plnohodnotnou pobočku České pošty. Proč nenabízí tuhle službu i partner? A z venku u pobočky jsem vůbec nepoznal, že se jedná o nějakou Partner Česká pošta. Tváří sem to jako originál pobočky České pošty.
Prodávat dálniční známky mouhou pouze ty pobočky Pošta Partner, které si o to zažádají u nadřízené pobočky. Ale je to velmi bolestný a strastiplný proces, protože Vám nějaký manažer musí zadat do systému číslo mobilu, který je na pobočce, aby na něj mohl být zaslán potvrzovací kód. A to je zřejmě nadlidský úkon.
Často jsem si říkal, že v té firmě musí být obrovská korupce, když všechno sice stojí více než v Německu, ale přitom jejich reálné náklady (po odečtení korupční marže) jsou nízké, pošťáci jezdí Fabiemi a starými dodávkami. Někam v naší poště musí téct neuvěřitelně obrovské množství peněz, a tohle bude jenom jedno chapadlo celé chobotnice.
Na jednu stranu jsem rád, že zůstává jako státní instituce, na druhou stranu bychom vážně měli zvážit restrukturalizaci celé firmy a nasazení (nejlépe zahraničních) odborníků pro potlačení těhle lichvářů.
Mám stejný názor. Jsem na prášky už jen z toho jejich interního softwaru, který je sto let za opicemi. Než manažeři něco vyřeší nebo zařídí, tak za tu dobu obvykle vyroste kedlub. Zjevně prachy tečou jinam, než by bylo třeba.
Skvělé, že takové místo vzniklo. Můj spolužák a jeho rodina zrovna prožívá pár posledních měsíců se svým osmiletým synkem. Všichni musí mít v hlavě neskutečný zmatek, prožívat nepředstavitelnou bolest a je fajn, že mohou najít veškerou pomoc na jednom místě.
Titulek mi nepřijde nijak šokující ani odporný. Je to prostě fakt. Ale je to možná proto, že smrt beru jako neoddělitelnou součást života. Všichni umřeme. Je hloupé, že umírají i děti. V dnešní době umírají naštěstí méně často, než tomu bývalo dříve. Lidé si odvykli smrt vnímat. Smrt se nechává za zavřenými dveřmi, nemluví se o ní.
No vidíte, vaše kritérium byly finance. A pokud vám vláda říká, že bez spoření na důchod v důchodu nevyžijete, neovlivní to vaše rozhodování o tom, zda raději dalšího potomka nebo spořit na důchod? Tady je ta negativní stimulace proti tomu mít další dítě. Zásada by měla být, že kdo pracuje a vychová dvě děti, neměl by potřebovat k důstojnému životu v důchodu žádné úspory. To je naprosto základní východisko průběžného financování penzí. A to dnes neplatí.
Ono je to trošku složitější. Průběžný systém financování má dost slabých stránek a nikdy nebude úplně spravedlivý pro všechny.
Co třeba člověk, který pobírá invalidní důchod, protože třeba záda nebo jiná téměř neodhalitelná nemoc. Jakž takž vychová 10 dětí, které vyrostou ve feťáky, nemakačenka, nebo mentálně retardované (protože maminka s bříškem denně vysedávala v hospodě). Maminka za svůj život neodvedla do společného nic, krom těch svých 10 pokladů, kteří budou ze společného žít dál a dál se množit podobným stylem. A tenhle příběh jsem si nevycucala z prstu, jednoho takového mentálně retardovaného synka totiž mám na starost jako veřejný opatrovník.
No tak ty děti rozhodně nejsou problémem kvůli penězům. Dneska se pro děti dá všechno velmi levně pořídit. Bláboly, jak dítě do 1 roku života stojí sto tisíc, jsou nesmyslné. Pokud si ženská nepotřebuje koupit za takovou cenu výbavičku. Já znám dost lidí, kteří děti nemají nebo jen jedno, vykládají, jak by více neuživili, přitom by jich uživili v pohodě třeba 5. Prostě dneska lidi chtějí pohodlí, moc si nepřidělávat starosti, mít svůj nadstandard. My jsme za komunistů teda moc peněz neměli. A tehdy nebylo bazárků, kde by si člověk všechno levně nakoupil. A v té době jsme měli 4 děti, žádná rodičovská 300 tisíc jak teď. Dostávala jsem pár korun, pár korun přídavků. A při posledním dítěti, pátém, jsme už ani přídavky nedostali. Zvládli jsme dětem dopřát studium, jsou z nich šikovní lidé, kteří rozhodně nepotřebují stát s nataženou rukou. A nebyl nikdo, kdo by nám mohl s financemi pomáhat. Takže o penězích to fakt není. Jenže dneska chce bydlet každý sám, ne jako dřív, že bydlely i 3 generace v jednom bytě. Což samozřejmě dobře není. Ale jsou postavené z minulosti velké RD, dvougenerační, a žijí v nich třeba jen staří rodiče. A děcka si berou drahé hypotéky. No tak co se potom můžeme divit.
Ano, výbava se dá sehnat levně, ale jde spíš o to, že ta žena přijde na x let o příjem ze zaměstnání, který je oproti rodičovskému příspěvku i o desetitisíce vyšší.
Ano, dřív bydleli pospolu v jednom bytě i tři generace a vše bylo zalité sluncem, všichni byli šťastní a spokojení.
Když jsem si dělala děti, tak poslední věc, na kterou jsem myslela bylo, jaký to bude mít dopad na můj důchod.
Myslela jsem na to, jestli zvládneme zaplatit hypotéku a nějak důstojně vyžít. Když jsem si dělala druhé dítě, myslela jsem na to, jestli to s tou almužnou zvládneme ještě dalších pár let. Do toho covid, energetická krize, růst úroků a když už konečně zvedli rodičák, tak jen někomu.
Podpora předškolních zařízení? Fajn no, ale když máte to dítě ze školky pořád nemocné, tak toho stejně moc nenapracujete.
Počet obyvatel ČR se od 50. let zvýšil o 1,8 mil. a pořád jen slyšíme kňourání o nízké porodnosti. Důchodový systém je nastavený blbě a jako každý byznys letadlového schéma nemůže fungovat do nekonečna.
Že jí to třeba přivezou sousedi to vás nenapadlo?
Stejný princip...pokud mají sousedi v autě dost místa, aby se jim tam vešly láhve s limoškou, tak se jim tam určitě vejdou i prázdné láhve. Až jí příště pojedou hodní sousedi na nákup, může jim dát spolu s nákupním seznamem i prázdné láhve. Kdyby babička pila lahváče, tak se nad tím nikdo nepodivuje, že vrací láhve.
Jen zbytečná hysterie z novinky a hledání výmluv proč by to nemělo jít 🤷♀️
121
Sledujících
2
Sleduje
121
Sledujících
2
Sleduje
Většinou to tak bylo. Ale zažila jsem i chlapce s naprosto fungující rodinou a úžasně pečující, laskavou a starostlivou maminkou, který měl vyloženě sociopatické až psychopatické rysy v kombinaci s vysokou inteligencí - a to byl teprve mazec. Rodiče zralí na blázinec a já, jako třídní, taky. To se prostě může přihodit také. Porucha osobnosti je vrozená. Chlapec s aspergerem byl také v zásadě z pohodové rodiny, problém byl pouze v tom, že rodiče diagnózu odmítli přijmout, a tudíž žádnými terapiemi ani jinou odbornou pomocí neprocházel. Ale jak k tomu pak přijdou spolužáci, když jsou vystaveni záchvatům nezvladatelných afektů.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ano, duševní choroby mohou být i vrozené. Ale zas by to mělo stát asi na tom, že někdo to dítě včas diagnostikuje a zachází se s ním dle jeho diagnózy. A tady zas narážíme na problém nedostatečného množství dětských psychologů a psychiatrů. Když už si teda rodiče připustí, že mozek jejich dítěte funguje trošku jinak. Včera jsem se dozvěděla, že snad mají osekat i odborné poradenství ve školství. Minulý rok tuším snižovali počty asistentů učitele.
Chápu, že pro ty spolužáky to musí být rušivé až nepříjemné. Také máme ve školce chlapce, který syna trápí. Naštěstí bude mít tento rok asistentku, která by ho měla trochu usměrňovat, ale vzhledem k tomu, že nemá vzdělání v oboru psychologie, tak to bude jen taková hlídačka a chlapec se zřejmě nenaučí, jak se v kolektivu chovat ohleduplně.
Škola nikdy nemůže nahradit výchovu. Ale snad už se blýská na lepší časy. V mé sociální bublině je hodně rodičů, kteří se zajímají o psychologii dítěte a snaží se vzdělávat.