Tedy aspoň v Německu se nemusí vracet lahve, plechovky,... zpět v obchodě, kde jste nakoupili. Koupíte si limonádu nebo Colu např ve Stuttgartu a vrátíte v Mnichově. Nejvíce nápojů se prodává v Kauflandu a právě tam je největší šance zase vše vrátit. Ale pokud někdo např rád nakupuje v Penny, Lidlu, tak není problém v jednom supermarketu nápoj koupit a vratit klidně v jiném městě. Na lahvích nebo plechovkách jsou vytištěné značky, podle kterých automat rozezná, jestli může přijmout nebo ne a kolik dostanete zpět a vytisknete si lísteček, který následně předložíte u pokladny. Na účtence při placení zase zákazník vidí, jakou výši zálohy zaplatil, když si nápoj koupil. Většinou se prázdné láhve nebo plechovky sbírají a při dalším nákupu odevzdají.

Výhodou je, že se láhve ani plechovky na ulici nikde nepovalují, protože jsou to vlastně peníze a lidé je rádi sbírají a odevzdají.

Také jsou různé technické pomůcky, takže i žena může umýt a přemístit stokilového pacienta např z postele do invalidního vozíku. Ale pomůcky stojí peníze.

Pan Fiala zapomíná, že mzda se bude v dalším období zvyšovat i v Německu nebo Rakousku, tak nevím, jak chce zajistit německé platy v ČR během příštího volebního období.

Pokud se nemýlím, tak je nyní minimální hodinová mzda 100,- Kč hrubého v ČR a v Německu 12,50 nebo 13 Eur hrubého za hodinu. Takže pan Fiala má opravdu co dělat, pokud chce dosáhnout svého cíle v příštím volebním období.

Místo toho, aby prodavačky naháněly zákazníky k samoobslužným pokladnám, si mají sednout za klasickou pokladnu a pracovat, od toho jsou v práci. Zákazník přece nemá žádnou pracovní smlouvu se supermarketem, aby se sám obsloužil na samoobslužné pokladně a je to jen zákazníkova dobrá vůle, když samoobslužnou pokladnu použije.

Člověk, který žije sám, si může bochník chleba v obchodě nakrájet a doma naporcovat do sáčků, podle toho kolik krajíců za den sní, sáčky dát do mrazáku a večer předem vždy jeden sáček vytáhnout. Tak se chleba nezkazí, můžete si koupit v akci i několik bochníků podle velikosti mrazáku.

Ironie: "Tak ať obce školám nařídí online výuku a ušetří na uklízečkách, školnících, kuchařkách. Učitelé a děti se připojí k počítači doma. Z prázdné školy můžou udělat ubytovnu pro uprchlíky a stát jim možná něco přispěje."

V zaplavových oblastech by se neměly stavět vůbec žádné nové byty a domy. Stačí, že se musí evakuovat občané, kteří už tam bydleli a bydlí. Hlavně by takovouto novou stavbu neměla žádná pojišťovna vůbec pojistit, takže by majitel nového bytu/domu přišel při povodni o všechno a nedostal by nic. Jen tak se lidé poučí.

V každém národě žijí lidé pracovití a líní, dobří a zlí. Nejde posuzovat lidi podle barvy pleti, náboženství atd. Kdo pracovat chce, práci si najde, kdo nechce, bude hledat důvody, proč to nejde. A s tou pomocí je to stejně, kdo chce pomůže.

Tak ať lékaři, zdravotní sestřičky a ostatní pracovníci ve zdravotnictví dodržují pracovní dobu, kterou mají sjednanou v pracovní smlouvě. Přece dostávají na každý měsíc rozpis směn, mají si tento rozpis zkontrolovat, jestli počet hodin odpovídá počtu hodin sjednaných v pracovní smlouvě a požadovat nápravu, když tomu tak není.

Dodržovat pracovní dobu by měli všichni zaměstnanci pracujíci pro zaměstnavatele, jinak budou pořád pracovat za minimální mzdu. Tím, že si nechají všechno líbit, dovolí zaměstnavatelům, aby je zneužívali.

Vláda by měla zajistit, aby i někteří lidé, kteří pracovat mohou, ale místo toho jen pobírají dávky, šli pracovat. Tím by se ušetřilo na dávkách a byly by peníze na důchody. Někteří mladí lidé bez praxe nemohou hned po škole najít práci, protože důchodci zabírají místo, a zaměstnavatelé chtějí praxi a raději zaměstnají důchodce s praxí. Když chtějí někteří důchodci po dosažení důchodového věku dále pracovat, tak ať si třeba podnikají na živnostenský list jako přivýdělek k důchodu, ale nechají své místo u zaměstnavatele mladým lidem a v produktivním věku. Zaměstnavatelé by mohli od státu získat nějaký bonus po určitou dobu, když zaměstnají absolventa po škole bez praxe a naopak by měli platit pokutu, když budou zaměstnávat důchodce. Za tu dobu, co by byl vyplácen bonus, by mohl budoucí důchodce zapracovat absolventa, tak by byl zaměstnavatel motivován si zavčas hledat náhradního zaměstnance za budoucího důchodce.

Nejlepším řešením by bylo, aby všichni lidé toto letiště vůbec nepoužívali a ať si z tohoto letiště létají pouze politici a přátelé manažerů. To by si pak vedení letiště mohlo plánovat na papíře cokoliv. Původní, propuštění zaměstnanci se jim jen těžko za takovýchto podmínek vrátí. Oni si už novou práci našli a nemají důvod podávat výpověď, pokud jim to stačí na zaplacení nájmu atd. Proč by se také měli vracet někam, kde si jich nevážili a vyhodili je. A případní zaměstnanci z nové generace uchazečů o práci jim za takovou almužnu za takovýchto náročných podmínek pracovat nebudou. Mladí lidé si chtějí užít života, dokud jsou mladí a nechtějí žít od výplaty k výplatě a počítat každou korunu. Mladí lidé si chtějí založit rodinu a k tomu potřebují také peníze, aby si mohli dovolit zaplatit bydlení atd.

Španělsko se bude ještě hodně divit a lámat si hlavu tím, kde jsou všichni ti turisté? Oni si prostě neuvědomují, že dnes stačí pár článků na internetu o tom, že místní obyvatelé jsou nespokojení kvůli vysokému počtu turistů a tyto články obletí během několika sekund celý svět. Ohleduplní turisté pojedou příště na dovolenou někam jinam a Španělsko bude naříkat, že jim chybí turisté, že místní jsou nespokojení, protože jsou bez práce.

Měli by zaměstnance pořádně zaplatit. Je to mezinárodní letiště a tedy i mezinárodní ostuda. Žiji a studuji při zaměstnání v Německu, polovinu pracovní doby strávím ve škole a vydělám si čistého cca 1.300 EUR (34.300 Kč) jako studentka, 6 týdnů dovolené ročně a v práci mám různé pracovní pomůcky, abych se fyzicky nezničila (obor zdravotnictví, takže fyzická práce s pacienty).

Bezbariérové nádraží nepotřebují jen cestující se zavazadly, ale také třeba vozíčkáři nebo rodiče s dětským kočárkem. Nebo mají rodiče s dětmi a vozíčkáři sedět doma a nikam necestovat?

Tak jí může koupit robotický vysavač, dnes už jsou robotické vysavače, které umí i vytřít podlahu. Sušička na prádlo má program, kdy stačí prádlo jen složit a dát do skříně (např trička, tepláky), takže paní nemusí vše žehlit, některé druhy např ložního povlečení se také nežehlí, na mytí oken jsou také robotizované pomůcky a nemyjí se denně. Takže pak zbývá utřít prach, umýt koupelnu, dle mého názoru by stačilo obojí jednou za týden, vyžehlit zbytek prádla na žehlení. Odvézt věci do čistírny a vyzvednout lze spojit s týdenním rodinným nákupem (např oblek pána, kostýmek paní). Zalévání květin v domě dle potřeby, myčka a odpadky podle potřeby. Dřívější generace žen neměli tolik pomůcek v domácnosti, byly látkové pleny u miminek, které se musely vyvařovat, žehlit, nebyly robotické vysavače apod.

Je to spíš o domluvě. Já s partnerem nemám děti, ale na začátku našeho vztahu jsme se domluvili. Můj partner rád a dobře vaří, takže i nakupuje, já naopak uklízím, peru, žehlím, čas od času vyčistím auto. Partner nerad uklízí, tak ho nenutím. Ale nemám problém s tím, občas uvařit, protože třeba zrovna chci nebo jít nakoupit, uvařit, když je partner nemocný. A on zase nemá problém s myčkou nebo košem na odpadky.

Samoobslužné pokladny jsou výhodné jen pro obchodníky, šetří jim mzdové náklady. Osobně je nepoužívám, nemám přeci s obchodem žádnou pracovní smlouvu a nebudu pracovat zadarmo. Raději si vystojím frontu a nechám se obsloužit od zaměstnance.