Nebo objednáš v sobotu, dodání na Alza prodejnu mimo Prahu (mmch zpoplatněné) za 1-2 dny. Za ty dva dny ti napíšou, že se dodávka opozdila. Za další dva dny, že zboží je nedostupné a obstarávají je pro tebe a dají ti vědět, až bude k odběru. No, a jsme 9 dní od objednávky stále bez dárku.

Přesně. Stačí zachovat selský rozum. Rodiče by měli přijmout to, že děti mají různé možnosti a schopnosti a jakékoliv úlevy to nevyřeší. Žáci by měli přijmout to, že ve škole nejsou sami, je třeba s ostatními vycházet, je třeba se podřídit společenským pravidlům a zapojit se do všech činností, které vyučující nachystal. A že je to tak normální, nechodí totiž do zábavního parku, ale do školy.

To není pohled většiny. Je to pohled hlasité menšiny. Většina rodičů totiž vidí, jak moc práce učitelé s jejich dětmi mají, velmi často se vyjádří, že "oni by to nedali". Ale vždycky se najde ublížený jedinec, který dokáže vykřikovat podobné nesmysly jako autor tohoto článku. A ten šíří svou pravdu mnohem důrazněji než ti, kteří jsou spokojení.

No, jistě. Odměnit třeba uklizečku za odvedenou práci asi jde. Vedoucí koukne a vidí, jestli je ta podlaha utřená nebo ne. Vás jistě taky někdo učil česky, nejspíš i psát ve Wordu, ale kdyby měl být hodnocen podle toho, jak moc jste byl schopný se to opravdu naučit a v dalším životě používat, byl by trestán za něco, za co učitel nemůže. Ne všechno je měřitelné. Spíš bych řekla, že převažují ty práce, u nich je výsledek neměřitelný.

Podzimní prázdniny nejsou novinka. Je to zažité už celá desetiletí, jedná se o dva dny kolem Dušiček. Jen si pán asi nevšiml. Když se k tomu přidá den státního svátku (mmch, to pán asi taky nepracuje a plat mu za ten den dají), zvýšená nemocnost mezi žáky nebo zaměstnanci či potřeba nějaké opravy v budově, tak se nabízí ty dva zbývající dny pracovního týdne prohlásit pro žáky volnými taky. Ona by stejně nejmíň čtvrtina nedorazila, i kdyby škola byla. A ten zbytek článku: než něco napíšu a začnu se ohánět čísly, napřed by se hodilo si zjistit realitu. Zrovna statistická čísla mívají k realitě daleko.

Málo žaludů? Asi jak kde. Nepamatuju rok, kdy by tady na Vysočině bylo víc žaludů a bukvic jako letos. Žaludů je tolik, že prakticky pokrývají lesní cestičky souvislou vrstvou. Jehličnaté lesy už nejsou, takže chodíme do listnatých... Naopak pamatuju roky, kdy jsem marně hledala bukvici a i žaludů bylo poskrovnu, třeba vloni.

Zase nařízení odněkud, kde sedí lidi, kteří s třídními kolektivy a v přidělených prostorách nepracují. My ve školách přece nemůžeme za to, že se některým dětem rodiče nevěnují a nevedou je k pohybu. Oni se jim totiž třeba nevěnují vůbec a nevedou je třeba vůbec k ničemu. Škola je tedy někdy jediným místem, kde mají šanci se naučit číst, psát, počítat a všechno ton ostatní, co je státem určeno jako základní vzdělání. Proto je taky do školy posílají a od nás je vyžadováno, abychom "je to naučili". Je to na dlouhou diskusi. Většina rodin je normální a o své děti normálně pečuje, všestranně je rozvíjí a jde jim o to, aby děti byly spokojené, zdravé, rozumně živené a později v životě úspěšné. Všechny tyhle výmysly se dějí kvůli menšině těch, kteří to nezvládají nebo neřeší. Já už nevím, kam vměstnat normální "učivo", když mám řešit chování, socializaci, vybavení dítěte pomůckami, wellbeeing, zdravotní a psychický stav, dostatečnou nebo alespoň nějakou pohybovou aktivitu, přísun ovoce, zeleniny a mléka...

Co je dnes standard? Dostáváme ho? Platíme (oba rodiče) zdravotní pojištění, měsíčně to dělá vyšší tisíce. Stejně je problém sehnat pro nás i naše děti lékaře (neberou, nejsou, mají plno, mají neskutečně dlouhé čekací doby, z okresního města za nimi jezdíme do vedlejších krajů), pak sehnat léky, které předepíšou (stále častější výpadky těžko nahraditelných léčiv na dlouhé měsíce). Když se povede, stejně se za léky dost doplácí. U některých lékařů, i když mají smlouvu s pojišťovnou, se platí nemalé částky za ošetření, říkají tomu "za materiál", i za některá přístrojová vyšetření. Nejde o malé částky, ale vyšší stokoruny a tisíce.

Já tomu prostě nerozumím. Řeknou, že pošlou tolik peněz, aby se platy učitelů průměrně dostaly na 130% průměrné mzdy z roku 2023. Zároveň potvrdí, že jistota je jen tarif a ten je 3/4 z celkové výše platu. Kdybych teda měla být náhodou ten pedagog s průměrným platem a mělo ty to být třeba 55 tisíc, tak já dostanu určitě 41 250, protože to je tarif v tabulce. Ta poslední nenároková 1/4 (z "mojí" částky teda přes 13 tis.) že se využívá na doplácení jiných zaměstnanců, tedy i nepedagogů. Tak jak ty peníze můžou počítat do vyplacených pedagogům ("poslali jsme do škol na platy pedagogů tolik peněz, že to vychází průměrně na 130%..."), když už předem ví, že je ti ředitelé musí použít i pro provozní zaměstnance, čerpají z nich na nemocenské, cestovní náhrady, odstupné a co já vím co dalšího?

Kolik takových výhrůžek ještě budeme muset řešit vyklizením školy, než budeme úplně imunní a jednou to fakt nebude planá výhrůžka? Za poslední cca rok a půl máme tohle podruhé. Dnes už jednali všichni s chladnou hlavou a sehraně, děti v klidu a skoro profesionálně. Ale i ty sedmileté děti se ptaly, proč tohle někdo dělá a jak bude potrestán.

Takže děti budou kromě dvou měsíců prázdnin mít ještě předprázdniny a poprázdniny a pak nějaký ten týden v zimě, kdy se netrefí do termínu jarňáků. Ze školy holubník. Rok od roku je těch rodin, které omluví děti týden v září a týden v červnu a týden v prosinci nebo lednu...víc a víc. Na jednu stranu je to pochopitelné, ceny a počasí jsou mimo sezónu fakt jiné, možná podnikání rodičů ani neumožňuje odjet v sezóně. Na druhou stranu jsou k rekreaci a odpočinku stanovené prázdniny. Když se sečtou tyhle rodinné důvody a k tomu nemoci, tak spousta dětí zamešká třeba třetinu vyučovacích hodin. To je dost. Práce navíc pro učitele (komunikovat s těmi zodpovědnými rodiči a podporovat je při doplňování zameškaného učiva), v jiných případech hendikep pro děti. Ony se totiž lízáním zmrzliny a blbnutím v akvaparku v přímořském resortu nic moc nenaučí. Prostě se změnou klimatu to bude chtít i změnu organizace šk. roku = jinak prázdniny, pololetí, trimestry nebo něco takového, personální změny ve školách (i učitelé mají děti a třeba chtějí cestovat mimo sezónu a do destinací, kam se v červenci nebo únoru nedá), technologie do školních budov atd.

Nevím, jak dlouhou dovolenou mají v Itálii, 3 měsíce prázdnin v kuse musí být masakr, určitě mají i něco přes zimu. Chápu, vedro, ale to je dneska technicky řešitelné, i když drahé. V ČR máme taky v učebnách nesnesitelně třeba už od května, taky by to chtělo stínění a nějakou formu klimatizace. I u nás mi přijde, že běžné 4 týdny (nebo 5) dovolené jsou prostě málo, když děti jsou za rok doma nejmíň 12 týdnů (když se sečtou všechny prázdniny, i ty jedno-dvoudenní). Kdo není učitel, ten má asi honičku zajistit po celou dobu péči o děti. U nás se to řeší příměstskými tábory (taky nejsou zadarmo), tábory (komerčáky vychází kolem 5 tis. týdně), babičkami (ty teda v mladším školním věku dětí obvykle taky pracují). Když se to nasčítá, tak takové prázdniny vč. společné dovolené celé rodiny musí vyjít na desítky tisíc korun, pokud potřebují rodiče chodit do práce a mají jen ty 4 týdny volna za rok.

Možná mají pohnutky různé, ale oficiálního řešení se ti pedofilové a šiřitelé dětské pornografie nebojí. Státu to trvá nehorázně dlouho nebo je trest velmi mírný, směšný, někdy díky vhodnému posudku žádný. V samotném článku je, že Policie "může stíhat". Pokud tohle pomůže státu jednat účinněji, proč ne. Do té doby bych to na samozvaných ochráncích nechala, ať je straší aspoň někdo.

Proč to vzdávat předem? Děti půjdou do fastfoodu, když na to budou mít. A to se dá ošetřit tak, jak rodiče chtějí.

Jenvox = driclor. Vyzkoušeno, nefunkční.

Mně bylo horko v těch silonkových a jiných umělohmotných kraťáskách pod sukni. V bavlněných (bavlna/elastan) je mi fajn, nosím je od května do září pořád. Antirub (ten AngryBeards nebo BusyB) mám, nevím, jak moc dlouho funguje, protože mně je strašně nepříjemný ten klouzavý pocit. A tuhý deodorant chvilková záležitost (prostě se hodně potím, antiperspiranty snad kromě Dricloru mi nijak zásadně pocení neomezují).

Tohle může takto zkratkovitě fakt prohlásit jen zabedněnec. Opravdu ne každý může zhubnout. Jsou i onemocnění, při kterých to není možné. Navíc i velmi štíhlé ženy tento problém mívají (i když jim by zrovna na štíhlých stehnech klidně držely ty bandaletky). Prostě každá ženská je jiná, nemůžou mít všechny nohy jak tyčky k rajčatům. A ty, co mají stehna, která se někde dotýkají, mají snad celé léto dřepět doma nebo chodit výhradně v kalhotách?

A pokud ještě k tomu máte sklony k pocení a široké boky, nic z těch několika tipů nepomůže. Pásky se srolují, pudr by se musel nanášet co pár minut, vazelíny a krémy vyvolávají klouzavý pocit a při sednutí se přilepí k té sukni. Řešení jsou kalhotky s nohavičkou, pohodlné bavlněné nebo bambusové, vypadají jako krátké legíny na kolo.

To je vtip? Než se někdo naučí psát všemi deseti, napřed musí umět vůbec skládat slova. Nebo ne? To se naučí jedině postupně zapisováním písmen za sebe. Je jedno, zda vázaně nebo nevázaně, ale ručně. Chtěla bych vidět ty chytrolíny, jak budou 25 šestiletých dětí u počítačů učit vyťukávat na počítači (dokonce bez grafomotorické průpravy, to by ani tou myší neuměli správně pohnout), ukládat a vyhledávat vzniklé výtvory, zapínat digitální zařízení kvůli úplně každé potřebě něco zaznamenat. Pokud se nebudou učit psát jakýmkoli způsobem vlastní rukou, nenapíšou nikdy nic použitelného ani na počítači nebo mobilu.

I tři roky za opakované sexuální násilí je přece málo! Ten nechutný a násilnický člověk (nechci urazit žádné zvíře) žije s dalšími nevlastními dětmi. Jsou si páni znalci a soudci jistí, že neubližuje i jim? Soudy mi u nás přijdou zbytečné, protože tresty jsou stejně nízké, finanční tresty nevymahatelné a oběti až na posledním místě v tom všem marastu.