Jsem prodavačka a k zákazníkům se (doufám) chovám slušně, i k těm nepříjemným. Pozdravit, neřkuli odpovědět na pozdrav, je základ z obou stran pultu. Taky mám spoustu nemilých zážitků s (nejen) prodavači, když jsem v roli zákazníka. Kromě toho hesla "náš zákazník, náš pán" (nikdo není mým pánem!!!) s autorkou souhlasím.

Panebože, co na něj ještě praskne?

Je mi 43 let, ale takový přístup ke své osobě bych taky velmi uvítala. Rady se mi líbí, děkuji za ně.

Jsem prodavačka v jednom velkém pražském hypermarketu a toto je opravdu problém. Nechtěné zboží je zastrkané na těch nejneuvěřitelnějších místech, maso klidně mezi žvýkačkami, spousta věcí zamaskovaná, snad abychom měli ještě více práce... Chlazené výrobky odložené mimo chlaďák se pak musí odepsat, často je to dost vysoká částka. Pečivo se odepisuje vždy.

Doporučuji tuto pozici vyzkoušet, neboť existuje. Ono by Vás to pravděpodobně rychle přešlo. Pokud ovšem nemáte hroší kůži a nejste obdařena nekonečnou dávkou trpělivosti. Mimochodem, mnozí starší, staří i velmi staří lidé ovládají samoobslužné pokladny bravurně, případně se to chtějí naučit a jsou velmi pozornými a bystrými žáky.

Mám stejně starou dceru. Zachránci velký dík.

Pracuji jako obsluha samoobslužných pokladen a toto se bohužel stává. Řešení je jednoduché. Počkat, až Vám pokladna ohlásí, že je nákup zaplacen a můžete si ho odebrat. Samozřejmě, že se obsluze nechce Vaš nákup platit že svého. Také už jsem platila a několikrát honila zákazníka po obchoďáku, aby svůj nákup řádně zaplatil. Většinou na mě byli ještě nepříjemní. Nicméně i mně se jako zákaznici podařilo jednou málem odejít bez zaplacení. Obsluha mě odchytla a chovala se velmi slušně. Já se omluvila a svůj omyl napravila, ale bylo to opravdu velmi nepříjemné. Každopádně jsem z toho svého pocitu neobviňovala nebohou prodavačku, ale sebe.

Naprosto stejná zkušenost. Ani jeden z řidičů o tomto nevěděl, ale všechny jsem naštěstí bez větších výstupů ukecala. Jednalo se o cca osm různých řidičů na dvou různých linkách.

Panebože, těch dětí je mi fakt líto... I těch kvalitních vychovatelů.

Podzimní prázdniny opravdu nejsou žádná novinka. A netrvají celý týden, pouze dva dny.

Držím palce 🙂.

Podle mě by paní měla více investovat do svého zdraví, tedy hlavně zvolnit. Přehodnotila bych potřebu mít dvě práce. Zdraví je důležitější než peníze. Moje maminka jako vdova se čtyřmi dětmi měla také druhou práci a přestože byla zdravá, byla neustále unavená.

Souseda důsledně ignorovat a ono ho to časem přejde. Když nebude paní reagovat, přestane ho to bavit.

Dobře...

My to zažili už několikrát a je to hodně frustrující. Momentálně máme čtrnáctiletého křížence Gora v podobném stavu, který popisuje článek.

Je super, že tato služba existuje, i když nefunguje na 100%.

Ještě bych přidala pomoc zvířatům. V mnoha psích útulcích je možné pomáhat jako dobrovolný venčitel. Pejsci to velmi ocení.

Také máme doma pejska bez jedné přední nohy, druhou má ale v pořádku. Po dvou tedy chodit nemusí. I tak je fascinující, jak zvládá dlouhé procházky, běh za míčkem a jeho aportování, plavání, hru s ostatními psy, dokonce přelézání různých překážek...

Děkuji za pěkný článek. Souhlasím s ním. Mě to připomíná tažení proti Židům nejen v nacistickém Německu.

Tašky na volné sedadlo dávají lidé všech věkových kategorií. Nevšimla jsem si, že by mladí převládali. Naopak se mi zdá, že to nejvíc dělají lidé mého věku (40+)